Slovensko omezuje pohyb lidí bez negativního testu, v USA klesá počet nakažených

Na Slovensku od středy platí v souvislosti s koronavirovou krizí přísnější zákaz vycházení. Potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus je nově až na výjimky potřeba také pro cesty do práce či do přírody. Německo zvažuje drastické omezení letecké dopravy kvůli novým variantám koronaviru, Velká Británie ze stejného důvodu zpřísňuje vstup ze zemí, kde se tyto varianty šíří. Ve Spojených státech se i přes rekordní počty obětí zpomaluje růst nově nakažených a hospitalizovaných.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Výrazné omezení volného pohybu osob bude podle dřívějšího rozhodnutí vlády platit na Slovensku prozatím do 7. února. Opatření se vztahuje i na cizince. Čeští turisté již od loňského září zpravidla potřebují při cestách na Slovensko test na koronavirus, pokud se chtějí po příjezdu vyhnout karanténě.

Zpřísnění zákazu vycházení souvisí s plošným testováním obyvatel na koronavirus, které po devíti dnech skončilo v úterý. Podle premiéra Igora Matoviče testy odhalily 36 547 infikovaných, tedy 1,24 procenta z téměř 2,95 milionu zúčastněných. Podíl odhalených nakažených byl vyšší než při podobné akci na přelomu loňského října a listopadu, kdy test podstoupilo 3,6 milionu lidí.

Negativní test na koronavirus je potřebný pro cesty do práce či do přírody, stejně jako na cesty k výdejnám zboží objednaného přes internet, dále k cestám do ciziny, při návštěvě úřadů, bank a pošt. Naopak i bez testu lze vyrazit na nákup potravin a dalšího nezbytného zboží.

Slovenská policie ohlásila, že se se zaměří na kontrolu dodržování nových pravidel zákazu vycházení. Úřad hlavního hygienika nařídil, aby potvrzení o testu na koronavirus u vstupu do svých objektů vyžadovali například zaměstnavatelé a úřady.

3 minuty
Události: Slovensko zpřísňuje opatření
Zdroj: ČT24


Denní přírůstky nakažených začaly na Slovensku klesat už v polovině ledna. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Aktuálně pečují o 3500 covidových pacientů, to je vůbec nejvíc od začátku pandemie. Očkování má podobné tempo jako v Česku, je pomalejší, než se čekalo. Z veřejnosti se zatím mohou objednávat jen lidé starší 75 let. Ti v některých regionech volná místa rychle rozebrali a přetížili call centrum.

Hromadné testování obyvatel Slovenska by se mělo zopakovat ve zhruba polovině okresů, ve kterých byl podíl zjištěných infikovaných nejvyšší. Podle platného nařízení vlády totiž od středy 3. února nebude už v těchto regionech platit potvrzení z předchozího kola.

Německo zvažuje zmrazení letecké dopravy

Zpřísnění pravidel zavádí i Belgie, jejíž hranice bude možné překročit jen v nutných případech. Na rekreaci do zahraničí nikdo nevyjede až do začátku března, oznámil premiér Alexander De Croo. Do nebo ze země se lidé dostanou jen ze zdravotních, pracovních či rodinných důvodů, výjimka platí i pro pendlery.

V sousední Francii se o dalším postupu v boji pro pandemii teprve rozhodne. Francouzský prezident Emmanuel Macron má oznámit, zda v zemi zavede už třetí celostátní karanténu. Po plošné uzávěře volají experti, které znepokojuje nárůst pacientů s covidem-19 v nemocnicích.

Německo má momentálně na sto tisíc lidí denně kolem 110 nově nakažených. Částečně kvůli obavám z britské varianty koronaviru německá vláda prodloužila uzavření škol a většiny obchodů nejméně do 14. února. Zostřil se režim na hranicích a Berlín uvažuje o drastickém omezení letecké dopravy. Nejhlasitějším zastáncem takových opatření je spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.

„Možná opatření zahrnují mnohem přísnější hraniční kontroly, zejména s vysoce rizikovými oblastmi, ale také snížení leteckého provozu do Německa téměř na nulu, jak to dělá v současné době Izrael, aby zabránil zavlečení virové mutace,“ sdělil podle deníku Bild Seehofer. Podle listu Der Spiegel by rozhodnutí ohledně zákazu vstupu do země cizincům z oblastí s nakažlivějšími variantami koronaviru mohlo padnout v pátek.

