Počet případů koronaviru přesáhl dva miliony, státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů

Státy G20 odložily 77 nejchudším zemím kvůli koronavirové krizi splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s pandemií. Nákaza byla celosvětově prokázána u více než dvou milionů lidí, přes milion nemocných je v Evropě. Největší počet případů nemoci COVID-19 hlásí USA. Prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy dočasně přeruší financování Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli její údajné náklonnosti k Číně. V Belgii a Rusku hlásí rekordní nárůst nakažených, v Německu naopak plánují zvolnění opatření.

Umělecké zpracování pandemie koronaviru
Zdroj: ČTK, AP Autor: Jon Gambrell

Pandemie koronaviru už překročila hranici dvou milionů lidí, u kterých byla nákaza potvrzena. Reálně se ale může jednat jen o zlomek skutečného počtu nemocných. Podle britského listu The Guardian se v řadě zemí testy na virus SARS-CoV-2 provádí jen u vážně nemocných lidí.

Více než 120 tisíc lidí nemoci COVID-19 podlehlo, naopak nejméně půl milionu se úspěšně vyléčilo. V Evropě přesáhl počet případů nákazy milionovou hranici.

Chudým státům pomůže Mezinárodní měnový fond i státy G20

V souvislosti s koronavirovou krizí odložily státy skupiny G20 splátky dluhů 77 nejchudším zemím světa. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s nákazou. 

Podpořit hospodářsky slabé státy má v záměru i Mezinárodní měnový fond (MMF). V rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 vybraným zemím, převážně z Afriky.

O pomoc od MMF žádá ale až sto ze 189 členských zemí. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion amerických dolarů (24,5 bilionu korun), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země. Uvedla to ekonomka MMF Gita Gopinathová.  

Trump přerušil financování WHO kvůli chvále Číny

„Dnes (ve středu) jsem nařídil pozastavení financování Světové zdravotnické organizace po dobu, kdy budeme provádět studii ohledně role WHO při špatném zvládání a při skrývání šíření koronaviru,“ oznámil americký prezident Donald Trump a dodal, že WHO „selhala ve své základní povinnosti a musí být pohnána k odpovědnosti“.

Organizace podle něj nekriticky přijala zprávy o šíření viru v Číně od tamní vlády a chválila Peking za jeho transparentní přístup. WHO se také podle Trumpa dostatečně nesnažila dostat do zasažených oblastí v Číně svoje vlastní experty, kteří by situaci mohli nezávisle zhodnotit. „Jejich pochybení způsobila tolik úmrtí,“ řekl prezident.

Spojené státy nebudou podle Trumpa zasílat finance dříve určené WHO ve výši přes 400 milionů dolarů (9,77 miliardy korun) na různé zdravotnické projekty po celém světě. WHO se podle amerického prezidenta musí reformovat, a pokud tak učiní, zváží USA obnovení příspěvků.

Trumpovo rozhodnutí kritizuje Gates, německá diplomacie i OSN

Krok kritizoval jako nebezpečný Bill Gates, jehož nadace je po USA druhým největším sponzorem organizace. Přidal se i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Obviňování ničemu nepomůže. Virus nezná hranice. Proti COVID-19 musíme úzce spolupracovat. Jednou z nejlepších investic je posílit OSN, především pak její podfinancovanou WHO.“

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nyní není vhodný čas na ukončení podpory této agentury OSN, která je podle něj „absolutně zásadní“ pro zvládnutí pandemie. Také podle Davida Narraba, který je zmocněncem WHO pro pandemii, by se mělo počkat, až se podaří situaci  způsobenou koronavirem zvládnout. 

Zklamání z Trumpova rozhodnutí vyjádřil i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Rozhodnutí USA lituje. Svět naopak vyzval k jednotě. „Pokud bude svět rozštěpen, koronavirus trhlin využije,“ dodal.

Počet obětí koronaviru v USA překonal hranici třicet tisíc. V úterý USA oznámily, že onemocnění covid-19 podlehlo 2364 lidí, což byl dosud nejvyšší denní nárůst zemřelých. Nákaza koronavirem se v USA dosud potvrdila u více než 615 tisíc lidí.

Navzdory nárůstu počtu mrtvých v některých státech ale zřejmě šíření nákazy zpomaluje. Například v nejvíce zasaženém státě New York počet hospitalizovaných druhý den za sebou poklesl. Guvernér Andrew Cuomo také oznámil, že obyvatelé státu budou povinni nosit na veřejnosti roušky.

