S EU už nemáme žádné vztahy, řekl Lavrov během návštěvy Číny

Rusko a Čína považují západní sankce uvalené v důsledku potlačování základních občanských práv tamními režimy a agresivní zahraniční politiky za nepřijatelné. Na návštěvě Číny šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dodal, že podle něj vztahy EU s jeho zemí zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s Evropskou unií jakožto organizací, ale pouze s některými jejími členskými státy.

Ministři zahraničí EU v pondělí schválili sankce vůči některým konkrétním lidem za porušování lidských práv v Číně. Míří na Číňany odpovědné za zacházení s menšinovými Ujgury včetně jejich zavírání v koncentračních táborech. Kromě EU sankce vyhlásily také USA, Kanada a Velká Británie. Peking reagoval ostrými slovy a vlastními sankčními kroky.

Předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí prohlásil, že vztahy mezi EU a Ruskem jsou na historickém dně kvůli neshodám v mnoha oblastech. V únoru EU vyhlásila sankce proti několika Rusům za uvěznění oponenta Kremlu Alexeje Navalného, kterého se předtím agenti FSB snažili otrávit. Sankce EU uplatňuje proti špičkám Putinova režimu také kvůli vojenské agresi vůči Ukrajině v Donbasu a okupaci ukrajinského Krymu.

EU musí odstranit ze vztahů anomálie, míní Lavrov

Lavrov po jednání v Číně vystoupil na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wang Iem. Odmítli společně západní kritiku situace lidských práv ve svých zemích. Režimy v Moskvě a Pekingu se podle mnoha lidskoprávních organizací dopouštějí řady omezení základních lidských práv. Diplomaté také prohlásili, že Čína a Rusko usilují o pokrok v otázce klimatických změn nebo pandemie koronaviru.

Rusko-čínské vztahy se rozvíjejí rychleji než vztahy Ruska s EU, dodal Lavrov. Moskva může začít budovat lepší vztahy, pokud z nich Unie „odstraní anomálie“.

Ministr také jako naprosto chybné odmítl tvrzení Západu o prospěchářství Ruska a Číny co se týče vakcín proti covidu-19. Rusko je prý vedeno humanitárními zájmy, nikoli geopolitickými nebo obchodními důvody, tvrdil Lavrov.

Čínský velvyslanec v Německu Wu Kchen byl podle zdroje agentury AFP z německého ministerstva zahraničí předvolán k „naléhavému rozhovoru“ s náměstkem německého ministra zahraničí Miguelem Bergerem. Byl předvolán kvůli čínským sankcím proti německým politikům a vědcům. Německo na rozhovoru trvalo. Chtělo Číňanům dát velmi zřetelně najevo, že sankcionování poslanců a vědců je naprosto nepochopitelné, řekl podle agentury DPA německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Istanbulu vyšli třetí den protestovat proti zadržení starosty

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Londýnské letiště Heathrow obnovuje po požáru provoz

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyhoštěný francouzský vědec měl v mobilu tajné informace, tvrdí americké úřady

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.
před 1 hhodinou

Odvolání šéfa izraelské kontrarozvědky pozastavil nejvyšší soud

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Stíhačky šesté generace bude vyrábět Boeing, oznámil Trump

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Když se probudíme, nebudeme mít s Putinem problém, míní Votápek

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.
před 2 hhodinami
Načítání...