Očkování v Německu kopíruje výpadky vakcín v celé Evropě. Spolková vláda i tak trvá na tom, že do konce března naočkuje všechny seniory, kteří projeví zájem. Ve středu padla hranice dvou milionů využitých dávek.

Rakousko se zaměří na lyžaře z ciziny

Rakousko od pondělí vyžaduje nošení respirátorů FFP2 v dopravě, obchodech a veřejných budovách. Jsou k mání všude za výrobní náklady, v přepočtu 15 korun. Senioři a nízkopříjmové rodiny už minulý týden dostaly zásobu zdarma. Nových případů je v Rakousku denně 130 na sto tisíc lidí a vláda proto povánoční lockdown prodloužila do 8. února. Využilo se přes 190 tisíc dávek vakcín.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví se také chystá zpřísnit podmínky pro příjezd cizinců do skiareálů. K tomuto kroku se rozhodlo na základě upozornění, že stávající předpisy obcházejí „ilegální lyžařští rekreanti“.

Deník Kurier upozornil na to, že desítky Skandinávců a Britů v lyžařské oblasti St. Anton am Arlberg očividně obcházejí zákaz ubytování zneužíváním výjimky, která se týká příjezdu z „profesionálních důvodů“ a nahlášení místa pobytu. Tito mladí lyžaři tvrdí, že hledají práci.

Úřady ve střediscích zimních sportů poukazují na to, že proti nim nemohou nic podniknout, protože v zásadě existuje svoboda usazování a nově příchozí dodržují karanténu požadovanou při vstupu do země.

Nově tak budou muset přijíždějící prokázat, že v zemi hledají práci, například pozváním k pohovoru od příslušného zaměstnavatele. Pokud někdo přijíždí kvůli obchodu, musí to podle úřadu dokázat prostřednictvím dokladů, jako je například potvrzení objednávek. 

V Polsku je polovina covidových lůžek volná

V Polsku je epidemie stabilní – ze sto tisíc lidí denně nově onemocní jen kolem patnácti. Víc než polovina covidových lůžek a ventilátorů je volná. Polsko také ke středečnímu ránu využilo přes 900 tisíc dávek vakcíny.

„O zmírnění opatření ale vláda zatím nerozhodla. Ví, že jako první chce otevřít obchody v nákupních centrech. Naopak restaurace nebo hotely, které se stále víc proti zákazům bouří, si na klienty budou muset počkat. Stejně jako posilovny nebo bazény,“ sdělil zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Řady služeb včetně třeba kadeřnictví nebo obchodů se vstupem z ulice se zákaz v druhé vlně epidemie nedotkl. Do škol se po polovině ledna vrátily první tři ročníky základních škol.

V Portugalsku možná budou stavět polní nemocnici Němci

Portugalsko zvažuje, že kvůli přeplněným nemocnicím a problémy s distribucí kyslíku nemocným s covidem-19 požádá oficiálně o pomoc další členské země Evropské unie. Německo už do země vyslalo vojenské lékaře, kteří mají zjistit, zda by mohli pomoci. Ve hře je i vybudování německé polní nemocnice.

Portugalsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, zaznamenalo za posledních 24 hodin 15 073 nových případů nákazy koronavirem a rekordní denní přírůstek 293 mrtvých s covidem-19. Dvě třetiny lůžek na jednotkách intenzivní péče jsou nyní obsazeny pacienty s covidem-19.

Podle portugalských médií vláda premiéra Antónia Costy už požádala o pomoc ostatní země Evropské unie. Náměstek ministryně zdravotnictví António Lacerda Sales to dnes sice popřel, uvedl ale, že „není vyloučeno, že (vláda) využije mechanismu evropské spolupráce“.

I Španělsko se potýká s nedostatkem vakcíny. Podle zástupců madridského regionu i Katalánska nebude za současných podmínek možné splnit cíl ústřední vlády a naočkovat do července 70 procent ze 47 milionů obyvatel Španělska. Kvůli zpoždění v dodávkách vakcíny se přestane v Madridu a jeho okolí přinejmenším do poloviny února očkovat první dávkou. 

