Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék remdesivir proti covidu-19. Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace. Antivirotický lék remdesivir získal celosvětovou pozornost coby potenciálně účinný lék pro pacienty s vážným průběhem covidu-19 a zdravotníci jej čím dál častěji používají při léčbě pacientů v nemocnici. Jeho skutečná účinnost v klinické praxi nicméně zůstává nejistá.
WHO je proti užívání remdesiviru. Nejsou podle ní důkazy, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení
On-line přenos
Šíření koronaviru - listopad
- 22:37
Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".
- 22:23
Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.
- 21:49
Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.
Panel WHO složený z mezinárodních expertů uvedl, že remdesivir není doporučeníhodný pro nemocniční pacienty s covidem-19 bez ohledu na to, jak vážný je jejich zdravotní stav.
Doporučení podle WHO vychází z nových zjištění při výzkumu, který porovnával účinky několika medikamentů používaných při léčbě covidu-19 celkem na sedmi tisících hospitalizovaných pacientech. Z nich nevyplývá, že remdesivir nemá na léčbu žádný efekt, ale spíše že na základě dostupných dat nejsou důkazy o tom, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení, uvedl panel.
S ohledem na možnost škodlivých vedlejších účinků, relativně vysokou cenu i nesnadnou aplikaci – remdesivir musí být vpichován do žíly – proto WHO považovala za adekvátní vydat negativní stanovisko pro užívání tohoto přípravku.
Farmaceutická firma Gilead Sciences s vyzněním doporučení WHO nesouhlasí. „Veklury (obchodní název remdesiviru) je uznáván jako léčebný standard při péči o hospitalizované pacienty s covidem-19 ve směrnicích řady důvěryhodných státních organizací,“ uvedl v prohlášení Gilead.
Evropská komise v reakci na prohlášení WHO uvedla, že stanovisko světové organizace vzala na vědomí, ale „v tuto chvíli se nic nemění“ na povolování léku. Komise poukázala na to, že Evropská léková agentura (EMA) požádala o veškerá data z testování léku a vyhodnotí je spolu s dalšími dostupnými daty, aby zjistila, „zda je potřeba něco měnit“.
Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) sdělil, že pro pacienty s covidem-19 v Česku se ohledně remdesiviru nic nemění. „Případná změna v rozhodnutí o registraci přísluší vyjádření Evropské agentury pro léčivé přípravky,“ vysvětlila mluvčí ústavu Monika Segedová.
obrázek
Látka remdesivir, kterou vyvinul tým pod vedením českého vědce Tomáše Cihláře, původně měla sloužit pro léčbu krvácivé horečky ebola v Kongu. Lék je však od března nasazován i při léčbě pacientů s covidem-19. Česká vláda v říjnu schválila nákup deseti tisíc dávek tohoto léku za 205 milionů korun.
Část italských vědců tvrdí, že se koronavirus v zemi vyskytoval již v září 2019
Skupina italských lékařů a vědců zveřejnila výzkum, podle kterého se koronavirus v Itálii vyskytoval již loni na podzim. První ohnisko nákazy bylo přitom v Itálii identifikované 21. února letošního roku v oblasti Milána. Další italští a evropští vědci ale nad závěry studie vyjádřili pochybnosti, upozornila agentura AP.
Na výsledky studie poukázaly i čínské úřady. Podle nich výzkum ukazuje, že otázka původu a šíření koronaviru je stále otevřená. To si ale autoři studie nemyslí. „Naše poznatky pouze ukazují, že Čína nezachytila virus včas,“ tvrdí jeden z autorů Giovanni Apolone z milánského ústavu pro léčbu nádorů.
Průzkum probíhal na vzorku 959 pacientů, kteří se v milánském ústavu podrobili vyšetření rakoviny plic. Jednalo se většinou o kuřáky či bývalé kuřáky ve věku do 65 let. Badatelé provedli analýzu vzorků odebraných od těchto pacientů a zaměřili se na přítomnost protilátek specifických pro koronavirus. Podle jejich závěrů mělo protilátky 12 procent zkoumaných pacientů. Autoři studie tvrdí, že v září 2019 vykazovali protilátky pacienti z pěti italských regionů.
Vedle milánského ústavu pro léčbu nádorů se výzkumu účastnili i odborníci z univerzit v Miláně a Sieně. K závěrům se ale někteří italští vědci stavějí skepticky. Poukazují na to, že analýzy protilátek nemusí být dostatečně přesné. „Kdyby tomu tak bylo, tak by se otevřela otázka, proč nevznikla celá řada ohnisek daleko dříve (než v únoru),“ poznamenal primář infekčního oddělení milánské nemocnice Sacco Massimo Galli.
Německý parlament schválil prodloužení kurzarbeitu
Režim ochrany pracovních míst, takzvaný kurzarbeit, bude kvůli pandemii nemoci covid-19 možné v Německu dočasně využívat místo jednoho až dva roky. V pátek příslušný návrh schválil Spolkový sněm. V rámci kurzarbeitu stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou. Ministr práce Hubertus Heil v parlamentu prohlásil, že Německo letos na tuto pomoc vydalo 18 miliard eur (zhruba 474 miliard korun).
