„Pochopili jsme, že nás jsou miliony,“ líčí Cichanouská

10 minut
UK: Rozhovor se Svjatlanou Cichanouskou pro ČT
Zdroj: ČT24

Svjatlana Cichanouská ještě před rokem a půl měla s politikou jen málo společného. Její život se ale úplně změnil – nejdřív ohlásila kandidaturu a pak i vítězství v prezidentských volbách, po kterých v zemi vypukly největší demonstrace v posledních letech. Dnes z exilu pomáhá běloruské opozici. V Praze absolvovala za tři dny 39 schůzek, například s prezidentem, premiérem, s předsedy komor parlamentu a ministry. Říká, že na setkáních se světovými lídry potkává prázdné výrazy, nebo upřímný zájem. A v Česku narazila jen na to druhé. Ve středu byla hostem Událostí, komentářů, rozhovor vedl Michal Kubal.

S jakými postoji předních českých politiků jste se v Česku setkala, viděla jste prázdné výrazy?

V České republice jsem se u politiků s nicneříkajícími výrazy nesetkala. Opravdu. Všichni měli zájem. Narazila jsem na opravdovou touhu pomoct lidem v našem boji.

Je stále těžší upoutat pozornost k tomu, co se v Bělorusku v posledních měsících odehrálo?

Vnímali jsme, že po celém světě vyšlo mnoho zpráv. Museli jsme ale vynaložit mnohem více úsilí, abychom na situaci upozornili. Ta kauza kolem letu hodně zvýšila zájem evropských zemí o to, co se v Bělorusku vlastně děje. Musím ale konstatovat, že tato aféra se nesmí vnímat bez kontextu. Je to jen vyústění toho, jak násilně se režim chová.

K únosu došlo proto, že Lukašenko cítil, že si to může dovolit. Od prosince totiž mezinárodní společenství o situaci v Bělorusku na konferencích a u kulatých stolů nemluvilo. A také se v té době nezavedly žádné sankce. Režim si to vyložil tak, že když mu nikdo nevěnuje pozornost, může si dělat, co chce. A proto k únosu došlo. Nyní Evropská unie a další demokratické země chápou, že Lukašensko nepředstavuje hrozbu pouze pro běloruský lid, ale i pro občany ostatních zemí. A to dává naději, že reakce ještě zesílí.

Nejde o to, jak mě budete nazývat. Jsem jedna z běloruského národa. To stačí

Jak podepisujete oficiální korespondenci? Jaký titul jste si sama zvolila? Prezidentka? Zvolená prezidentka?

Hostitelé při mých návštěvách volí různá oslovení. Lídryně opozice. Vůdkyně demokratického Běloruska. Zvolená prezidentka. Je to různé. Musím ale říct, že nezáleží na tom, jak mě budete nazývat. Záleží na tom, co říkám a co si o situaci budete myslet. Takže mi to je jedno. Jsem opravdu vděčná, že mě státy přijímají a jako lídryně jednám ve jménu Běloruska. Někdy je zvláštní, jaká slova lidé volí, když vás mají oslovit. Jsem Svjatlana Tichanovská. Jedna z běloruského národa. To stačí.

Mimochodem, Cichanouská, nebo Tichanovská?

Tichanovská.

Tichanovská. Takže víc ruština než běloruština?

Ano.

Je poněkud zvláštní, že jste řekla, že bělorusky jste mluvila jen se svojí babičkou, když jste u ní byla na prázdninách. Nesváděla jste bitvy za žádné politické a národní otázky. Jak se z milující manželky a matky, učitelky angličtiny stane ikona boje za svobodu? Jak k tomu došlo?

A jak se z obyčejných mužů a žen v Bělorusku stali bojovníci za svobodu? Stejně jako ze mě. Všichni jsme si uvědomili, že nastal čas. Všichni jsme to na sobě pozorovali při demonstracích při předvolební kampani. Vždy jsme probírali situaci v Bělorusku za zavřenými dveřmi. Byli jsme celou dobu vyděšení. A nebyli jsme si jisti, že je nás takových víc. Co jsme mohli dělat? A když jsme se všichni konečně setkali, byl to ohromný zlom. Pochopili jsme, že nás jsou miliony.

V jednom vašem životopise jsem četl větu, kde se psalo: Nevybrala si, že změní historii, ale historie si vybrala ji, aby sehrála klíčovou roli. Zní takto příběh vašeho života?

