Polovina dospělé populace v Evropské unii dostala první dávku vakcíny proti covidu-19. Ukazují to údaje Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Obě dávky vakcíny dostala čtvrtina dospělých lidí žijících v EU. Nejrychleji očkují Malta, Maďarsko a Finsko, Česko vykazuje mírně podprůměrné údaje. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vyzval společnost AstraZeneca, aby doplnila k možným vedlejším účinkům své vakcíny proti covidu-19 také syndrom děravých kapilár.
Pandemie ve světě: Polovina dospělých v EU dostala aspoň první dávku očkování
On-line přenos
Koronavirus - červen
- 9:05
Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.
- 9:00
Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.
- 8:42
Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.
Členské státy od konce prosince loňského roku dostaly 324,1 milionu dávek vakcíny proti covidu-19, podaných jich bylo 276,1 milionu.
V současnosti jsou v celé EU schválené čtyři přípravky. Nejvíce používaný je preparát od firem Pfizer a BioNTech s 212 miliony dodaných dávek, následují přípravky od společností AstraZeneca (63,3 milionu), Moderna (29,9 milionu) a Johnson & Johnson (10,4 milionu).
Očkování v posledních týdnech zrychlilo
Tempo očkování v posledních týdnech v EU výrazně zrychlilo. Od druhé poloviny dubna se počet podaných dávek prakticky zdvojnásobil. V současnosti dostalo první dávku 185 milionů dospělých lidí v EU a obě dávky 95,7 milionu lidí.
Nejvyšší proočkovanost vykazují Malta a Maďarsko, kde první dávku dostalo přes šedesát procent dospělé populace a druhou dávku skoro polovina populace. Maďarsko přitom užívá i vakcíny, které nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou. Ve Finsku rovněž šedesát procent dospělých dostalo první dávku, druhou ale jen čtrnáct procent.
Česko za průměrem EU mírně zaostává: první dávkou je očkováno 48 procent osob starších 18 let, druhou dávkou zhruba pětina dospělých. Česko si ale také objednalo méně vakcín než mnohé ostatní země, už dostalo 76,5 dávky na 100 obyvatel. Ve většině zemí údaj dosahuje 85 dávek a více.
V některých evropských zemích bylo naočkováno první dávkou 100 procent prioritní populace ve věku 80 a více let. Jedná se o Dánsko, Španělsko a Irsko. V Česku tato míra dosahuje 79 procent.
V USA má víc než polovina dospělých dvě dávky
Ve srovnání se Spojenými státy je tempo očkování v EU výrazně pomalejší. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo první dávkou naočkováno 64 procent dospělé populace a 53 procent dospělých dostalo obě dávky.
Ve Spojených státech bylo první dávkou naočkováno také 60 procent lidí ve věku 12 až 18 let, obě dávky dostala polovina této populace. V Evropské unii je očkování lidí od 12 let ve většině států teprve na začátku.
EMA: AstraZeneca by měla upravit varování před vedlejšími účinky
Unijní lékový regulátor EMA doporučil, aby vakcínu od AstraZenecy nepoužívali lidé, kteří trpí nebo trpěli vzácným cévním onemocněním známým jako syndrom děravých kapilár. Při něm dochází k úniku krve do okolní tkáně, svalů či tělních dutin. Chorobu doprovází otoky a pokles krevního tlaku.
EMA souvislost mezi tímto onemocněním a vakcinací studuje od dubna u šesti pacientů, u kterých se syndrom děravých kapilár projevil po očkování. Vakcína od AstraZenecy byla už dříve dána do souvislosti se vzácným vznikem krevních sraženin, podle zdravotnických úřadů však její přínos převažuje nad riziky.
EMA se také zabývá případy zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a zánětu osrdečníku (perikarditidy), které se projevily po očkování vakcínou od AstraZenecy i výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson. Mezi příznaky těchto onemocnění podle agentury AP patří často krátkodobé obtíže s dýcháním a bolesti na hrudi.
„Je potřeba dalšího vyhodnocení, abychom určili, zda je tu příčinná souvislost s vakcínami,“ uvedla EMA, podle které by výsledky měly být dostupné příští měsíc.