Evropské i americké akcie prudce rostou. Pomohla jim stimulační opatření

Po výrazných pondělních propadech na všech světových akciových trzích začaly v úterý burzy v opačném trendu. A výrazně stouply. V Asii vzrostl například japonský index Nikkei 225 či jihokorejský KOSPI. Podobně přidávaly i akcie na evropských i amerických trzích, k růstu jim pomohla další podpůrná opatření centrálních bank, ale i očekávání investorů,  že americkým Senátem projde balíček určený na pomoc ekonomice. Posílila výrazně i pražská burza a vůči oběma světovým měnám rovněž koruna. Rostou také ceny ropy, Brent si připisuje 1,5 procenta.

Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem zaznamenal nejlepší den od roku 2008. Připsal 10,98 procenta na 9700,57 bodu. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 se zvýšil o 8,39 procenta na 4242,70, zatímco index milánské burzy FTSE/MIB vzrostl o 8,93 procenta na 16 948,6 bodu. Index londýnské akciové burzy FTSE 100 vykázal nárůst o 9,05 procenta na 5446,01 bodů.

Panevropský index STOXX 600 obchodování uzavřel růstem o 8,4 procenta na 304 bodů. I tak ale směřuje k nejhoršímu měsíčnímu výkonu od roku 1987. Analytici předpokládají, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí zaznamená masivní propad, který by podle některých odhadů mohl dosáhnout až 24 procent. 

Americké akcie se také vydaly vzhůru. Dow Jonesův index krátce po zahájení přidával asi 6,5 procenta na 19 792 bodů, zatímco širší index S&P 500 měl k dobru 5,7 procenta a nacházel se v blízkosti 2364 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž jsou akcie mnoha firem z odvětví vyspělých technologií, vykazoval růst asi o 5,2 procenta na 7215 bodů.

Nakonec celkově index Dow Jones připsal 11,37 procenta na 20 704,91 bodu, a zaznamenal tak největší procentní zisk za seanci od roku 1933. Širší index S&P 500 vzrostl během dne o 9,38 procenta, index Nasdaq o 8,12 procenta.

Američtí demokraté se s republikány už sice dvakrát neshodli na podmínkách, za kterých bude možné poskytnout masivní podporu ekonomice zasažené krizí kolem šíření koronaviru, zdroje finanční televize CNBC ale uvádějí, že dohoda už je na dosah – a to se odráží ve zmíněném růstu. Celkový objem opatření by se měl pohybovat kolem dvou bilionů dolarů (přes 51 bilionů korun).

Asijské akcie v úterý také výrazně posílily. Reagovaly tak hlavně na pondělní opatření, kterými se americká centrální banka (Fed) snaží zmírnit hospodářské dopady koronaviru.   

Výrazně posílila také pražská burza, index PX vzrostl o 7,65 procenta na 794,74 bodu. Dařilo se všem hlavním titulům, ale hlavní zásluhu na růstu indexu měly bankovní tituly a akcie technologické společnosti Avast, jak vyplývá z výsledků obchodování na webu burzy.

Dva z hlavních titulů posílily o více než desetinu. Akcie bankovní skupiny Erste zdražily o 12,17 procenta na 569,80 koruny. Cenné papíry Avastu si připsaly zhodnocení o 11,11 procenta na 100 korun za kus.

 Kromě Erste se dařilo i dalším dvěma bankovním domům, jejichž akcie se obchodují v Praze. Akcie Monety zdražily o 7,39 procenta a Komerční banka si připsala 6,43 procenta. Mimo finanční sektor se dařilo například energetické společnosti ČEZ. Její akcie posílily o více než šest procent na závěrečných 420 korun.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v úterním rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že představenstvo firmy nehodlá navrhovat kvůli pandemii koronaviru nevyplácení dividendy. ČEZ zatím také nemění svůj výhled zisku pro letošní rok, který oznámila minulý týden.

Česká měna po pondělním prudkém oslabení v úterý část ztrát smazala a posílila vůči oběma světovým měnám. Vůči euru zpevnila o 12 haléřů na závěrečných 27,73 korun za euro, k dolaru posílila o dvacetník na 25,68 korun za dolar, vyplývá z dat na webu Patria Online. V pondělí se koruna ocitla k euru na nejslabší hodnotě od ledna 2015 a k dolaru byla nejslabší od ledna 2017.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka se koruna v úterý pokoušela posílit, ale podařilo se jí to jen zčásti. K dolaru si ale připsala zhruba procento.   

Zásah americké centrální banky

Fed v pondělí oznámil řadu nových stimulačních opatření, včetně neomezených nákupů dluhopisů a nových úvěrových programů. Americká centrální banka se tak snaží zajistit hladké fungování finančních trhů a udržet úrokové sazby na nízké úrovni.

Reagovaly i další indexy. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 zpevnil o 7,13 procenta a obchodování zakončil na 18 092,35 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní nárůst od února 2016.

Index jihokorejských akcií KOSPI si připsal dokonce 8,6 procenta. K jeho růstu přispěla zpráva o rozšíření jihokorejského záchranného plánu, který má pomoci podnikům, jež se potýkají s negativními dopady nového koronaviru.

Australský S&P/ASX 200 přidal v úterý 4,17 procent.  

Index šanghajské burzy Shanghai Composite si připsal zhruba 2,34 procenta. Čínské úřady v úterý oznámily, že zmírní restrikce pro pohyb obyvatel v provincii Chu-pej, odkud se koronavirus začal koncem loňského roku šířit.

I ceny ropy rostou

Kolem 17:30 SEČ cena severomořské ropy Brent vzrostla o 1,5 procenta na 27,43 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI se zvýšila o 1,8 procenta na 23,77 dolaru za barel. Během dne cena Brentu i WTI stoupla až o pět procent.

Nicméně analytici zůstávají pesimističtí a nevěří, že by si ceny ropy udržely růst v delším období. Je to kvůli stále se zhoršující pandemii a sporu mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, kvůli kterému obě země zvýšily těžbu.

„Energetický komplex dnes (v úterý - pozn. red.) silně oživuje díky neomezenému QE (kvantitativnímu uvolnění) Fedu a dnešnímu očekávání velkého fiskálního balíčku v USA,“ uvedl prezident Ritterbusch and Associates Jim Ritterbusch.

Fed v pondělí představil řadu programů, mimo jiné bude poprvé kupovat firemní dluhopisy. Zástupci demokratů a republikánů pak v úterý uvedli, že jsou blízko dohody o stimulačním balíčku za dva biliony USD. Očekávaní stimulačního balíčku stáhlo dolů dolar vůči dalším měnám. Slabší dolar zlevňuje ropu pro neamerické investory a jejich zájem o ni pak roste.

Ceny ropy se letos celkově snížily o polovinu. Důvodem jsou šok na straně poptávky kvůli koronaviru a také zrušení limitů těžby Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích partnerů, tedy skupiny známé jako OPEC+. To způsobuje extrémní nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu, protože na trh bude proudit obrovské množství ropy, zatímco poptávka kvůli omezení cestování i výroby se prudce snížila, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled