S EU už nemáme žádné vztahy, řekl Lavrov během návštěvy Číny

Rusko a Čína považují západní sankce uvalené v důsledku potlačování základních občanských práv tamními režimy a agresivní zahraniční politiky za nepřijatelné. Na návštěvě Číny šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dodal, že podle něj vztahy EU s jeho zemí zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s Evropskou unií jakožto organizací, ale pouze s některými jejími členskými státy.

Ministři zahraničí EU v pondělí schválili sankce vůči některým konkrétním lidem za porušování lidských práv v Číně. Míří na Číňany odpovědné za zacházení s menšinovými Ujgury včetně jejich zavírání v koncentračních táborech. Kromě EU sankce vyhlásily také USA, Kanada a Velká Británie. Peking reagoval ostrými slovy a vlastními sankčními kroky.

Předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí prohlásil, že vztahy mezi EU a Ruskem jsou na historickém dně kvůli neshodám v mnoha oblastech. V únoru EU vyhlásila sankce proti několika Rusům za uvěznění oponenta Kremlu Alexeje Navalného, kterého se předtím agenti FSB snažili otrávit. Sankce EU uplatňuje proti špičkám Putinova režimu také kvůli vojenské agresi vůči Ukrajině v Donbasu a okupaci ukrajinského Krymu.

EU musí odstranit ze vztahů anomálie, míní Lavrov

Lavrov po jednání v Číně vystoupil na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wang Iem. Odmítli společně západní kritiku situace lidských práv ve svých zemích. Režimy v Moskvě a Pekingu se podle mnoha lidskoprávních organizací dopouštějí řady omezení základních lidských práv. Diplomaté také prohlásili, že Čína a Rusko usilují o pokrok v otázce klimatických změn nebo pandemie koronaviru.

Rusko-čínské vztahy se rozvíjejí rychleji než vztahy Ruska s EU, dodal Lavrov. Moskva může začít budovat lepší vztahy, pokud z nich Unie „odstraní anomálie“.

Ministr také jako naprosto chybné odmítl tvrzení Západu o prospěchářství Ruska a Číny co se týče vakcín proti covidu-19. Rusko je prý vedeno humanitárními zájmy, nikoli geopolitickými nebo obchodními důvody, tvrdil Lavrov.

Čínský velvyslanec v Německu Wu Kchen byl podle zdroje agentury AFP z německého ministerstva zahraničí předvolán k „naléhavému rozhovoru“ s náměstkem německého ministra zahraničí Miguelem Bergerem. Byl předvolán kvůli čínským sankcím proti německým politikům a vědcům. Německo na rozhovoru trvalo. Chtělo Číňanům dát velmi zřetelně najevo, že sankcionování poslanců a vědců je naprosto nepochopitelné, řekl podle agentury DPA německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 22 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...