Video Události
video

Události ČT: Unijní návod na uvolňování restrikcí a situace v Německu

Dánsko a Německo částečně uvolňují opatření

Na řadě míst v Dánsku se po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol. Jde tak o první evropskou zemi, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.

Do tříd se ale děti vracejí jen v polovině dánských obcí; v metropoli Kodani se otevře pouze 35 procent zmíněných zařízení. Ostatní jesle, školky a školy požádaly, jestli by mohly dostat více času, aby se přizpůsobily stále platným preventivním opatřením. Do 20. dubna mají fungovat všechny.

Německo zmírňuje některá opatření zavedená kvůli pandemii. Od pondělí se v zemi otevřou některé obchody, od začátku května se postupně začnou otevírat školy. Naopak restaurace zůstanou zavřené. Dohodla se na tom kancléřka Angela Merkelová s ministerskými předsedy spolkových zemí.

Polský parlament jedná o zpřísnění potratů, velké protesty nejsou možné

Polští poslanci v prvním čtení debatovali o zpřísnění potratů. Návrh zakazuje potrat i v případě, že plod vykazuje genetické vady. Nyní je potrat možný v případě znásilnění nebo incestu, pokud těhotenství ohrožuje zdraví nebo život matky a pokud je plod neodvratně poškozený nebo trpí nějakou nevyléčitelnou nemocí ohrožující jeho život.

Proti nařízení protestovali na sociálních sítích a v malých skupinách před budovou parlamentu aktivisté a ochránci lidských práv. Kvůli pandemii způsobené koronavirem jsou jinak veřejná shromáždění v zemi zakázána. Parlament bude o zákonu nejspíš v prvním čtení hlasovat ve čtvrtek. Prezident Andrzej Duda už řekl, že pokud se k němu příslušný zákon dostane, podepíše ho.

Právu a spravedlnosti, které se staví do role obhájce tradičních katolických hodnot, se nelíbí ani sexuální výchova ve školách. Podle jeho politiků jde o propagaci hnutí za sexuální menšiny, což údajně ohrožuje polskou kulturu. O zákoně, který navrhuje trest až tři roky pro každého, kdo bude propagovat sex mezi nezletilými, by měli poslanci hlasovat rovněž ve čtvrtek.

Polské ministerstvo zdravotnictví ve středu večer uvedlo, že se v zemi počet nakažených zvýšil na 7582. Obětí Varšava hlásí již 286.

Maďarská vláda před časem nařídila nemocnicím po celé zemi, aby uvolnily šedesát procent svých lůžek pro pacienty s COVID-19. Lhůta pro splnění tohoto nařízení vypršela ve středu, uvolnit se tím mělo celkem 36 tisíc lůžek.

Podle serveru index.hu, který je kritický k vládě premiéra Viktora Orbána, museli lékaři často propouštět i ty pacienty, které by za běžných okolností ještě ponechali v nemocnici. Odborníci navíc pochybují, že bude tolik lůžek v dohledné době vůbec potřeba.

V Maďarsku se potvrdilo již téměř 1600 případů nákazy koronavirem, 134 infikovaných nákaze podlehlo.

Belgie a Rusko mají rekordní nárůst nakažených, Slovensko očekává výrazný propad ekonomiky

V Belgii přibylo za den rekordních 2454 případů nákazy koronavirem, obětí pak 283. Belgická vysílací společnost RTBF podotýká, že za vysokým přírůstkem stojí také stupňování úsilí, pokud jde o testování pacientů. Laboratoře za poslední den prověřily skoro třináct a půl tisíce vzorků.

Nebezpečný trend hlásí už několikátým dnem v řadě Rusko. Za úterý se tam podle médií prokázalo 3388 nových případů, což je další rekordní nárůst během jediného dne. Od konce března v nejzasaženější Moskvě i ve většině ostatních regionů smějí lidé vycházet z domovů jen v nejnutnějších případech. 

Na Slovensku zemřeli další čtyři lidé nakažení koronavirem. Celkově tak země eviduje šest úmrtí na nemoc COVID-19. Tři nová úmrtí se týkají domova důchodců ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy, který se stal ohniskem infekce.