Prodloužené ochranné opatření potrvá nejdéle do 31. prosince 2021. To znamená, že ten, kdo je na pomoc odkázán od letošního dubna, ji bude moci dostávat až do konce nadcházejícího roku.
Němečtí zaměstnanci běžně dostávají ke snížené mzdě doplatek na úroveň až 60 procent výpadku čisté mzdy, v případě rodičů je to 67 procent, uvádí Spolková agentura práce (BA). Nyní ale ti, jejichž pracovní doba musela být snížena o více než polovinu, pobírají od čtvrtého měsíce 70 procent mzdy, rodiče pak 77 procent, a od sedmého měsíce 80, respektive 87 procent. Toto zvýšení bude rovněž omezeno do konce roku 2021.
Drážďany zrušily vánoční trh Striezelmarkt
Kvůli šíření koronaviru Drážďany zrušily slavný vánoční trh Striezelmarkt, který každoročně přiláká zhruba dva miliony návštěvníků, včetně tisíců Čechů. Epidemický vývoj neumožnil jiné rozhodnutí, uvedl podle agentury DPA primátor Dirk Hilbert. Známý vánoční trh Striezelmarkt se koná v saské metropoli od roku 1434, většinou na náměstí Altmarkt v jižní části historického centra.
„Protože se v dohledné době nedá čekat uvolnění opatření proti šíření koronaviru, ba naopak, nemáme žádné jiné realistické možnosti, jak Striezelmarkt uspořádat,“ uvedl primátor Hilbert.
Drážďanská radnice se plánů na 586. ročník trhů na náměstí Altmarkt nechtěla dlouho vzdát. Pracovala na hygienických opatřeních, podle kterých se měly stánky s vánočním zbožím, svařeným vínem a občerstvením, včetně typických sladkých vánočních štól, rozmístit na větším území města.
Pfizer jako první v USA požádá o nasazení své vakcíny
Farmaceutická společnost Pfizer jako první požádá americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA o schválení mimořádného nasazení své vakcíny proti covidu-19. S odkazem na vyjádření vedení firmy o tom informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní krok k možnému ukončení současné pandemie, která si jen v USA vyžádala přes čtvrt milionu obětí.
Oznámení společnosti, jež na preparátu spolupracuje s německou BioNTech, přišlo jen několik dní poté, co firma informovala veřejnost o úspěšné poslední fázi klinických testů. Ta prokázala, že je vakcína účinná asi z 95 procent ve všech věkových skupinách a nemá žádné vážné vedlejší účinky.
„Podání žádosti v USA je kritickým milníkem na naší cestě doručit vakcínu proti covidu-19 celému světu. Máme nyní úplnější obrázek ohledně účinnosti a bezpečnosti naší vakcíny,“ uvedl ve vyjádření šéf Pfizeru Albert Bourla. Společnosti očekávají, že by jim FDA mohla udělit mimořádné povolení kolem poloviny prosince, načež se chystají okamžitě začít zásobovat preparátem veřejnost.
Díky vakcíně investoři vložili do akcií rekordní sumu
Analytici Bank of America očekávají, že rok 2021 bude „rokem vakcíny“. Jejich finanční ústav zveřejnil výsledky průzkumu, které odhalují velké investice na akciovém trhu v souvislosti s pandemií. Euforie kolem vakcíny na nový koronavirus způsobila, že investoři ochotněji nakupují rizikovější aktiva. Jen za poslední dva týdny vložili do akcií rekordních 71,4 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun).
Ochota více riskovat minulý týden vedla k tomu, že investoři prodali zlato za čtyři miliardy dolarů, což je největší týdenní částka v zaznamenané historii. Zlato, které je v oblibě v dobách politické a ekonomické nejistoty, ale i tak směřuje k největšímu ročnímu zhodnocení od roku 2010.
Reinfekce je nepravděpodobná šest měsíců od zotavení, tvrdí studie
Nejméně šest měsíců od prodělání nákazy koronavirem je opětovná infekce velmi nepravděpodobná. Vyplývá to z britské studie, do níž byli zapojeni zdravotníci z první linie boje s pandemií covidu-19, píše agentura Reuters.
Závěry studie podle vědců z Oxfordské univerzity mohou být určitým ujištěním pro více než 51 milionů lidí po celém světě, kteří již onemocnění covid-19 prodělali. „Jsou to velmi dobré zprávy, protože si můžeme být jisti, že nejméně v krátkodobém horizontu se většina lidí, kteří prodělali covid-19, znovu nenakazí,“ uvedl spoluautor studie David Eyre.
Studie, která se uskutečnila v rámci testovacího programu zdravotnického personálu, zahrnuje data za 30 týdnů od dubna do listopadu. Výsledky dosud nebyly podrobeny recenznímu řízení, ale byly zveřejněny na webu MedRxiv.