Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů. Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že kvůli koronaviru odložené druhé kolo místních voleb se bude konat na konci června. Podmínkou ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Jižní Amerika se podle Světové zdravotnické organizace stala novým epicentrem pandemie.
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
- Druhé kolo komunálních voleb, které ve Francii kvůli pandemii odložili, se bude konat 28. června, oznámil tamní premiér. Podmínkou tohoto termínu zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace.
- Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů.
- Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Budou ale muset po příjezdu strávit 14 dní v karanténě.
- Donald Trump prohlásil náboženská místa za nezbytnou službu a nařídil jejich otevření po celých Spojených státech už o tomto víkendu.
- Výroba aut v Rusku v dubnu kvůli koronavirové krizi klesla téměř o 80 procent na 30 tisíc vozů.
Světová zdravotnická organizace také varovala, že pandemie v desítkách zemí světa narušuje imunizaci proti chorobám jako jsou záškrt nebo spalničky. To by mohlo ohrozit zdraví zhruba 80 milionů dětí ve věku do jednoho roku.
Agentura AP napsala, že experti organizace a dalších institucí analyzovali data o o imunizaci dětí ze 129 zemí a konstatovali, že ve většině z nich došlo v posledních dvou měsících k částečnému či úplnému pozastavení očkovacích procedur. Podávání vakcín proti záškrtu, spalničkám, choleře a dětské obrně se zpomalilo či zastavilo v důsledku logistických omezení i strachu obyvatel vycházet na veřejnost.
Španělské kavárny
Madridský region a Katalánsko patří mezi dvě koronavirem nejhůře zasažené oblasti ve Španělsku. Uvolňování omezení v hlavním městě a správním středisku Katalánska proto se zpožděním příští týden vstoupí do stejné fáze většího uvolňování, jaké již platí ve většině země.
Obyvatelům Barcelony úřady tento týden povolily procházky na pláži. Koupání a slunění jsou však stále v přímořském městě zakázány. V Madridu budou moci restaurace otevřít zahrádky a terasy, otevřou se kostely. Počínaje pondělím mohou také lidé v rámci regionu cestovat.
Do jednotlivých fází uvolňování vstupují oblasti různě podle místního vývoje epidemie po dohodě vedení regionů s centrální vládou. V celé zemi se má uvolňování dovršit koncem června, pokud se výrazně nezhorší epidemická situace.
Francii čekají odložené komunální volby, půjde i o starostu Paříže
Druhé kolo komunálních voleb, které ve Francii kvůli pandemii odložili, se bude konat 28. června, oznámil premiér Philippe. „Domníváme se, že demokratický život se musí vrátit se všemi svými právy,“ uvedl.
Jít volit podle Philippea nyní nepředstavuje větší riziko než jít na nákup. Podmínkou konání voleb na konci června ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Pokud bude nutné hlasování opět odložit, bylo by to nejpozději na leden příštího roku.
První kolo komunálních voleb se uskutečnilo v neděli 15. března a účast voličů byla mimo jiné kvůli obavám z koronaviru rekordně nízká. Činila jen 44,7 procenta. Přesto se podařilo zvolit vedení radnic více než 30 tisíc obcí. V druhém kole tak zbývá vybrat starosty a zastupitele už jen v pěti tisících obcí. K urnám bude povoláno asi 16 milionů voličů. Jasno není například o budoucím vedení Paříže. O funkci starosty francouzské metropole se bude v druhém kole ucházet šest kandidátů.
Bulharsko povolilo vstup občanům z EU a schengenské zóny
Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Tito lidé ale budou muset po příjezdu strávit 14 dní v karanténě. Nově naopak byla povinnost karantény zrušena u bulharských občanů, kteří se vracejí ze zahraničí, a u občanů EU, kteří cestují z humanitárních nebo obchodních důvodů.
Zrušení zákazu vstupu do země pro občany většiny evropských zemí, které Sofie zavedla v polovině března, ve čtvrtek oznámilo bulharské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj platí také pro občany San Marina, Andorry, Monaka a Vatikánu.
