O první dluhopisy EU na obnovu po pandemii je velký zájem, píše agentura Reuters

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Obligace se splatností deset let jsou první částí emise o celkovém objemu až 800 miliard eur (20,3 bilionu korun). Těmito penězi chce Unie naplnit svůj fond obnovy, který bude až do roku 2026 poskytovat jednotlivým členským zemím granty a půjčky na zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19.

Evropská unie už od loňského října vydala dluhopisy za 90 miliard eur. Ty jsou ale určeny na samostatný program nazvaný SURE, který je na podporu zaměstnanosti. Rozsah nového programu, k němuž se sedmadvacetičlenná Unie staví podobně, jako kdyby byla jedinou věřitelskou zemí, má potenciál Unii přeměnit na největšího nadnárodního emitenta dluhopisů na světě.

Zájem o dluhopisy s největším ratingem

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová minulý týden rozhodla, že zrychlené tempo nákupů dluhopisů za účelem podpory ekonomiky eurozóny prozatím zachová.

„Zpráva paní Lagardeové v zásadě rozptýlila veškeré obavy, které trh mohl mít ohledně celkového objemu emise…, jenž z EU vzejde,“ poznamenal k tomu analytik Matt Cairns z finančního ústavu Rabobank.

Dosavadní vývoj zatím naznačuje, že investoři mají stále zájem nakupovat dluhopisy s nejvyšším ratingem, kterých je teď obecně méně. Kromě toho, že si zajistí kvalitní papíry, získávají také o něco vyšší výnos ve srovnání s dluhopisy německé vlády, které platí v této kategorii za špičku, podle které se poměřují ostatní obligace.  

Cena nových unijních dluhopisů, splatných 4. července 2031, bude dva bazické body pod střední hodnotou takzvaných úrokových swapů, uvedl manažer emise. Podle propočtů agentury Reuters to odpovídá výnosu zhruba 0,06 procenta, což je pokles zhruba z jednoho bazického bodu nad střední hodnotou swapů, když prodej dluhopisů v pondělí začal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...