O první dluhopisy EU na obnovu po pandemii je velký zájem, píše agentura Reuters

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Obligace se splatností deset let jsou první částí emise o celkovém objemu až 800 miliard eur (20,3 bilionu korun). Těmito penězi chce Unie naplnit svůj fond obnovy, který bude až do roku 2026 poskytovat jednotlivým členským zemím granty a půjčky na zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19.

Evropská unie už od loňského října vydala dluhopisy za 90 miliard eur. Ty jsou ale určeny na samostatný program nazvaný SURE, který je na podporu zaměstnanosti. Rozsah nového programu, k němuž se sedmadvacetičlenná Unie staví podobně, jako kdyby byla jedinou věřitelskou zemí, má potenciál Unii přeměnit na největšího nadnárodního emitenta dluhopisů na světě.

Zájem o dluhopisy s největším ratingem

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová minulý týden rozhodla, že zrychlené tempo nákupů dluhopisů za účelem podpory ekonomiky eurozóny prozatím zachová.

„Zpráva paní Lagardeové v zásadě rozptýlila veškeré obavy, které trh mohl mít ohledně celkového objemu emise…, jenž z EU vzejde,“ poznamenal k tomu analytik Matt Cairns z finančního ústavu Rabobank.

Dosavadní vývoj zatím naznačuje, že investoři mají stále zájem nakupovat dluhopisy s nejvyšším ratingem, kterých je teď obecně méně. Kromě toho, že si zajistí kvalitní papíry, získávají také o něco vyšší výnos ve srovnání s dluhopisy německé vlády, které platí v této kategorii za špičku, podle které se poměřují ostatní obligace.  

Cena nových unijních dluhopisů, splatných 4. července 2031, bude dva bazické body pod střední hodnotou takzvaných úrokových swapů, uvedl manažer emise. Podle propočtů agentury Reuters to odpovídá výnosu zhruba 0,06 procenta, což je pokles zhruba z jednoho bazického bodu nad střední hodnotou swapů, když prodej dluhopisů v pondělí začal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 4 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 15 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...