Myslím, že to odpovídá. Nikdo si nedokázal představit, ani já ne, že mě život přivede na tuto cestu. Původně jsem chtěla jen pomoci manželovi. Neměla jsem žádné velké plány a nemyslela na nové volby. Cítila jsem se jako miliony dalších – co zmůžu. Mohla jsem udělat jen to, že ukážu, jak mi na něm záleží. Chtěla jsem ho podpořit.

Ale všechno se změnilo. Většina lidí v Bělorusku prošla touto změnou myšlení. Vždy jsme měli nějakou opozici. Lidi, kteří sváděli politické boje. Ale většině to bylo jedno. Žili své životy se svými rodinami a nikdo se nechtěl zaplést do politiky. Dělejte si, co chcete, já si vydělám peníze, abych přežil a jednou za rok mohl jet s rodinou k moři. Ale pak jsem pochopila, že to můžeme změnit, že je nás hodně. Vědomí lidí se velmi změnilo.

Jsem si jistá, že toho lze udělat mnohem víc. Činy vyžadují odvahu

Litujete toho momentu, kdy jste podala kandidaturu místo svého muže? Změnila byste to, kdybyste měla možnost?

Ne. Jsem velmi vděčná za to, že historii měnit nemůžeme.

To znamená, že byste ji změnila, kdyby to šlo?

Ne. Nevím. Tolik jsme toho vytrpěli! Máme tolik obětí! Zažili jsme ze strany režimu tolik krutosti a brutality! Nikdy bych si nemyslela, že to může dojít tak daleko. Samozřejmě bych se ráda toho všeho vyvarovala. Na druhou stranu se ale lidé opravdu probudili. A už se nikdy nebudou moct vrátit do státu, kde je režim téměř zotročuje.

Bojí se. Opravdu je děsivé žít v Bělorusku. Ale režim už nemůže změnit vaše myšlení. Úžasná věc! Lidé si uvědomili, že může být i jiná budoucnost. My jsme za sebe zodpovědní. O čem je demokracie? Je to zodpovědnost každého z nás. Historii bych změnila jen v tom případě, že by se nikomu nic nestalo.

Náš národ má zkušenost se sovětskou okupací, zkušenost starou víc než padesát let. V roce 1968 nám celý svět vyjadřoval podporu. Ale nedošlo k žádnému skutečnému činu. Cítíte to teď podobně?

Nemohu říct, že bychom neviděli žádnou akci. Možná jich není dost. Doufám, že demokratické země udělaly, co mohly. Ale jsem si jistá, že toho lze udělat mnohem víc. Spousta činů vyžaduje odvahu.

Takže musím zopakovat, že pokud máte příklad, jak jednat, vzor, jakým je Česká republika, a cítíte, že jste jednotní, že i další země stojí za vámi, tak je mnohem jednodušší být silný, statečný a pomáhat lidem, kteří bojují a truchlí. Nemluvím pouze o Evropské unii. Ale také o Spojeném království, USA, Ukrajině. O zemích, které společně mohou Bělorusku pomoci. Můžeme tak uspět. Bělorusové si zaslouží žít v bezpečné a demokratické zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poblíž souostroví Tonga v Tichém oceánu udeřilo silné zemětřesení

Souostroví Tonga v Tichém oceánu zasáhlo silné zemětřesení, kvůli kterému úřady vydaly varování před vlnou tsunami. Otřesy měly sílu sedmi stupňů magnituda, uvedla americká geologická služba USGS, která bezprostředně po začátku otřesů intenzitu předběžně stanovila na 7,1 stupně. Varování před tsunami bylo později odvoláno.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Při ruském dronovém útoku v Charkově zemřeli dva lidé

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Myanmar zasáhl následný otřes

Oblast druhého největšího myanmarského města Mandalaj v neděli zasáhl následný otřes o síle 5,1 stupně, další z několika po silném pátečním zemětřesení o intenzitě 7,7 stupně, které zasáhlo kromě Myanmaru také Thajsko. Informovala o tom americká geologická služba USGS. Lidé v ulicích Mandalaje začali křičet strachy, když následný otřes udeřil, uvedla agentura AP. Epicentrum otřesů bylo asi 20 kilometrů severozápadně od města.
před 17 hhodinami

Na Ukrajině působí i francouzské drony. Jejich výrobce chce znásobit produkci

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.
před 20 hhodinami

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
29. 3. 2025Aktualizováno29. 3. 2025
Načítání...