Růst cen v EU v září opět zrychlil, inflace vystoupila na 3,6 procenta

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.

V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly v pětadvaceti zemích Unie, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta).

Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta. V České republice činila podle Eurostatu (který vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen) čtyři procenta, což byl proti srpnu nárůst o devět desetin bodu.

Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší.

Na příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.

Vzestup cen energií poleví, říká šéf MMF

Evropa by se měla vyhnout inflační spirále, protože nynější vzestup cen energií by měl v příštím roce polevit, uvedl podle agentury Reuters šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer.

„V této fázi neočekáváme žádnou inflační spirálu v Evropě,“ prohlásil Kammer. „Za vysokou inflací, kterou nyní vidíme, skutečně stojí nárůst cen energie, který podle našeho názoru během roku 2022 odezní,“ dodal.

Za nynějším převisem poptávky po energii nad nabídkou podle Kammera stojí obnovování hospodářské aktivity i další faktory, například počasí. Kammer rovněž uvedl, že nynější vzestup spotřebitelských cen v eurozóně zatím nevedl k dalšímu kolu zvyšování mezd, a to mimo jiné kvůli tomu, že tamní trh práce stále zůstává nevytížený. Upozornil, že objem odpracovaných hodin se nachází tři procenta pod úrovní z období před příchodem pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil obchodní dohodu s Japonskem

Americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na středu SELČ) oznámil obchodní dohodu s Japonskem. Na jejím základě podle něj asijská země investuje ve Spojených státech 550 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 11,5 bilionu korun) a bude platit takzvané reciproční clo ve výši patnácti procent.
05:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hirošima je symbolem nezdolnosti japonského národa, míní Pavel

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.
07:30Aktualizovánopřed 52 mminutami

Čínská školka dávala dětem do jídla barvu s olovem. Způsobila stovky otrav

Desítky regionálních úředníků a členů nemocničního personálu se manipulací se vzorky snažily tajit případ ze školky ve střední Číně, kde se přes 230 dětí otrávilo olovem. Zjistilo to oficiální vyšetřování, napsal web stanice BBC. Obsah jedovatého kovu v jídle více než 2000krát převyšoval státem povolenou normu.
před 1 hhodinou

Když mladí muži nenávidí ženy. Recept na manosféru hledá Česko i Británie

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.
před 1 hhodinou

Íránské rakety postihly v Izraeli také migranty z Ruska a Ukrajiny

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Ve věku 76 let zemřel rockový průkopník Ozzy Osbourne

Ve věku 76 let zemřela rocková legenda, zpěvák Ozzy Osbourne, informoval server BBC. Trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem na páteři. Kariéra „prince temnoty“ trvala přes padesát let a vynesla mu desítky ocenění. Nastartoval ji se skupinou Black Sabbath, v osmdesátých letech se dal na sólovou dráhu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj podepsal zákon oslabující nezávislost protikorupčních úřadů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po 22. hodině SELČ podepsal zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi, píše agentura Reuters. Večer přitom v Kyjevě a dalších městech vyšly do ulic stovky lidí, kteří požadovali prezidentské veto poté, co návrh zákona schválil parlament. Normu kritizovala rovněž Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval dříve poslanec Jaroslav Železňak.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump nechal zveřejnit dokumenty o sledování Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nechal zveřejnit na čtvrt milionu stránek o sledování a atentátu na bojovníka za rovná práva Martina Luthera Kinga. Držitele Nobelovy ceny za mír zavraždil palbou z pušky v roce 1968 v Memphisu uprchlý trestanec. Okolnosti atentátu ovšem vyvolaly řadu pochyb, a to i ze strany samotných potomků zavražděného lidskoprávního aktivisty. King snil o tom, jak si v USA jednou budou všichni rovni bez ohledu na barvu pleti. Jeho vražda vyústila v násilné nepokoje i v přijetí zákona, který ukončil diskriminaci při hledání bydlení.
před 12 hhodinami
Načítání...