Americkou dopravu má vést Buttigieg. Bidenův výběr ministrů zdůrazňuje čistou energetiku

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Osmatřicetiletý Buttigieg je veteránem z Afghánistánu. Mezi lety 2012 a 2020 stál v čele města South Bend v Indianě. Letos na jaře předvedl nad očekávání dobrý výkon v několika prvních státech během demokratických primárek. Na začátku března však z klání odstoupil a postavil se za Bidena. Ten pak Buttigiega přirovnal ke svému zemřelému synovi Beauovi, což označil za „největší poctu, kterou mohu udělit jakémukoliv muži či ženě“.

Ministerstvo dopravy zodpovídá za provoz dálnic, letadel, vlaků a dalších prostředků hromadné dopravy, a podle AP bude zřejmě hrát v nastupující administrativě významnou roli. Biden se totiž zavázal, že nasměruje miliardy dolarů na zlepšení stárnoucí americké infrastruktury a znovu zavede řadu iniciativ, jejichž cílem je snížit produkci skleníkových plynů. Chystá se rovněž zavést povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a v letadlech, čímž chce zpomalit šíření koronaviru.

„Pracovní příležitosti, infrastruktura, rovnost a klima, to vše se spojuje na ministerstvu dopravy, kde máme některé z našich nejambicióznějších plánů,“ okomentoval nominaci Biden.

Na resort energetiky míří zastánkyně čisté energie

Granholmová, kterou podle New York Times Biden hodlá nominovat do čela ministerstva energetiky, sloužila jako generální prokurátorka Michiganu mezi lety 1999 a 2003, načež se stala na dvě volební období první ženou v guvernérském úřadě tohoto státu na středozápadě USA.

Ve funkci guvernérky spolupracovala s Obamovou administrativou na pomoci michiganskému automobilovému průmyslu během ekonomické recese. Záchranný balík mimo jiné zdůrazňoval investice do čistých energií. Po svém konci v úřadu guvernérky Granholmová prosazuje obnovitelné zdroje a obhajuje investice do alternativních zdrojů energií.

V příští vládě bude mít v čele úřadu, který zodpovídá za energetiku i jaderné hlavice, za úkol uskutečnit Bidenův ambiciózní klimatický plán. Zvolený prezident chce do roku 2050 Spojené státy odklonit od používání fosilních paliv. Slíbil rovněž, že hned první den v úřadě požádá o návrat USA k Pařížské klimatické dohodě, z níž Trump zemi vyvedl, protože ji nepovažoval za výhodnou pro americký průmysl.

Domácí snahy o ochranu klimatu by měla vést Gina McCarthyová, která v administrativě Baracka Obamy vedla agenturu EPA. Její nominace by vyslala silný signál, že Bidenova vláda je ve snaze snižovat emise připravena obejít Kongres a fungovat skrze exekutivní nařízení, píší New York Times.

„Nová éra klimatické zodpovědnosti je tu,“ napsal bývalý viceprezident USA Al Gore. McCarthyovou označil za obzvláště vhodnou pro tuto pozici a její nominace dokazuje, že Biden plánuje zásadní snižování znečištění a emisí. Zvolený prezident už dříve oznámil, že mezinárodní snahy o klimatickou politiku povede bývalý ministr zahraničí John Kerry.