Turecko a Řecko obnoví jednání o průzkumech ve Středomoří

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Řecko tvrdí, že turecký průzkum ve východním Středomoří probíhá na řeckém pevninském šelfu, čímž podle Atén Ankara porušuje mezinárodní právo. Tuto argumentaci ale Turecko odmítá a uvádí, že jeho lodě mají v těchto vodách právo na průzkum.

Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou také o právo na těžbu v oblasti kolem Kypru, který je čtyři desítky let rozdělen na řeckou a tureckou část. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává jen Ankara, řecká část je členem Evropské unie.

Rozepře mezi oběma zeměmi vzrostly poté, co v srpnu loňského roku Turecko vyslalo do oblasti východního Středomoří průzkumnou loď s cílem zmapovat tamní zásoby ropy a plynu.

Podle tureckého ministra zahraničí nyní země splnila jednu z podmínek k jednání a své průzkumné plavidlo Oruc Reis stáhla. Podle šéfa turecké diplomacie nemá tak řecká strana žádnou záminku k odmítnutí rozhovorů.

Řecko odmítalo zasednout k jednacímu stolu, dokud bude Turecko z jeho hlediska porušovat mezinárodní právo; premiér Kyriakos Mitsotakis nyní obnovení rozhovorů přivítal. „Snažíme se, aby naše vztahy s Tureckem byly plodné,“ uvedl.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

Šedesát kol

Poslední oficiální rozhovory o sporech o námořní hranici ve Středomoří uspořádaly obě země v roce 2016. V září loňského roku Turecko vyzvalo k jejich obnovení, což se však nakonec nestalo. V posledních čtrnácti letech se uskutečnilo mezi Řeckem a Tureckem šedesát kol rozhovorů.

O urovnání vztahů mezi Tureckem a členskými zeměmi Evropské unie jednal v neděli také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V rozhovoru Erdogan uvedl, že se Turecku nepodařilo „obrátit stránku“ ve vztazích s EU, a to kvůli „výstřelkům“ a „umělým problémům“, které vytvořily některé členské státy. Evropské komise pohled tureckého prezidenta nesdílí, reagoval její mluvčí. 

Ve čtvrtek 21. ledna má turecký ministr zahraničí přicestovat do Bruselu na jednání se zástupci Unie. Na svém prosincovém summitu EU schválila rozšíření sankcí na další turecké osoby a firmy, jež jsou zapojeny do sporného průzkumu ve Středomoří. Rozšířený seznam Evropská komise stále připravuje, souhlas s ním musí udělit všechny členské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy pohrozily za americký útok odvetou.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 5 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 7 hhodinami
Načítání...