Pandemie koronaviru se promítne také do slovenské ekonomiky. Podle odhadu ministerstva financí klesne o 7,2 procenta. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Příští rok by se exportně orientované slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 procenta. Ministerstvo to uvedlo ve své aktualizované ekonomické prognóze.

EK představila plán uvolnění omezení

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že země Evropské unie by měly začít postupně uvolňovat koronavirová omezení, až to vývoj nákazy dovolí. Státy by přitom měly vycházet ze své specifické situace a zároveň své kroky koordinovat s ostatními.

Komise nestanovila žádný časový plán a zdůraznila, že rušení omezení je podmíněno tím, že se šíření nemoci na delší dobu zpomalí. Dalšími zásadními kritérii bude také dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy. Státy poté mohou začít restrikce uvolňovat, mezi jednotlivými kroky by přitom podle EK měly nechat dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné vyhodnotit dopad uvolnění.

Podle Bruselu by země měly postupně nahrazovat nouzové stavy, které momentálně platí ve většině států, cílenými opatřeními. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací.

Komise se před měsícem stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU. Unijní exekutiva chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, který by podle ní mohl mít „negativní dopad na všechny členské země“ a „vytvořit politické napětí“.

„Je nesmírně důležité, aby (země) rušení restrikcí oznámily Komisi a dalším státům, aby to nevedlo k nezamýšleným důsledkům,“ prohlásila von der Leyenová. Koordinace má podle ní předejít například tomu, aby se lidé z jedné země vydávali nakupovat do sousedního státu, který dříve otevře určitý typ obchodů.

Čínské testování

Čína zahájila průzkum, jehož cílem je zjistit počet nakažených koronavirem bez příznaků a posoudit, jaká je imunita populace, píše japonská agentura Kjódó s odvoláním na čínský vládní list China Daily. Průzkum se zaměřuje na devět různých oblastí včetně provincie Chu-pej, která byla koronavirem z celé Číny nejhůře zasažená.

V úterý bylo otestováno 880 náhodně vybraných obyvatel jejího hlavního města Wu-chanu, které bylo jako hlavní ohnisko koronaviru přes dva měsíce v izolaci. Znovu je otevřené teprve od 8. dubna. Postupně tam má být otestováno 11 tisíc lidí. Ti by měli podstoupit dvě různá vyšetření – výtěr z krku a krevní test na přítomnost protilátek proti koronaviru, aby se zjistilo, zda jsou vůči COVID-19 imunní.

Testy čekají také obyvatele Pekingu, Šanghaje a města Čchung-čching a vedle Chu-peje pěti dalších provincií. Čínské úřady dříve pacienty s koronavirem, kteří nejeví příznaky onemocnění, do statistik nezapočítávaly, později ale ustoupily tlaku odborníků i veřejnosti, protože takzvaní „tiší přenašeči“ začali v zemi budit obavy.

Čínská vláda nyní tvrdí, že lidé bez příznaků představují jedno z největších rizik a mohli by vyvolat nové vlny infekce, píše Kjódó.

Zavřené mešity

Zpřísňování opatření se mezitím chystá v muslimském světě, kde příští týden začne svatý měsíc ramadán. Jordánsko během něj nedovolí občanům chodit se modlit do mešit na večerní modlitbu tarávíh, která je v postním období hlavním náboženským úkonem dne.

Mnoho muslimských zemí včetně Saúdské Arábie kvůli koronaviru uzavřelo mešity a vyhlásilo i zákaz vycházení nebo shromažďování. Egypt už zakázal pořádat velká shromáždění při večerních hostinách iftárech, které jsou o ramadánu prvním jídlem muslimů po celodenním postění.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí minulý týden občany připravil na to, že zákaz shromažďování zůstane v platnosti i o ramadánu. V zemi podlehlo nákaze koronavirem již 4777 lidí. Íránský parlament však ve své zprávě zpochybnil správnost vládních informací o koronaviru. Mrtvých může být podle zprávy téměř dvojnásobek a nakažených i desetkrát více.

Islámská republika v sobotu otevřela některé podniky a úřady, íránský prezident Hasan Rouhání však obyvatele vyzval, aby dál důsledně dodržovali opatření, která mají zabránit šíření viru. Zdravotnické úřady si již dříve opakovaně stěžovaly, že Íránci vládní nařízení ignorují, což by mohlo vést ke druhé vlně epidemie v zemi.