Pandemie ve světě: Kalifornie rozvolňuje opatření, Izraelci odkládají roušky

Izrael zrušil jedno z posledních významných protikoronavirových omezení, v zemi už se nemusí nosit roušky ani ve vnitřních prostorách. Pro podobné kroky se rozhodla i americká Kalifornie, jež rozvolnila opatření týkající se restaurací, barů, supermarketů nebo také posiloven. O společném postupu v boji proti koronaviru jednali s americkým prezidentem Joem Bidenem lídři Evropské unie.

On-line přenos

Koronavirus - červen

  • 9:05
    Česko

    Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.

  • 9:00

    Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.

  • 8:42
    Česko

    Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.

Poprvé za více než rok vyrazili lidé v Izraeli do práce bez nutných roušek. Venku si přitom nemusí chránit dýchací cesty už od dubna. Rozvolnění se však nevztahuje na neočkované pracovníky nebo návštěvníky zdravotnických zařízení a cestující v letadlech. 

Ačkoli agentura Reuters v úterý napsala, že bez roušek vyrazily i děti do škol, list The Times of Israel uvedl, že ministerstvo zdravotnictví školy specificky nezmínilo. Resort podle něj dříve sdělil, že u žáků ve třídách budou roušky stále nutné, jelikož většina Izraelců mladších 16 let ještě není očkována.

Židovský stát rovněž zaznamenal pokles počtu nových infekcí, přestože očkování proti koronaviru zpomalilo. Hromadná vakcinační kampaň společně s karanténními opatřeními snížila počet denních přírůstku z průměrných 8600 nakažených denně během největší krize na devatenáct, které testy odhalily v neděli. 

Lídři EU a Biden chtějí postupovat společně

Lídři unijních institucí jednali s americkým prezidentem Joem Bidenem mimo jiné i o boji proti koronaviru. Biden sice na rozdíl od představitelů EU podporuje v zájmu očkování v chudších zemích uvolnění vakcínových patentů, po němž volá i Evropský parlament, na dalších cestách k urychlení celosvětové vakcinace se však již obě strany shodnou.

„Chceme, aby byl covid už jen v učebnicích dějepisu,“ prohlásil po jednání šéf Evropské rady Charles Michel. Brusel i Washington se podle něj shodly na vytvoření expertní skupiny zkoumající možnosti co nejefektivnějšího zásobování chudších zemí vakcínami. Zásadní je přitom, aby Západ poskytl zejména africkým či asijským zemím dostatečné technologie a znalosti k výrobě vakcín.

Brusel i Washington již v rámci víkendového summitu G7 potvrdily, že jsou spolu s Kanadou a Japonskem připraveny do konce příštího roku poskytnout méně vyspělým zemím miliardu dávek očkovacích preparátů.

Kalifornie ruší opatření

Protikoronavirová opatření rozvolnila americká Kalifornie. Vedení státu v úterý vyhlásilo „velké znovuotevření“ a od půlnoci místního času (9:00 SELČ) zrušilo omezení týkající se restaurací, barů, supermarketů nebo posiloven, ale i sportovních stadionů a dalších podniků.

Kalifornie chce podle agentury AP před začátkem léta vyslat signál, že se tamní život vrací k normálu. Úřady do státu začínají opět lákat i turisty, kterým nově umožňuje vstup například zábavní park Disneyland, který po delší dobu umožňoval vstup jen kalifornským rezidentům.

Guvernér Gavin Newsom na oslavu znovuotevření učiní z některých obyvatel milionáře. V televizním speciálu se totiž chystá vylosovat deset lidí, kteří již dostali alespoň první dávku vakcíny. Každý vylosovaný přitom dostane výhru 1,5 milionu dolarů (31,4 milionu korun). Slosování je vyvrcholením největší podobné loterie v USA, Kalifornie při ní rozdávala celkem 116 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) ve snaze přimět k vakcinaci co největší počet lidí.

Uvolnění však neznamená, že by pandemie zcela skončila, upozornil Newsom. Lidé na akcích pro více než pět tisíc lidí se budou muset prokazovat očkovacím průkazem nebo negativním testem. Nenaočkovaní by měli nadále nosit roušky, úřady to však nebudou vymáhat. Pro všechny i nadále platí nutnost zakrývat si ústa a obličej ve veřejné dopravě, na letištích, v nemocnicích a ve školách.

Itálie rozvolňuje, Británie se drží zpátky

Restrikce uvolnila také Itálie. Řada tamních regionů tak přešla na nejnižší stupeň opatření, to teď platí pro dvě třetiny všech Italů. Na veřejnosti jsou sice povinné roušky i rozestupy - přestal ale platit noční zákaz vycházení. Například v Římě už pondělí večer vyrazili lidé opět do ulic.

Podobně na tom je i Portugalsko - bary tam mohou zůstat otevřené do jedné hodiny ráno. Tamní metropole se ale uvolňování netýká.

O poznání opatrnější pak je Británie. Příští týden se měly kompletně otevřít bary a restaurace. Vláda ale chce kvůli obavě z virové varianty delta rozvolnění odložit až o měsíc. „Budeme situaci sledovat každý den a pokud po dvou týdnech usoudíme, že riziko ustoupilo, tak je možné, že ke čtvrté fázi rozvolňování a plnému otevření přistoupíme ještě dříve,“ uvedl premiér Boris Johnson. 

Proti tomu ještě včera vyrazily před Westminsterský palác protestovat stovky lidí. Angličané i  Skotové tak své fotbalisty na evropském šampionátu budou zatím podporovat na venkovních prostranstvích.

Nahrávám video
Horizont: Itálie rozvolňuje, Británie vyčkává
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 31 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...