Čtrnáctidenní karanténa se už nebude vztahovat na bulharské občany a ty občany zemí EU, kteří do země cestují z humanitárních důvodů, a na „zástupce obchodu, ekonomických nebo investičních aktivit“. Do izolace nově nemusí ani lidé, kteří jsou přímo spjatí se stavebnictvím nebo udržováním a zajišťováním bezpečnosti strategické a nezbytné infrastruktury, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Už v úterý Bulharsko oznámilo, že se dohodlo na částečném uvolnění cestování přes hranice se sousedním Řeckem a Srbskem od 1. června. Bulharsko, jehož hospodářství je do značné míry závislé na turistickém ruchu, začalo uvolňovat opatření po poklesu počtů nově nakažených covidem-19.
Chytrou karanténu v předpokládaném termínu Slovensko nezavedlo
Systém takzvané chytré karantény, která obyvatelům Slovenska při návratu ze zahraničí umožní v souvislosti s koronavirem místo státní karantény setrvat v domácí izolaci, tamní úřady v předpokládaném termínu do praxe nezavedly.
Úřad slovenské vlády nyní informoval, že příslušnou mobilní aplikaci v projektu chytré karantény nadále posuzují společnosti Google a Apple, jejichž systémy jsou využívány v mobilních telefonech. Slovensko už dříve rozšířilo výjimky z povinné karantény.
Soros: Koronavirus je hrozbou pro přežití Evropské unie
Americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros uvedl, že Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené současnou koronavirovou krizí, pokud těžce zasažené členské země, jako například Itálii, nepodpoří prostřednictvím vydávání věčných dluhopisů.
„Mimořádné okolnosti vyžadují mimořádná opatření. A věčné dluhopisy jsou právě takovým opatřením. V normální době by se o nich ani nemělo uvažovat. Pokud však o nich EU není schopna uvažovat nyní, nemusí být schopna přežít potíže, kterým v současnosti čelí,“ napsal Soros.
Miliardář také vyjádřil obavy, že Evropskou unii by mohly po Británii opustit i další země. „Otázka, jak zabránit dalším zemím, aby následovaly Británii, je důležitá. Mám obavy zejména ohledně Itálie,“ uvedl. „Co by zůstalo z Evropy bez Itálie?“ dodal.
Soros také varoval, že ekonomika eurozóny se bude s dopady koronaviru potýkat déle, než se většina lidí domnívá. „Jedním z problémů je, že tento virus se rychle vyvíjí a mění způsob, jak útočí na lidské orgány. To výrazně zkomplikuje vývoj spolehlivé vakcíny,“ uvedl.
Trump nařídil otevřít svatostánky
Americký prezident Donald Trump prohlásil náboženská místa za nezbytnou službu a nařídil jejich otevření po celých Spojených státech už o tomto víkendu. Učinil tak na krátké tiskové konferenci v Bílém domě.
„Ode dneška prohlašuji náboženská místa - jako kostely, synagogy a mešity - za nezbytná místa, která poskytují nepostradatelné služby,“ řekl prezident. Zároveň řekl, že pokud se guvernéři jednotlivých států nebudou jeho příkazem řídit, tak jejich rozhodnutí zvrátí. Agentura AP však poznamenává, že není jasné, jak to chce učinit a zda k tomu má patřičnou pravomoc.
Na počest obětem koronaviru v USA, jejichž počet se blíží ke 100 tisícům, také nechá Trump vlát vlajky na veřejných budovách po tři dny na půl žerdi. Nejvyšší americký představitel to oznámil při návštěvě Michiganu.
Vedoucí představitelé Demokratické strany v Kongresu Nancy Pelosiová a Chuck Schumer už ve čtvrtek Trumpa vyzvali, aby tak učinil, jakmile počet mrtvých v důsledku pandemie dosáhne právě 100 tisíc. „Bude to národní vyjádření smutku,“ uvedli. New York, jeden z nejvíce postižených amerických států, tímto způsobem uctil památku obětí už na začátku dubna.
