Pražská burza po několika dnech ztrát stoupla. Evropa nejdříve klesala, ale pak přešla k ziskům

Ve znamení postupného růstu začala čtvrtek pražská burza, den pak uzavřel její index PX v plusu 2,72 procenta na 709,15 bodu. Toto posílení ale smazalo jen malou část z nedávných ztrát, kdy burza padala několik dnů v řadě. Hlavní evropské indexy se ještě před třetí hodinou odpolední pohybovaly v záporném teritoriu - více než jedno procento, některé i dvě. Ale nakonec stouply většinou o více než dvě procenta, také díky kroku britské centrální banky. Akcie v asijsko-pacifickém regionu den uzavřely v minusových hodnotách, výrazně ztratil australský index S&P/ASX 200. Akcie ve Spojených státech po nedávných hlubokých propadech dokázaly uzavřít obchodování se zisky.

Pražskou burzou zmítaly tento týden obavy z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku a padla na nejnižší hodnoty za jedenáct let. Například ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Čtvrtek naopak nabídl růst indexu a některých hlavních akcií. 

Posílení ve čtvrtek zaznamenala většina hlavních emisí pražské burzy. Nejvíce si polepšily cenné papíry Avastu, a to o 12,88 procenta na 92 korun. Posílily také třeba akcie energetické firmy ČEZ nebo Moneta Money Bank, které patřily k nejobchodovanějším emisím. Akcie ČEZ zdražily o 2,30 procenta na 382,60 koruny a akcie Monety o 1,20 procenta na 50,40 koruny.

Oslabily naopak třeba cenné papíry textilní společnosti Pegas Nonwovens, které zlevnily o 8,18 procenta na 494 korun. Ztrácely také akcie Komerční banky, které odepsaly 4,24 procenta na 465 korun.

Také Evropa rostla, i díky Britům

Celoevropský index Stoxx 600 vzrostl o 2,91 procenta, stouply i další. Francouzský CAC 40 (o 2,68 %), německý DAX (+2,0 %) a britský FTSE 100 (+1,4 %).

Britská centrální banka ve čtvrtek snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,1 procenta, což je nejníže v historii. Teprve před týdnem přitom Bank of England úrok snížila o půl procentního bodu na 0,25 procenta, aby zmírnila negativní dopady krize kolem koronaviru na ekonomiku. Banka ve čtvrtek také uvedla, že prohloubí nákupy dluhopisů, aby tak posílila likviditu.

Australský index S&P/ASX 200 uzavřel čtrteční obchodování poklesem o 3,4 procenta a japonský Nikkei 225 o procento. Hongkongský Hang Seng přišel o 2,6 procenta a šanghajský SSE Composite Index o necelé procento.

Americké indexy končily se ziskem

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek po nedávných hlubokých propadech dokázaly uzavřít obchodování se zisky. Podpořila je další nouzová opatření světových vlád na pomoc ekonomice a finančním trhům. Ta mají odvrátit hlubokou a dlouhotrvající recesi, kterou by mohla vyvolat krize kolem šíření nového koronaviru. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, přidal 0,95 procenta a uzavřel na 20 087,40 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 0,47 procenta na 2409,41 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 2,30 procenta na 7150,58 bodu. Čtvrteční zisky přesto zdaleka nedokázaly vyrovnat ztráty, jaké hlavní americké indexy utrpěly za poslední měsíc.

Americká centrální banka (Fed) se dohodla s dalšími devíti zahraničními centrálními bankami na swapových operacích, v jejichž rámci od nich bude přijímat cizí měny a poskytovat za ně dolary.

Fed oznámil, že cílem opatření je pomoci uspokojit poptávku po dolarech a zmírnit napětí na finančních trzích, za kterým stojí obavy z ekonomických dopadů koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 22 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...