Petr Uhl

Vrchní soud v Praze zamítl žalobu, kterou v roce 2021 podali Piráti na premiéra Andreje Babiše (ANO). Týkala se příspěvku z června 2021, ve kterém tvrdil, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácností migranty. Babiš už totiž příspěvek, kterého se žaloba týkala, na základě předchozího pravomocného rozhodnutí soudu smazal. Politická diskuse ale musí mít hranice, stojí v rozsudku. Piráti podle předsedy Zdeňka Hřiba zvažují další právní kroky.

Symbolicky na Den lidských práv, 10. prosince, se ve strašnickém krematoriu uskuteční poslední rozloučení s Petrem Uhlem. Má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka. Bude možné ho sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému díky odhalování zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, nyní mu byl trest zvýšen na 13 let za mřížemi. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.