Turecko a Řecko obnoví jednání o průzkumech ve Středomoří

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Řecko tvrdí, že turecký průzkum ve východním Středomoří probíhá na řeckém pevninském šelfu, čímž podle Atén Ankara porušuje mezinárodní právo. Tuto argumentaci ale Turecko odmítá a uvádí, že jeho lodě mají v těchto vodách právo na průzkum.

Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou také o právo na těžbu v oblasti kolem Kypru, který je čtyři desítky let rozdělen na řeckou a tureckou část. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává jen Ankara, řecká část je členem Evropské unie.

Rozepře mezi oběma zeměmi vzrostly poté, co v srpnu loňského roku Turecko vyslalo do oblasti východního Středomoří průzkumnou loď s cílem zmapovat tamní zásoby ropy a plynu.

Podle tureckého ministra zahraničí nyní země splnila jednu z podmínek k jednání a své průzkumné plavidlo Oruc Reis stáhla. Podle šéfa turecké diplomacie nemá tak řecká strana žádnou záminku k odmítnutí rozhovorů.

Řecko odmítalo zasednout k jednacímu stolu, dokud bude Turecko z jeho hlediska porušovat mezinárodní právo; premiér Kyriakos Mitsotakis nyní obnovení rozhovorů přivítal. „Snažíme se, aby naše vztahy s Tureckem byly plodné,“ uvedl.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

Šedesát kol

Poslední oficiální rozhovory o sporech o námořní hranici ve Středomoří uspořádaly obě země v roce 2016. V září loňského roku Turecko vyzvalo k jejich obnovení, což se však nakonec nestalo. V posledních čtrnácti letech se uskutečnilo mezi Řeckem a Tureckem šedesát kol rozhovorů.

O urovnání vztahů mezi Tureckem a členskými zeměmi Evropské unie jednal v neděli také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V rozhovoru Erdogan uvedl, že se Turecku nepodařilo „obrátit stránku“ ve vztazích s EU, a to kvůli „výstřelkům“ a „umělým problémům“, které vytvořily některé členské státy. Evropské komise pohled tureckého prezidenta nesdílí, reagoval její mluvčí. 

Ve čtvrtek 21. ledna má turecký ministr zahraničí přicestovat do Bruselu na jednání se zástupci Unie. Na svém prosincovém summitu EU schválila rozšíření sankcí na další turecké osoby a firmy, jež jsou zapojeny do sporného průzkumu ve Středomoří. Rozšířený seznam Evropská komise stále připravuje, souhlas s ním musí udělit všechny členské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...