Počty nezaměstnaných v USA prudce rostou, tamní ekonomiku čeká podle odhadu strmý pád

V americké ekonomice zaniklo v březnu zhruba 701 tisíc pracovních míst, což je výrazně více, než se čekalo. Nezaměstnanost je na 4,4 procenta, oznámilo americké ministerstvo práce. Ekonomika Spojených států by v letošním roce tak mohla klesnout o 5,5 procenta, což by byl nejhlubší propad od roku 1946. Míra nezaměstnanosti pak ve druhém čtvrtletí může vystoupit až na rekordních 15,7 procenta, vyplývá z odhadu, který zveřejnila banka Morgan Stanley. V USA minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí.

Kvůli dopadům koronaviru tak skončilo období rekordního růstu ekonomiky i trhu práce, které v USA trvalo 113 měsíců, informovalo americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti v březnu vystoupila na 4,4 procenta z 3,5 procenta v předchozím měsíci. Únorový údaj byl nejnižší za 50 let.

Analytici podle agentury Reuters očekávali v průměru pokles počtu pracovních míst o sto tisíc. U míry nezaměstnanosti pak čekali vzestup jenom na 3,8 procenta.

Počet pracovních míst se snížil poprvé od roku 2010. Zánik míst byl podle všeho mnohem výraznější, než uvádí zpráva, protože ministerstvo uskutečnilo průzkum mezi zaměstnavateli ještě před největší vlnou propouštění. Ta přišla v posledních dvou týdnech března, kdy o podporu v nezaměstnanosti požádalo téměř deset milionů Američanů.

Opatření, která mají bránit šíření koronaviru, vyvolala rozsáhlé propouštění v celé ekonomice, v hotelech, restauracích a kinech, stejně jako v automobilkách, obchodních domech či administrativě.

Někteří ekonomové očekávají, že míra nezaměstnanosti by mohla příští měsíc vystoupit až na 15 procent. To by bylo nejvíce od 30. let minulého století, tedy od doby, kdy se Spojené státy vzpamatovávaly z velké hospodářské krize. Někteří upozorňují, že za posledních deset let v USA vzniklo 22,8 milionu pracovních míst. Většina z nich by ale v dubnu mohla zaniknout.

Banka Morgan Stanley očekává, že ve druhém čtvrtletí zanikne v USA 21 milionů míst

Analytici banky Morgan Stanley v prvním čtvrtletí ještě očekávají pokles hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států o 3,4 procenta, ale ve druhém už předpovídají propad HDP až o 38 procent.

Morgan Stanley očekává, že celkem ve druhém čtvrtletí zanikne v USA 21 milionů pracovních míst. Týdenní statistiky ministerstva práce už také ukázaly, že za poslední dva týdny o podporu v nezaměstnanosti v USA požádalo téměř deset milionů lidí.

Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) ve čtvrtek odhadl, že americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesne o více než sedm procent. Míra nezaměstnanosti pak může podle něj vystoupit nad deset procent. Na konci roku 2021 by míra nezaměstnanosti měla činit devět procent.

CBO však upozornil, že jeho odhad vychází z informací dostupných do 27. března a nyní pracuje na novém odhadu. Ten bude odrážet nejnovější informace o krizi, které jsou podle CBO horší, než se čekalo, poznamenala agentura Reuters.

Za týden téměř sedm milionů žádostí o podporu, americké podniky začaly propouštět

Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne, informovalo ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.

Analytici v průměru čekali, že o podporu požádá zhruba stejný počet lidí jako o týden dříve. O práci teď přicházejí hlavně lidé v odvětvích, na která má pandemie nejtvrdší dopady, což jsou hotely, restaurace nebo firmy v letecké dopravě.

V předchozím týdnu, tedy do soboty 21. března, se o podporu v nezaměstnanosti v USA přihlásilo téměř 3,3 milionu lidí. Už to byl rekord, který zhruba čtyřnásobně přesáhl tehdejší maximum z roku 1982. Ještě na začátku března žádalo o podporu méně než tři sta tisíc lidí. Podle ekonomů statistika ukazuje, že potíže na trhu práce akcelerují.

„Pohled na nejvíce zasažená odvětví naznačuje možnou ztrátu více než 16 milionů pracovních míst,“ uvedl analytik David Kelly ze společnosti JPMorgan Funds. „To by vedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti ze zhruba 3,5 procenta na 12,5 procenta,“ dodal.

