Návrat voličů v době krize: německá CDU/CSU má největší podporu od roku 2017

Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.

Konzervativní unie CDU/CSU by si podle něj nyní přišla na 38 procent hlasů, což je o téměř deset procentních bodů více než koncem března, kdy měla podporu 29 procent občanů. Dlouhodobě nejsilnější politické uskupení by si výrazně polepšilo i ve srovnání s parlamentními volbami ze září 2017, v nichž se pro něj vyslovilo 32,9 procenta voličů.

Sociální demokraté, kteří tvoří s CDU/CSU vládní koalici, mají podporu 17 procent. Podle průzkumu by tak „velká koalice“ nyní dosáhla na 55 procent hlasů.

Do Spolkového sněmu by se nyní vedle těchto uskupení dostali i Zelení s 19 procenty a Levice se sedmi procenty. Na hranici vstupu do parlamentu jsou svobodní demokraté (FDP) s podporou pěti procent Němců.

Výrazně si pohoršila opoziční AfD, která se ještě začátkem roku pohybovala kolem 14 procent,  nyní je na devíti. Podle politologů je to i tím, že v případě koronaviru dosud osvědčená rétorika strany nefunguje.

Němci ruší letní dovolené

Průzkum pro televizi ARD také ukázal, že opatření přijatá proti nákaze silně nebo velmi silně omezují život 31 procentům dotázaných. Naproti tomu 69 procent Němců uvedlo, že je opatření zatěžují jen málo, nebo dokonce vůbec.

Jasně se také ukazují dopady koronaviru na dovolenkové plány. Na 14 procent Němců už kvůli nákaze letní dovolenou stornovalo, dalších 21 procent ji zatím raději vůbec nerezervovalo. S tím, že dovolenou uskuteční tak, jak dosud plánovali, počítá 28 procent dotázaných.

Žebříčku popularity vládne bavorský premiér

Podle průzkumu agentury Insa, který zveřejnil magazín Focus, Němci nyní nejlépe hodnotí práci bavorského premiéra a předsedy CSU Markuse Södera, který je považován za neoficiálního krizového manažera v době epidemie koronaviru. Z maximálně možných 300 bodů získal Söder 163, a stanovil tak nový rekord od začátku této sondáže v lednu 2019.

Za Söderem následuje kancléřka Angela Merkelová (153 bodů), ministr financí Olaf Scholz (136 bodů) a ministr zdravotnictví Jens Spahn (135 bodů).

Také v rámci domovského Bavorska si Söder vede mimořádně dobře – s jeho kroky během epidemie je spokojeno nebo velmi spokojeno 94 procent obyvatel této spolkové země, vyplývá z průzkumu BayernTrend extra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled