Petříček: Sankční seznam běloruských pohlavárů lze rozšířit. V Minsku se demonstruje a zatýká

6 minut
Otázky Václava Moravce: Evropské sankce proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Proti Bělorusku by měl nejvyšší efekt celoevropský odmítavý postoj a Česko je připraveno schválit seznam běloruských pohlavárů, vůči kterým budou uplatňovány sankce EU, řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnil společně s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Ministr v rozhovoru dodal, že seznam může být doplněn o jména více lidí a že v EU se v současnosti debatuje i o dalších masivních krocích. V Minsku mezitím opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti režimu Alexandra Lukašenka, policie zatýká.

„Původně měl seznam obsahovat dvacet osob, když ale vidíme brutální útoky běloruské policie proti demonstrujícím studentům, můžeme ho v následujících dnech rozšířit,“ řekl Petříček. Podle něho evropské sankce proti běloruským státním představitelům vstoupí v platnost nejpozději do 21. září.

„Vyzvali jsme vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrela, aby proces schválení urychlil,“ uvedl Petříček. Pokud nedojde k pozitivnější změně v přístupu běloruských úřadů k protestujícím, česká vláda je podle něho připravena podpořit ještě rozsáhlejší doplnění seznamu.

„Pokud nějaké sankce mají efekt vůči Bělorusku, tak je to společný evropský postoj,“ dodal ministr. Narážel tak na dřívější postup pobaltských zemí, které vůči Bělorusku uplatnily sankce separátně. Na konci srpna je Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily proti třem desítkám běloruských představitelů včetně tamního prezidenta Alexandra Lukašenka.

Sankce pobaltských zemí nejsou moc efektivní, řekl Petříček

Všechny osobnosti na pobaltském seznamu byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům následných demonstrací. Petříček řekl, že tyto sankce sice mají symbolickou hodnotu, efektivní však prý moc nejsou.

Zmínil, že cílem celoevropských sankcí je zahájení politického dialogu mezi běloruským režimem a tamní opozicí. Bělorusko by prý navíc mělo umožnit misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby mohla v zemi působit. „Tamní režim ji zatím odmítá, přestože je země členem organizace,“ řekl ministr.

S důležitostí celoevropských sankcí s Petříčkem v pořadu souhlasil i Růžička. „Jak mohou být ty sankce efektivní, je diskutabilní. Nejdůležitější na tom je, že státy EU jsou schopny se domluvit na tom, že proti některým lidem budou postupovat společně, a hájí některé zájmy, aby v zemích byly dodržovány demokratické principy. V případě Běloruska se to porušuje,“ řekl.

Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN)
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

V Minsku demonstrují desetitisíce lidí

V běloruském hlavním městě Minsku v neděli znovu vyšly do ulic desítky tisíc lidí protestujících proti Lukašenkovi. Informoval o tom zpravodajský server Tut.by. Podle běloruského ministerstva vnitra bylo po celé zemi zadrženo nejméně sto demonstrantů, napsala agentura Interfax. Demonstrace se konají i v dalších běloruských městech.  

Policejní a vojenské jednotky v neděli zablokovaly centrum Minsku, demonstranti však pochodovali k prezidentskému paláci, který se nachází zhruba tři kilometry od centra. Areál paláce blokovali policisté vybavení štíty a vodním dělem, píše agentura AP. 

Podle agentury Interfax několik osob utrpělo zranění při potyčkách u minského závodu na traktory MTZ. Ales Bjaljacki, šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, odhadl, že do nedělních protestů v Minsku se zapojilo více než sto tisíc lidí.

„Toto moře lidí nelze zastavit vojenským vybavením, vodními děly, propagandou a vězněním. Většina Bělorusů chce pokojnou změnu moci a bude ji neúnavně vyžadovat,“ uvedla členka vedení opoziční koordinační rady Maryja Kalesnikavová.

Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters oznámilo, že při sobotních protestech bylo zadrženo 91 demonstrantů. Dodalo, že posílí bezpečnostní opatření a podnikne všechny potřebné kroky, aby zabránilo porušování veřejného pořádku.

V Grodnu na hranici s Polskem a Litvou uniformovaní policisté zaútočili na demonstranty a rozehnali jejich shromáždění. Podle agentury DPA použili i slzný plyn. Na sociálních sítích kolovaly snímky, jak jsou policisty odvlékány i postarší ženy. Zatýkání se podle tut.by odehrálo i v Brestu.

„Volby“

Protirežimní demonstrace v Bělorusku propukly po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna a trvají už čtyři týdny. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská.

Na volby nedohlíželi pozorovatelé OBSE a nebyli do nich připuštěni ani nejvýznamnější kandidáti opozice včetně manžela Cichanouské. „Pro nás bylo jasným signálem, že ty volby nejsou demokratické, když se jich nemohli zúčastnit pozorovatelé OBSE,“ řekl Petříček.

Lukašenko obvinění z volebního podvodu odmítá. Od začátku srpna vyšly do běloruských ulic statisíce lidí po celé zemi, aby protestovaly proti volebním výsledkům. Opozice požaduje, aby se Lukašenko vzdal prezidentského úřadu a propustil veškeré politické vězně, aby se konaly nové volby a aby bylo vyšetřeno policejní násilí z prvních dnů po 9. srpnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spousta financí se v EU ztrácí, říká David. Evropa se musí posbírat, míní Nerudová

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
před 11 hhodinami

Italská Cosa Nostra nemá lidi, ukázala policejní razie

Italská policie provedla jeden z největších zátahů proti sicilské Cosa Nostře za poslední roky. Zadržela na sto padesát podezřelých. Z organizování zločinů přímo z vězeňských cel také nově obvinila třiatřicet mafiánů. Operace je výsledkem ročních odposlechů špiček organizovaného zločinu. Vedle kriminálních činů odhalila také akutní personální nouzi italské mafie.
před 12 hhodinami

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 21 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel,“ ukázal dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 22 hhodinami
Načítání...