V pátek USA vyzvaly Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby okamžitě začala pracovat na vyšetřování původu koronaviru a toho, jakým způsobem organizace zareagovala na současnou pandemii. Výkonné radě WHO to podle agentury Reuters napsal náměstek ministra zdravotnictví USA admirál Brett Giroir.
„Jak dal prezident Trump jasně najevo ve svém dopise z 18. května adresovaném řediteli (WHO) Tedrosovi (Adhanomovi Ghebreyesusovi), nesmíme promrhat žádný čas ohledně reforem nutných k zajištění toho, že se podobná pandemie již znovu nestane,“ uvedl Giroir.
Prezident bez roušky
Při návštěvě michiganské továrny automobilky Ford, která vyrábí plicní respirátory, si Trump taky přes opakované urgence místních představitelů odmítl nasadit roušku. Měl tak přitom povinnost učinit v souladu s tamními protikoronavirovými opatřeními.
„Nechtěl jsem udělat tisku radost, aby mě v ní viděli,“ řekl s tím, že během prohlídky továrny na sobě roušku měl, před novináři si ji ale prý zase sundal. Trump nosit roušku opakovaně odmítá, ačkoli to jako preventivní opatření před šířením koronaviru obyvatelům USA doporučuje federální vláda.
Michiganská demokratická ministryně spravedlnosti Dana Nesselová poté uvedla, že Trump se nestará o bezpečnost zdejších obyvatel a že se vůči Michiganu zachoval „neuvěřitelně neuctivě“.
Výroba aut v Rusku klesla kvůli koronaviru téměř o 80 procent
Výroba aut v Rusku v dubnu kvůli koronavirové krizi klesla téměř o 80 procent na 30 tisíc vozů. S odkazem na ruský statistický úřad Rosstat o tom informovala agentura Interfax. V důsledku šestitýdenní nucené dovolené, kterou kvůli pandemii nařídil prezident Vladimir Putin, přerušili práci dodavatelé součástek i automobilky. Produkce se obnovila teprve v polovině tohoto měsíce.
Od ledna do dubna se podle Rosstatu v zemi vyrobilo 335 tisíc aut, meziročně o 33 procent méně. Pokles zaznamenali i výrobci nákladních aut a autobusů, nebyl ale už tak drastický. Ruský automobilový trh by nyní měly pomoci nastartovat slevy na nákup nových aut, uvedla agentura DPA.
Úřady nicméně předpokládají, že kvůli hospodářské krizi zůstane lidem v kapsách méně peněz. Podle nově zveřejněného odhadu se jim sníží příjmy o 3,8 procenta. Před koronavirovou krizí se předpokládal nárůst, a to o 1,9 procenta.
Počet lidí bez práce by podle nejnovějších prognóz pak měl stoupnout o 5,7 procenta. Dřívější odhady počítaly dokonce s nárůstem o deset procent, čímž by se v Rusku bez práce ocitlo až devět milionů lidí.
Kvůli koronavirové pandemii si Čína letos nestanoví cíl růstu HDP
Čína si letos nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na tento rok. Oznámil to premiér země Li Kche-čchiang na úvod výročního plenárního zasedání parlamentu s tím, že kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv prognózy. Podle agentury Reuters je to poprvé od roku 1990, kdy si kabinet nevytkne žádný cíl ohledně růstu hospodářství.
Čínské hospodářství se za první čtvrtletí ve srovnání s předchozím rokem propadlo o 6,8 procenta, což byl první ekonomický pokles za poslední dekády. Na vině je právě covid-19, který ochromil výrobu a způsobil neochotu lidí utrácet. S obrovskými problémy se potýká i vývoz, po němž je ve světě nyní snížená poptávka. Japonská banka Nomura podle agentury AFP odhaduje, že práci v exportu ztratí v Číně 18 milionů lidí.