Velká Británie otevře školy v březnu

Velká Británie ve středu zpřísnila pravidla pro vstup do země pro cestující z některých zemí, kde se šíří nové varianty koronaviru. Britský premiér Boris Johnson zároveň kvůli současné epidemické situaci nepočítá s otevřením škol následující měsíc; školáci se do tříd vrátí patrně v březnu.

„Budeme požadovat, aby se přijíždějící lidé, kterým nelze odepřít vstup, bez výjimek na deset dní izolovali v ubytování zřízeném vládou, jako jsou hotely,“ uvedl Johnson. „Setkáme se s nimi na letišti a budou převezeni přímo do karantény,“ dodal premiér.

Opatření platí pro všechny cestující ze 22 zemí, mezi kterými mají být státy Jižní Ameriky, jižní Afriky, ale i například Portugalsko. Jejich plný seznam britské úřady podle místních médií zveřejní ještě během středy. Země byly vybrány s ohledem na riziko šíření nových variant koronaviru SARS-CoV-2.

Pro cestující do Británie bez ohledu na negativní test předkládaný po příjezdu dosud platila povinná desetidenní karanténa, kterou ale lze za určitých podmínek přerušit dříve.

Návrat studentů je v zemi podmíněn dodržením vakcinačního plánu. „Doufáme, že bude v takovém případě bezpečné začít s otevíráním škol od pondělí 8. března,“ uvedl Johnson v parlamentu. 

Ve vakcinaci ve Spojených státech panuje zmatek

Spojené státy podle všeho procházejí dalším obratem ve vývoji epidemie covidu-19, s níž je v zemi spojováno přes 425 tisíc úmrtí. Zatímco hlášené oběti stále přibývají rekordním tempem, růst statistiky nakažených už více než dva týdny zpomaluje a ubývá i hospitalizací způsobených nákazou koronavirem. Zásadní otázkou je, zda se i za pomoci vakcín pozitivní trend podaří udržet, nebo jej zabrzdí šíření nakažlivějších mutací.

V USA podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) stále pokračuje nejčernější fáze epidemie. Za úterý oba zdroje zaznamenaly přes čtyři tisíce úmrtí, přičemž podle NYT se průměrný přírůstek z posledního týdne vrátil těsně nad 3300. Loni na jaře se denní počty obětí držely pod 2800.

Přírůstky bilance známých infekcí ale poprvé od začátku podzimní vlny epidemie stabilně klesají. Pokles začal na konci prvního lednového týdne, kdy země registrovala přes 250 tisíc pozitivně testovaných denně, a sedmidenní průměr nových infekcí už klesl pod 170 tisíc. O tom, že nastává skutečný ústup nákazy, svědčí pokles statistiky hospitalizací. Platforma The COVID Tracking Project v úterý evidovala na 109 tisíc pacientů s koronavirem v nemocnicích, ještě před dvěma týdny to bylo přes 131 tisíc.


„V datech o covidu se dějí dvě věci. Zaprvé, ubývá infekcí napříč USA, pokles činí asi 33 procent za dva týdny. Zadruhé, úmrtí přibývají, protože mají zpoždění oproti infekcím. Pravděpodobně vyvrcholí za sedm nebo osm dní,“ napsal na Twitteru děkan fakulty veřejného zdraví na Brownově univerzitě Ashish Jha.

V USA podle něj nyní začíná „závod“ mezi vakcinací a nově odhalenými variantami viru SARS-CoV-2, které jsou nakažlivější než ty dřívější. Ve státech napříč USA už byla detekována takzvaná britská mutace, která se zřejmě šíří asi o 50 procent rychleji. Ve státě Minnesota pak tento týden místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo první americký výskyt takzvané brazilské varianty. Nakažené osobě, která předtím navštívila Brazílii, byl vzorek s mutací odebrán už 9. ledna.

Očkovací kampaň měla přitom oproti slibům předchozí administrativy poměrně slabý začátek. I v prvních dnech Bidenova mandátu pokračovaly logistické problémy. Očkovací centra kvůli nedostatku dávek rušila pacientům termíny a ve vládní operaci údajně panoval takový zmatek, že i nová šéfka Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přiznala, že neví, kolik dávek vakcín měly USA v daný moment k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...