Koronavirus ve světě: Portugalsko má nejvyšší přírůstek případů od února, špatná situace je i v Moskvě

Portugalsko ve středu zaznamenalo nejvyšší přírůstek nových případů koronaviru od konce února. I v Moskvě se epidemie dramaticky rozšiřuje, varuje starosta města. Místní úřady nařídily povinnou vakcinaci proti covidu-19 pro pracovníky v sektoru služeb. Ukrajina prodloužila karanténu do konce srpna, ale rozvolňuje. Rozvolňuje také Slovensko, ve kterém se zvyšuje počet okresů, kde platí jen mírná epidemická omezení. Zlepšení pozorují i ve Španělsku nebo Francii, kde ohlásili, že brzy zruší povinnost roušek venku.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstává v Portugalsku již několik dní nad hodnotou jedna, což ukazuje na sílící výskyt nákazy v zemi. Počet hospitalizovaných je ale podle odborníků stále dosti nízký. V posledních 24 hodinách zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 šest lidí.

Zhruba 70 procent nových případů připadá na hlavní město Lisabon a jeho okolí. Podle pneumologa Antónia Dinize se v hlavním městě sešlo několik faktorů, které usnadňují šíření nákazy. Metropole má populaci, jejíž chování přispívá k přenosu nákazy. Kromě toho větší počet cizinců může vést k šíření mutací ze zahraničí. 

V neděli portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa odmítl možnost, že by úřady obnovily některá omezení kvůli rostoucímu počtu případů nákazy. Jeho slova ale mírnil premiér António Costa, podle kterého „nikdo nemůže zaručit, že nebude obnovena uzávěra“. O pandemických opatřeních rozhoduje v Portugalsku především vláda. 

Špatná situace v Moskvě

Podle agentury TASS se povinné očkování v Moskvě pravděpodobně dotkne zaměstnanců v obchodech, veřejném stravování, v komunálních službách, dopravě, vzdělávání nebo i například kultuře. Do 15. července je zapotřebí zorganizovat očkování první dávkou vakcíny nebo jednodávkovým očkovacím preparátem a do 18. srpna druhou dávkou, a to nejméně pro šedesát procent pracovníků, nařídl úřad na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor podle agentury Interfax.

„V nemocnicích leží více než dvanáct tisíc lidí v různě závažném stavu. Co do nemocnosti jsme už na úrovni loňských vrcholů,“ napsal na svém blogu starosta Moskvy Sergej Sobjanin a vyzval své spoluobčany, aby se nechali proti onemocnění očkovat. Učinilo tak dosud podle něj přes 1,8 milionu obyvatel hlavního města, ve kterém žije přibližně 12 milionů lidí.

Ruský operativní štáb oznámil přes třináct tisíc nově prokázaných případů koronaviru za poslední den - v samotné Moskvě úřady evidují 5782 nově potvrzených infekcí. O den dříve v metropoli zaregistrovali 6805 případů, celkem se v městě od začátku pandemie infikovalo přes 1,2 milionu obyvatel, uvedla agentura TASS s tím, že za posledních 24 hodin zemřelo v Moskvě 75 lidí v souvislosti s covidem-19, v celé zemi pak 396 osob.

Otázkám pandemie se věnoval i Speciál ČT24, u příležitosti summitu Rusko-USA probral přístup obou zemí ke koronaviru. „Rusko ji zvládá podstatně hůř (než USA),“ řekl biochemik Jan Konvalinka. „Musím souhlasit s kolegou Konvalinkou. Ukázalo se, že Rusko je sice obrovská země s ambicí velmoci, ale jejich technologická úroveň je pokulhávající,“ dodal k tomu Libor Grubhoffer, který je ředitel Biologického centra Akademie věd.

„Problém Ruska v celém komplexu je, že zdravotnická péče určená širokým vrstvám je na velmi nízké úrovni,“ řekl Grubhoffer s tím, že se tyto limity projeví v plné síle právě v krizích jako je pandemie.

Oba experti se shodli na tom, že za mírou zvládnutí koronavirové krize byly také odlišné státní systémy. V USA existuje řada nezávislých institucí, které na rozdíl od Ruska mohly do vývoje pandemie promlouvat - i třeba přes počáteční postoj prezidenta Donalda Trumpa, který virus a jeho důsledky zprvu podcenil.

Video Studio ČT24
video

Speciál ČT24: Setkání prezidentů Bidena a Putina

Zdroj: ČT24

Slovensko rozvolňuje a chce ukončit registraci na očkování Sputnikem

Koronavirová nákaza na Slovensku dál ustupuje, od příštího týdne budou ve zhruba pětině okresů země platit už jen nejmírnější omezení. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády.

V nejnižším stupni rizika v národním epidemickém systému, který upravuje rozsah karanténních opatření v jednotlivých regionech, bude 17 ze 79 okresů. V současnosti se v tomto zeleném stupni, který například umožňuje otevření všech typů škol a účast více lidí na hromadných akcích, nachází šest okresů.

