Ukrajina žádá Česko o vydání Rusa Frančettiho. Moskva varovala před provokacemi

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ prohlásil v pondělí Nikolenko.

Kyjev podle slov jeho mluvčího nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů pro Frančettiho předání ukrajinské justici. České policejní prezidium o zadržení ruského občana na základě mezinárodního zatykače informovalo v neděli. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.

České ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Ukrajina už o Frančettiho vydání požádala. „V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O splnění zákonných podmínek pro extradici budou následně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas také česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.

„S ohledem na aktuální procesní fázi řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.

Lavrov chce znát důvod pro Frančettiho zadržení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že česká strana ruské orgány zatím neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil Lavrov s tím, že by se Kreml rád dozvěděl, jaký mělo Česko pro zadržení Frančettiho důvod.

„Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.

Podle vyjádření Černínského paláce z pondělního odpoledne úřady informovaly o Frančettiho zadržení ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinskou stranu. „Další kroky jsou nyní plně v kompetenci příslušných justičních orgánů. Případ nemá žádnou souvislost s česko-ruskými vztahy. Postup českých orgánů vychází výhradně ze závazků ČR v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a jedná se o standardní extradiční řízení,“ konstatuje česká diplomacie.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová avizovala, že Moskva zaslala nótu českému ministerstvu a žádá podrobné informace o motivech českého jednání. „Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ zdůrazňuje Zacharovová.

Frančetti pobývá v Praze a na Krymu

Frančetti byl podle dřívějších informací serveru iRozhlas šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že skupina spolupracovala s vedením ruské námořní flotily.

Portál iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od počátku tisíciletí trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a podniká. Střídavě žije v české metropoli a na Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 4 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 6 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 8 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 11 hhodinami
Načítání...