Vrcholní představitelé Číny v pátek slíbili podpořit ekonomiku fiskálními stimuly, a deficit státního rozpočtu proto letos stoupne na 3,6 procenta HDP, oproti 2,8 procenta v loňském roce. Vláda tak učinila mimo jiné v obavě, že masivní propouštění může ohrozit stabilitu společnosti.
V absolutních číslech stoupne čínský rozpočtový schodek o jeden bilion jüanů (3,5 bilionu korun). Je to však stále relativně málo v porovnání s již realizovanými či chystanými balíčky na podporu ekonomiky v USA, Evropské unii či Japonsku, které mají hodnotu jednoho bilionu dolarů (24,8 bilionu korun) a více.
Japonská centrální banka poskytne úvěry pro malé a střední firmy
Japonská centrální banka na pátečním mimořádném zasedání rozhodla, že poskytne komerčním bankám 30 bilionů jenů (6,9 bilionu Kč) na půjčky malým a středním podnikům, které se potýkají s negativními dopady koronaviru. Úrokové sazby i program nákupů vládních dluhopisů ponechala beze změny.
Centrální banka uvedla, že v případě potřeby nebude váhat se zavedením dalších stimulačních opatření. Banka už dříve představila opatření na podporu financování podniků v hodnotě 45 bilionů jenů (10,4 bilionu Kč), a to ve formě nákupů firemních cenných papírů a úvěrového programu zaměřeného především na velké společnosti.
„Dnešním rozhodnutím může japonská centrální banka zajistit dostatečnou finanční podporu malým a středním podnikům,“ uvedl hlavní ekonom společnosti SMBC Nikko Securities Jošimasa Marujama. Další zasedání centrální banky by se mělo konat v polovině června.
Japonská ekonomika je třetí největší na světě, za druhou Čínou a prvními Spojenými státy. V letošním prvním čtvrtletí se poprvé za čtyři a půl roku dostala do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu snížil o 3,4 procenta. Tempo jeho poklesu ale zpomalilo ze 7,3 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí, kdy byla japonská ekonomika pod větším tlakem kvůli zvýšení daně z obratu a ničivému tajfunu.
Turecko láká návštěvníky certifikátem zdravého turismu
Turecko plánuje zahájit turistickou sezonu už koncem tohoto měsíce a pro zahraniční turisty se chce otevřít v polovině června. Podle šéfa asociace cestovních kanceláří, jehož citoval server Ahval, ale začnou zahraniční návštěvníci přijíždět ve větší míře až v září.
Vláda jedná s asi 70 zeměmi o obnovení letů, které by do Turecka po omezeních kvůli covidu-19 přivezly opět co nejdříve turisty, a snaží se také turisty nalákat takzvaným certifikátem zdravého turismu.
Program, do něhož se podle turecké vlády mohou zapojit hotely a další ubytovací zařízení nebo například restaurace či kavárny, předpokládá pravidelné inspekce dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel. Certifikát není povinný, ale kdo ho získá, bude na seznamu na stránkách ministerstva kultury a turistiky přístupném i pro cestovní kanceláře a turisty.
Jemenské zdravotnictví se podle OSN hroutí
Koronavirus se v těchto dnech rychle šíří v Jemenu. „Humanitární organizace, které fungují v Jemenu, mají za to, že zde již dochází ke komunitnímu přenosu. (…) Situace je alarmující, říkají, že zdravotní systém se zde v podstatě zhroutil,“ uvedl mluvčí úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Jens Laerke.
Pracovníci poskytující pomoc údajně musejí pacienty odmítat, protože se jim nedostává lékařského kyslíku nebo ochranných pomůcek. Laerke v té souvislosti vyzval mezinárodní společenství k finanční pomoci. V Jemenu je oficiálně necelých 200 potvrzených případů infekce, podle Laerkeho je však skutečné číslo mnohem vyšší.