Většina slovenských okresů včetně dvou největších měst, Bratislavy a Košic, bude zařazena ve druhém nejnižším stupni koronavirového rizika. Naopak nejhorší epidemická situace je v okresu Myjava, který leží u hranic s Českem; v tomto regionu například nemohou provozovatelé restaurací podávat jídlo v interiéru a platí tam také další výraznější omezení v porovnaní se zbytkem země.

Slovenská vláda se teď rozhodla, že na konci června ukončí registraci zájemců o očkování ruskou vakcínou Sputnik V, kterou začalo očkovat minulý týden. Oznámil to slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Kvůli dosavadnímu nízkému zájmu země patrně nevyužije všechny dovezené dávky Sputniku V, jejichž expirace podle dřívějších informací nastane v létě.

Pětimilionové Slovensko na začátku března dovezlo dvě stě tisíc dávek Sputniku V, které vystačí k očkování sto tisíc obyvatel, a podle smlouvy mohlo odebrat až dva miliony dávek. „Vláda dala zatím neformální souhlas, že dávky, které zbudou, budeme moci darovat nebo prodat. Předběžně je zájem ze zemí západního Balkánu,“ uvedl Lengvarský. 

Ve Francii i Španělsku odloží roušky venku

Ve Francii od čtvrtka nebude venku povinné nošení roušek, noční zákaz vycházení bude naposledy platit v noci na neděli, oznámil francouzský premiér Jean Castex. Původně měla obě tato protiepidemická opatření platit do konce června. Důvodem k rychlejšímu rozvolnění je klesající počet hospitalizovaných i poměrně nízké denní počty nakažených covidem-19. Změny platí pro celou Francii, situace není výrazně horší v žádném regionu.

Roušky zůstanou povinné ve vnitřních veřejných prostorách a v místech s vysokou koncentrací osob, jako jsou stadiony, fronty nebo veřejná setkání. Nemění se ani maximální počty hostů na akcích, což zasáhne tradiční festival hudby, který se po celé Francii koná 21. června.

„Zažíváme důležitý okamžik. Šťastný okamžik návratu k normálnímu životu,“ uvedl premiér Castex na tiskové konferenci po jednání vlády a pandemického štábu. „V nadcházejících týdnech nesmíme polevit. Nechte se očkovat už dnes, protože je to nejlepší způsob, jak zabránit návratu epidemie,“ dodal premiér.

Španělsko rozvolňuje a stejně jako Francie odloží roušky venku. „V ulicích brzy odložíme roušky,“ ohlásil španělský premiér Pedro Sánchez, který ale neuvedl konkrétní datum, kdy se tak má stát. Podle Sáncheze Španělsko dosáhlo žádoucí rychlosti v očkování. Obě dávky v zemi dostalo 13 milionů lidí, což je 27 procent celé populace.

Ukrajinská vláda prodloužila karanténu do konce srpna

Ukrajinská vláda prodloužila karanténu kvůli koronaviru do konce srpna, ale rozvolní některá opatření. Oznámil to premiér Denys Šmyhal. Epidemická situace se v poslední době zlepšila a ministerský předseda konstatoval, že celá země se nachází v takzvané zelené zóně. Je ale podle něj nutné se připravit na různý vývoj situace.

Země se řídí systémem takzvané adaptivní karantény, kdy míry omezení platí podle závažnosti epidemické situace, červená zóna označuje nejhorší epidemickou situaci, zelená nejpříznivější.

Úřady podle serveru Ukrajinska pravda například rozvolní pravidla pro hromadné akce ve vnitřních prostorách, které budou moci být naplněné ze 100 procent a účastníci nebudou muset dodržovat rozestupy. Budou se jen muset chránit rouškami nebo respirátory. Pokud však přijdou s negativním výsledkem testu nebo dokladem o plném očkování, toto omezení pro ně platit nebude, podotkl ukrajinský zpravodajský server.

Evropská komise schválila první národní plány obnovy 

Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit pandemický fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu korun), ze kterého budou čerpat pro plány národní obnovy země Evropské unie. 

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány obnovy Komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla Komise schválit dvanáct národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.

Národní plány zohledňují požadavky Komise na investice do ekologických či digitálních priorit nebo požadované reformy. Zmíněné čtyři země odevzdaly své plány mezi prvními na přelomu dubna a května. Španělsko bude zemí, která z nevratných grantů dostane největší podíl. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy.

Česká republika, která má nárok na 7,1 miliardy eur (přes 180 miliard korun), byla začátkem června zatím posledním z 23 států, jež své plány komisi odevzdaly. Zatímco nejrychlejší země dostanou první peníze patrně v průběhu července, Česko si zřejmě bude muset počkat nejméně do září.