Proti Bělorusku by měl nejvyšší efekt celoevropský odmítavý postoj a Česko je připraveno schválit seznam běloruských pohlavárů, vůči kterým budou uplatňovány sankce EU, řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnil společně s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Ministr v rozhovoru dodal, že seznam může být doplněn o jména více lidí a že v EU se v současnosti debatuje i o dalších masivních krocích. V Minsku mezitím opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti režimu Alexandra Lukašenka, policie zatýká.
„Původně měl seznam obsahovat dvacet osob, když ale vidíme brutální útoky běloruské policie proti demonstrujícím studentům, můžeme ho v následujících dnech rozšířit,“ řekl Petříček. Podle něho evropské sankce proti běloruským státním představitelům vstoupí v platnost nejpozději do 21. září.
„Vyzvali jsme vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrela, aby proces schválení urychlil,“ uvedl Petříček. Pokud nedojde k pozitivnější změně v přístupu běloruských úřadů k protestujícím, česká vláda je podle něho připravena podpořit ještě rozsáhlejší doplnění seznamu.
„Pokud nějaké sankce mají efekt vůči Bělorusku, tak je to společný evropský postoj,“ dodal ministr. Narážel tak na dřívější postup pobaltských zemí, které vůči Bělorusku uplatnily sankce separátně. Na konci srpna je Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily proti třem desítkám běloruských představitelů včetně tamního prezidenta Alexandra Lukašenka.
Sankce pobaltských zemí nejsou moc efektivní, řekl Petříček
Všechny osobnosti na pobaltském seznamu byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům následných demonstrací. Petříček řekl, že tyto sankce sice mají symbolickou hodnotu, efektivní však prý moc nejsou.
Zmínil, že cílem celoevropských sankcí je zahájení politického dialogu mezi běloruským režimem a tamní opozicí. Bělorusko by prý navíc mělo umožnit misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby mohla v zemi působit. „Tamní režim ji zatím odmítá, přestože je země členem organizace,“ řekl ministr.
S důležitostí celoevropských sankcí s Petříčkem v pořadu souhlasil i Růžička. „Jak mohou být ty sankce efektivní, je diskutabilní. Nejdůležitější na tom je, že státy EU jsou schopny se domluvit na tom, že proti některým lidem budou postupovat společně, a hájí některé zájmy, aby v zemích byly dodržovány demokratické principy. V případě Běloruska se to porušuje,“ řekl.
V Minsku demonstrují desetitisíce lidí
V běloruském hlavním městě Minsku v neděli znovu vyšly do ulic desítky tisíc lidí protestujících proti Lukašenkovi. Informoval o tom zpravodajský server Tut.by. Podle běloruského ministerstva vnitra bylo po celé zemi zadrženo nejméně sto demonstrantů, napsala agentura Interfax. Demonstrace se konají i v dalších běloruských městech.
Policejní a vojenské jednotky v neděli zablokovaly centrum Minsku, demonstranti však pochodovali k prezidentskému paláci, který se nachází zhruba tři kilometry od centra. Areál paláce blokovali policisté vybavení štíty a vodním dělem, píše agentura AP.
Podle agentury Interfax několik osob utrpělo zranění při potyčkách u minského závodu na traktory MTZ. Ales Bjaljacki, šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, odhadl, že do nedělních protestů v Minsku se zapojilo více než sto tisíc lidí.
„Toto moře lidí nelze zastavit vojenským vybavením, vodními děly, propagandou a vězněním. Většina Bělorusů chce pokojnou změnu moci a bude ji neúnavně vyžadovat,“ uvedla členka vedení opoziční koordinační rady Maryja Kalesnikavová.
Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters oznámilo, že při sobotních protestech bylo zadrženo 91 demonstrantů. Dodalo, že posílí bezpečnostní opatření a podnikne všechny potřebné kroky, aby zabránilo porušování veřejného pořádku.
V Grodnu na hranici s Polskem a Litvou uniformovaní policisté zaútočili na demonstranty a rozehnali jejich shromáždění. Podle agentury DPA použili i slzný plyn. Na sociálních sítích kolovaly snímky, jak jsou policisty odvlékány i postarší ženy. Zatýkání se podle tut.by odehrálo i v Brestu.
„Volby“
Protirežimní demonstrace v Bělorusku propukly po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna a trvají už čtyři týdny. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská.
Na volby nedohlíželi pozorovatelé OBSE a nebyli do nich připuštěni ani nejvýznamnější kandidáti opozice včetně manžela Cichanouské. „Pro nás bylo jasným signálem, že ty volby nejsou demokratické, když se jich nemohli zúčastnit pozorovatelé OBSE,“ řekl Petříček.
Lukašenko obvinění z volebního podvodu odmítá. Od začátku srpna vyšly do běloruských ulic statisíce lidí po celé zemi, aby protestovaly proti volebním výsledkům. Opozice požaduje, aby se Lukašenko vzdal prezidentského úřadu a propustil veškeré politické vězně, aby se konaly nové volby a aby bylo vyšetřeno policejní násilí z prvních dnů po 9. srpnu.
