S EU už nemáme žádné vztahy, řekl Lavrov během návštěvy Číny

Rusko a Čína považují západní sankce uvalené v důsledku potlačování základních občanských práv tamními režimy a agresivní zahraniční politiky za nepřijatelné. Na návštěvě Číny šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dodal, že podle něj vztahy EU s jeho zemí zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s Evropskou unií jakožto organizací, ale pouze s některými jejími členskými státy.

Ministři zahraničí EU v pondělí schválili sankce vůči některým konkrétním lidem za porušování lidských práv v Číně. Míří na Číňany odpovědné za zacházení s menšinovými Ujgury včetně jejich zavírání v koncentračních táborech. Kromě EU sankce vyhlásily také USA, Kanada a Velká Británie. Peking reagoval ostrými slovy a vlastními sankčními kroky.

Předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí prohlásil, že vztahy mezi EU a Ruskem jsou na historickém dně kvůli neshodám v mnoha oblastech. V únoru EU vyhlásila sankce proti několika Rusům za uvěznění oponenta Kremlu Alexeje Navalného, kterého se předtím agenti FSB snažili otrávit. Sankce EU uplatňuje proti špičkám Putinova režimu také kvůli vojenské agresi vůči Ukrajině v Donbasu a okupaci ukrajinského Krymu.

EU musí odstranit ze vztahů anomálie, míní Lavrov

Lavrov po jednání v Číně vystoupil na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wang Iem. Odmítli společně západní kritiku situace lidských práv ve svých zemích. Režimy v Moskvě a Pekingu se podle mnoha lidskoprávních organizací dopouštějí řady omezení základních lidských práv. Diplomaté také prohlásili, že Čína a Rusko usilují o pokrok v otázce klimatických změn nebo pandemie koronaviru.

Rusko-čínské vztahy se rozvíjejí rychleji než vztahy Ruska s EU, dodal Lavrov. Moskva může začít budovat lepší vztahy, pokud z nich Unie „odstraní anomálie“.

Ministr také jako naprosto chybné odmítl tvrzení Západu o prospěchářství Ruska a Číny co se týče vakcín proti covidu-19. Rusko je prý vedeno humanitárními zájmy, nikoli geopolitickými nebo obchodními důvody, tvrdil Lavrov.

Čínský velvyslanec v Německu Wu Kchen byl podle zdroje agentury AFP z německého ministerstva zahraničí předvolán k „naléhavému rozhovoru“ s náměstkem německého ministra zahraničí Miguelem Bergerem. Byl předvolán kvůli čínským sankcím proti německým politikům a vědcům. Německo na rozhovoru trvalo. Chtělo Číňanům dát velmi zřetelně najevo, že sankcionování poslanců a vědců je naprosto nepochopitelné, řekl podle agentury DPA německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 3 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU schválily zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 5 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...