O první dluhopisy EU na obnovu po pandemii je velký zájem, píše agentura Reuters

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Obligace se splatností deset let jsou první částí emise o celkovém objemu až 800 miliard eur (20,3 bilionu korun). Těmito penězi chce Unie naplnit svůj fond obnovy, který bude až do roku 2026 poskytovat jednotlivým členským zemím granty a půjčky na zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19.

Evropská unie už od loňského října vydala dluhopisy za 90 miliard eur. Ty jsou ale určeny na samostatný program nazvaný SURE, který je na podporu zaměstnanosti. Rozsah nového programu, k němuž se sedmadvacetičlenná Unie staví podobně, jako kdyby byla jedinou věřitelskou zemí, má potenciál Unii přeměnit na největšího nadnárodního emitenta dluhopisů na světě.

Zájem o dluhopisy s největším ratingem

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová minulý týden rozhodla, že zrychlené tempo nákupů dluhopisů za účelem podpory ekonomiky eurozóny prozatím zachová.

„Zpráva paní Lagardeové v zásadě rozptýlila veškeré obavy, které trh mohl mít ohledně celkového objemu emise…, jenž z EU vzejde,“ poznamenal k tomu analytik Matt Cairns z finančního ústavu Rabobank.

Dosavadní vývoj zatím naznačuje, že investoři mají stále zájem nakupovat dluhopisy s nejvyšším ratingem, kterých je teď obecně méně. Kromě toho, že si zajistí kvalitní papíry, získávají také o něco vyšší výnos ve srovnání s dluhopisy německé vlády, které platí v této kategorii za špičku, podle které se poměřují ostatní obligace.  

Cena nových unijních dluhopisů, splatných 4. července 2031, bude dva bazické body pod střední hodnotou takzvaných úrokových swapů, uvedl manažer emise. Podle propočtů agentury Reuters to odpovídá výnosu zhruba 0,06 procenta, což je pokles zhruba z jednoho bazického bodu nad střední hodnotou swapů, když prodej dluhopisů v pondělí začal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...