Evropské i americké akcie prudce rostou. Pomohla jim stimulační opatření

Po výrazných pondělních propadech na všech světových akciových trzích začaly v úterý burzy v opačném trendu. A výrazně stouply. V Asii vzrostl například japonský index Nikkei 225 či jihokorejský KOSPI. Podobně přidávaly i akcie na evropských i amerických trzích, k růstu jim pomohla další podpůrná opatření centrálních bank, ale i očekávání investorů,  že americkým Senátem projde balíček určený na pomoc ekonomice. Posílila výrazně i pražská burza a vůči oběma světovým měnám rovněž koruna. Rostou také ceny ropy, Brent si připisuje 1,5 procenta.

Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem zaznamenal nejlepší den od roku 2008. Připsal 10,98 procenta na 9700,57 bodu. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 se zvýšil o 8,39 procenta na 4242,70, zatímco index milánské burzy FTSE/MIB vzrostl o 8,93 procenta na 16 948,6 bodu. Index londýnské akciové burzy FTSE 100 vykázal nárůst o 9,05 procenta na 5446,01 bodů.

Panevropský index STOXX 600 obchodování uzavřel růstem o 8,4 procenta na 304 bodů. I tak ale směřuje k nejhoršímu měsíčnímu výkonu od roku 1987. Analytici předpokládají, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí zaznamená masivní propad, který by podle některých odhadů mohl dosáhnout až 24 procent. 

Americké akcie se také vydaly vzhůru. Dow Jonesův index krátce po zahájení přidával asi 6,5 procenta na 19 792 bodů, zatímco širší index S&P 500 měl k dobru 5,7 procenta a nacházel se v blízkosti 2364 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž jsou akcie mnoha firem z odvětví vyspělých technologií, vykazoval růst asi o 5,2 procenta na 7215 bodů.

Nakonec celkově index Dow Jones připsal 11,37 procenta na 20 704,91 bodu, a zaznamenal tak největší procentní zisk za seanci od roku 1933. Širší index S&P 500 vzrostl během dne o 9,38 procenta, index Nasdaq o 8,12 procenta.

Američtí demokraté se s republikány už sice dvakrát neshodli na podmínkách, za kterých bude možné poskytnout masivní podporu ekonomice zasažené krizí kolem šíření koronaviru, zdroje finanční televize CNBC ale uvádějí, že dohoda už je na dosah – a to se odráží ve zmíněném růstu. Celkový objem opatření by se měl pohybovat kolem dvou bilionů dolarů (přes 51 bilionů korun).

Asijské akcie v úterý také výrazně posílily. Reagovaly tak hlavně na pondělní opatření, kterými se americká centrální banka (Fed) snaží zmírnit hospodářské dopady koronaviru.   

Výrazně posílila také pražská burza, index PX vzrostl o 7,65 procenta na 794,74 bodu. Dařilo se všem hlavním titulům, ale hlavní zásluhu na růstu indexu měly bankovní tituly a akcie technologické společnosti Avast, jak vyplývá z výsledků obchodování na webu burzy.

Dva z hlavních titulů posílily o více než desetinu. Akcie bankovní skupiny Erste zdražily o 12,17 procenta na 569,80 koruny. Cenné papíry Avastu si připsaly zhodnocení o 11,11 procenta na 100 korun za kus.

 Kromě Erste se dařilo i dalším dvěma bankovním domům, jejichž akcie se obchodují v Praze. Akcie Monety zdražily o 7,39 procenta a Komerční banka si připsala 6,43 procenta. Mimo finanční sektor se dařilo například energetické společnosti ČEZ. Její akcie posílily o více než šest procent na závěrečných 420 korun.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v úterním rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že představenstvo firmy nehodlá navrhovat kvůli pandemii koronaviru nevyplácení dividendy. ČEZ zatím také nemění svůj výhled zisku pro letošní rok, který oznámila minulý týden.

Česká měna po pondělním prudkém oslabení v úterý část ztrát smazala a posílila vůči oběma světovým měnám. Vůči euru zpevnila o 12 haléřů na závěrečných 27,73 korun za euro, k dolaru posílila o dvacetník na 25,68 korun za dolar, vyplývá z dat na webu Patria Online. V pondělí se koruna ocitla k euru na nejslabší hodnotě od ledna 2015 a k dolaru byla nejslabší od ledna 2017.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka se koruna v úterý pokoušela posílit, ale podařilo se jí to jen zčásti. K dolaru si ale připsala zhruba procento.   

Zásah americké centrální banky

Fed v pondělí oznámil řadu nových stimulačních opatření, včetně neomezených nákupů dluhopisů a nových úvěrových programů. Americká centrální banka se tak snaží zajistit hladké fungování finančních trhů a udržet úrokové sazby na nízké úrovni.

Reagovaly i další indexy. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 zpevnil o 7,13 procenta a obchodování zakončil na 18 092,35 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní nárůst od února 2016.

Index jihokorejských akcií KOSPI si připsal dokonce 8,6 procenta. K jeho růstu přispěla zpráva o rozšíření jihokorejského záchranného plánu, který má pomoci podnikům, jež se potýkají s negativními dopady nového koronaviru.

Australský S&P/ASX 200 přidal v úterý 4,17 procent.  

Index šanghajské burzy Shanghai Composite si připsal zhruba 2,34 procenta. Čínské úřady v úterý oznámily, že zmírní restrikce pro pohyb obyvatel v provincii Chu-pej, odkud se koronavirus začal koncem loňského roku šířit.

I ceny ropy rostou

Kolem 17:30 SEČ cena severomořské ropy Brent vzrostla o 1,5 procenta na 27,43 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI se zvýšila o 1,8 procenta na 23,77 dolaru za barel. Během dne cena Brentu i WTI stoupla až o pět procent.

Nicméně analytici zůstávají pesimističtí a nevěří, že by si ceny ropy udržely růst v delším období. Je to kvůli stále se zhoršující pandemii a sporu mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, kvůli kterému obě země zvýšily těžbu.

„Energetický komplex dnes (v úterý - pozn. red.) silně oživuje díky neomezenému QE (kvantitativnímu uvolnění) Fedu a dnešnímu očekávání velkého fiskálního balíčku v USA,“ uvedl prezident Ritterbusch and Associates Jim Ritterbusch.

Fed v pondělí představil řadu programů, mimo jiné bude poprvé kupovat firemní dluhopisy. Zástupci demokratů a republikánů pak v úterý uvedli, že jsou blízko dohody o stimulačním balíčku za dva biliony USD. Očekávaní stimulačního balíčku stáhlo dolů dolar vůči dalším měnám. Slabší dolar zlevňuje ropu pro neamerické investory a jejich zájem o ni pak roste.

Ceny ropy se letos celkově snížily o polovinu. Důvodem jsou šok na straně poptávky kvůli koronaviru a také zrušení limitů těžby Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích partnerů, tedy skupiny známé jako OPEC+. To způsobuje extrémní nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu, protože na trh bude proudit obrovské množství ropy, zatímco poptávka kvůli omezení cestování i výroby se prudce snížila, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...