Podle analytika Gennadiye Goldberga z makléřské společnosti TD Securities údaje o „bezprecedentním“ růstu počtu žadatelů o podporu v nezaměstnanosti ukazují, že se ekonomika USA zastavuje. „Ve druhém čtvrtletí očekáváme pokles hrubého domácího produktu o 25 procent,“ uvedla analytička Priya Misraová z TD Securities.

V pátek zveřejní americká vláda zprávu o březnovém vývoji trhu práce v USA. Analytici podle agentury Reuters předpokládají, že údaje ukážou nárůst míry nezaměstnanosti na 3,8 procenta z únorových 3,5 procenta, což byla nejnižší úroveň za půl století.

Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů

Americká vláda připravuje podporu malým firmám v podobě úvěrů za nejméně 350 miliard dolarů (přes 8,9 bilionu korun). Většina bank na to ale zřejmě není připravena, uvedl server CNBC, který se zástupci některých z nich o připravovaném programu hovořil. Banky, od těch globálních až po regionální, očekávají podrobnější pokyny ohledně programu pomoci od amerického ministerstva financí.

„Nejsou vůbec připraveny a zoufale čekají na pokyny, jak to provést,“ řekl za poskytovatele úvěrů šéf společnosti MultiFunding Ami Kassar. Firma poskytuje ostatním podnikům poradenství ohledně úvěrů. „Myslím, že to bude několik týdnů dost chaotické,“ dodal.

K záležitosti už se veřejně postavila největší americká investiční banka JPMorgan Chase & Co. Ve čtvrtek pozdě večer poslala svým klientům e-mail, v němž uvedla, že „pravděpodobně nebude schopna v pátek 3. dubna začít přijímat žádosti (o úvěr), jak si dříve myslela“.

Program je klíčovou součástí stimulačního balíčku za dva biliony dolarů na ochranu proti ekonomickým dopadům pandemie, který minulý týden podepsal prezident Donald Trump.

Vláda banky vzápětí požádala, aby začaly poskytovat odpustitelné půjčky a ministr financí Steven Mnuchin tento týden uvedl, že Kongres požádá o uvolnění dalších prostředků, pokud dojdou peníze. Tento čtvrtek Mnuchin na tiskové konferenci řekl, že program v pátek bude zprovozněn.

Manuál o 31 stranách, který vysvětluje, jak bude program fungovat, ale poskytovatelé úvěrů dostali teprve ve čtvrtek večer. Na přípravu tedy měli jen pár hodin.

Trumpův podnik usiluje o odklad půjček

Konglomerát The Trump Organization, který zastřešuje podnikatelské aktivity rodiny amerického prezidenta Donalda Trumpa, kvůli dopadům pandemie způsobené koronavirem usiluje o odklad splátky půjček a nájemních plateb. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého společnost v březnu zahájila neformální jednání s německou bankovní institucí Deutsche Bank. Banka ani mluvčí The Trump Organization zprávu podle agentury Bloomberg nekomentovali.

Trumpova společnost by podle NYT chtěla posunout splatnost části svých závazků u Deutsche Bank, které jsou v řádu stovek milionů dolarů. Jednání je zatím předběžné a stále pokračuje, napsal deník.

Floridská divize Trumpova podniku se rovněž podle NYT obrátila na tamní okres Palm Beach s dotazem, zda bude trvat na termínu platby nájmu za pozemek, na kterém je golfové hřiště Trump International Golf Club. To se nachází ve městě West Palm Beach nedaleko Trumpova letoviska Mar-a-Lago, kde šéf Bílého domu často pobývá.

„V těchto dnech každý spolupracuje,“ řekl deníku NYT Trumpův syn Eric, který s bratrem Donaldem mladším rodinnou společnost The Trump Organization řídí. „Nájemci jednají s majiteli, majitelé s bankami. Celý svět spolupracuje v boji proti pandemii,“ dodal.

Preventivní opatření proti koronaviru a s tím související hospodářský útlum dopadly i na Trumpovy podniky, mimo jiné na hotel v Las Vegas, na golfové kluby na Floridě a v New Jersey a také na letovisko Mar-a-Lago. O práci přišla i část zaměstnanců v Trumpových nemovitostech v New Yorku a Washingtonu.

K fondům záchranného balíku, který prezident podepsal minulý týden, ale Trump ani jeho rodina mít přístup nebudou, zakazuje to totiž konkrétní ustanovení v zákoně, poznamenal server The Daily Beast. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 9 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 11 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 15 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...