Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému díky odhalování zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, nyní mu byl trest zvýšen na 13 let za mřížemi. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.
Odvolací soud výrazně zpřísnil trest ruskému historikovi Dmitrijevovi
Petrozavodský městský soud v červenci v první instanci zprostil Dmitrijeva obžaloby v bodech týkajících se výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči nezletilé dívce a nezákonného držení části střelné zbraně. Vinným ho však uznal z násilného chování sexuálního charakteru vůči dítěti a uložil mu za to 3,5 roku vězení. Vzhledem k dlouhé vazbě by tak odsouzený už na podzim mohl být zpět na svobodě.
Nejvyšší soud regionu Karélie, jejíž metropolí je Petrozavodsk, však nyní v rozsudku odvolacího řízení trest odnětí svobody drasticky zvýšil. Kromě toho však soudu nižší instance vrátil k novému projednání osvobozující verdikt ve třech výše uvedených bodech.
obrázek
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obětí jeho údajného chlípného a násilnického jednání měla být jeho adoptovaná dcera. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na nichž je dcera nahá. Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval její stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná.
Dmitrijev odhaloval zločiny Stalinova režimu
Čtyřiašedesátiletý Dmitrijev během 30 let sestavil seznam 40 tisíc lidí popravených a deportovaných z Karélie za Stalinova teroru. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na devět tisíc lidí.
Tyto historikovy objevy podle agentury AFP nezapadají do současných snah o rehabilitaci Stalinova režimu. Jedna z provládních organizací o pohřebišti obětí čistek například tvrdila, že jde o ostatky sovětských vojáků, popravených Finy za druhé světové války.
Valná část Karélie bývala součástí Finska, než se jí po takzvané zimní válce na přelomu let 1939 a 1940 zmocnil Sovětský svaz.
Letos v lednu adresovaly známé osobnosti z různých zemí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře a bývalého generálního ředitele ČTK Petra Uhla.
