Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v Lucemburku shodli na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. V koordinovaném kroku se k Unii přidaly také Velká Británie, Spojené státy a Kanada. Běloruskou vládu Západ vyzval k ukončení represivních praktik vůči vlastním lidem a vyšetření květnového vynuceného přistání civilního letadla v Minsku.
K evropským sankcím vůči Minsku se přidaly USA, Británie a Kanada
Evropský blok přišel s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku právě v reakci na uvěznění opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě letounu, a jeho přítelkyně. Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) se sankce dotknou bankovnictví, produkce ropy a plynu či zbrojního průmyslu.
„Opravdu to budou velmi robustní sankce, které běloruský režim rozhodně pocítí,“ prohlásil po jednání Kulhánek. Omezení se má týkat rovněž uhličitanu draselného neboli potaše, který se používá v průmyslu či k výrobě hnojiv a jehož je Bělorusko druhým největším světovým vývozcem.
EU podle Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc, která je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici.
Americké ministerstvo financí informovalo, že na svou černou listinu umístilo šestnáct lidí a pět právnických osob vzhledem ke „stoupajícím násilnostem a represím“ Lukašenkovy vlády. Postihy míří na blízké společníky běloruského prezidenta, například na předsedu horní komory parlamentu.
Londýn kvůli odklonění letu uvalil sankce na sedm osob a jeden podnik. Další čtyři činitele a jednu právnickou osobu zapsal na černou listinu kvůli „pokračujícímu potlačování demokracie a lidských práv“ Lukašenkem a jeho režimem.
Kanada pak uvalila sankce na sedmnáct jedinců a pět podniků, což odůvodnila „vážným a systematickým porušováním lidských práv, k němuž dochází v Bělorusku“.
Zákaz vstupu do EU či zmrazení majetku
Po politické shodě musí EU sankce technicky připravit, což podle ministra může trvat několik týdnů. Některé státy jako například Rakousko s ohledem na své ekonomické zájmy zprvu s podporou navrhovaných sankcí váhaly, avšak nakonec je země podpořily jednomyslně.
„Jsme v situaci, kdy jako EU musíme reagovat na to bezprecedentní chování běloruského režimu,“ komentoval to Kulhánek s odkazem na vynucené přistání letu označované řadou unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše za státní terorismus.
Ministři také schválili zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku na jejím území pro 78 činitelů, mezi nimiž je například běloruský ministr obrany či ministr dopravy. Na seznamu figurují také vysocí armádní činitelé, soudci či vyšetřovatelé, ale i rektoři škol trestající studenty za účast na protestech.
Stejné postihy se týkají i osmi subjektů, mezi nimiž jsou zejména firmy patřící podnikatelům úzce napojeným na Lukašenkův režim. Unie začala podobné postihy zavádět po loňských zmanipulovaných volbách a na sankční seznam postupně zařadila desítky lidí včetně samotného Lukašenka. Po pondělku seznam obsahuje jména 166 lidí a patnáct institucí.
Cichanouská sankce ocenila a označila za bezprecedentní
S ministry pracovně posnídala jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která podle Kulhánka vyzvala unijní státy k co nejráznějším sankcím. Evropský blok přitom zároveň připravuje hospodářskou podporu ve výši až tří miliard eur (76 miliard korun), která má být vázána na demokratické změny v zemi.
K nim však Lukašenko zatím nejeví zcela žádnou vůli a mezi diplomaty panují obavy, že se izolovaný běloruský vůdce může dostat zcela do područí ruského prezidenta Vladimira Putina, který Lukašenkův režim finančně podporuje.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání přiznal, že sankce mohou nezamýšleně postihnout i běžné Bělorusy, neboť budou mít dopad na celou ekonomiku. Smysl cílených opatření je však podle něj nezpochybnitelný.
„Pokud bychom nebyli přesvědčeni, že to pomůže, nedělali bychom to. Není to samozřejmé, není to jisté, ale vytvoří to tlak. A ekonomické sankce vytvoří velký tlak,“ prohlásil Borrell. Dodal, že Cichanouská poskytla EU seznam možných dalších doporučení na sankce, které by mohly Lukašenkův režim citelně zasáhnout.
Sama Cichanouská označila sankce za bezprecedentní a velmi silné. Vedle Evropské unie poděkovala také Spojeným státům, Británii i Kanadě. „Jsem velmi vděčná demokratickému společenství, že přijalo tento jednotný postoj. Sankce jsou silnější, pokud jsou koordinované,“ nechala se slyšet lídryně běloruské opozice.
Zasaženo bude i Rusko
Sankce proti Rusku zakazují unijním zemím dovážet zboží s původem na Krymu a v Sevastopolu, jakož i investovat do tamní infrastruktury a sektoru cestovního ruchu. Zapovídají rovněž dodávky některých produktů a technologií krymským společnostem či vývoz výrobků pro použití v dopravě, telekomunikacích, těžbě ropy nebo v energetice na Krymu.
Sankce spojené s ruskou okupací Krymu a Sevastopolu zavedla EU v několika fázích v roce 2014. Kvůli počínání Moskvy na Ukrajině uplatňuje EU i další restrikce vůči některým odvětvím ruského hospodářství, na unijním sankčním seznamu se nachází také 177 osob a 48 společností.
