Evropské i americké akcie obnovily pokles, převažují obavy z šíření viru

Akcie na evropských trzích ve středu obnovily pokles a obchodování uzavřely na nejnižší úrovni za téměř sedm let. Mezi investory převládají obavy z dalšího šíření nového koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí sice postupně organizují soubory opatření na pomoc ekonomikám i jednotlivým firmám, dopad na trhy se ale zatím příliš neprojevuje. Třetím dnem už také klesaly ceny ropy, americká lehká West Texas Intermediate (WTI) byla nejlevnější za 18 let. Americký akciový index Dow Jones se ve středu propadl o 6,3 procenta. Přišel tak již o téměř všechny zisky, které si připsal od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2017.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,92 procenta na 279,66 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou úroveň od poloviny roku 2013. Od začátku měsíce již index ztratil čtvrtinu své hodnoty. „Domnívám se, že se již pravděpodobně nacházíme v hospodářské recesi,“ uvedl analytik Cameron Brand ze společnosti EPFR.

Výrazně oslabily akciové trhy také v Británii i v Německu. Hlavní londýnský index FTSE 100 odepsal 4,05 procenta na 5080,58 bodu, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztratil dokonce 5,56 procenta na 8441,71 bodu.

Pražská burza v obavách z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku dál padá a zůstává na nejnižších hodnotách za 11 let. Index PX ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Akcie Monety Money Bank ztratily 17 procent, výrazně šly dolů i cenné papíry dalších bank. Česká koruna poprvé od června 2015 oslabila nad 27,50 korun za euro a prvně za téměř tři roky překonala hranici 25 korun za dolar. 

Trhy budou zřejmě nadále silně kolísat

„Mezi investory stále převládá panika ohledně narůstajícího počtu nových infekcí v eurozóně. Hrozí tak, že výjimečný stav a karantény v klíčových zemí Evropské měnové unie mohou přetrvat déle, než se původně očekávalo. Trhy proto budou v následujících týdnech výrazně kolísat v reakci na nové zprávy ohledně pandemie. Kroky centrálních bank a vlád se naplno projeví až v horizontu měsíců, proto lze očekávat oživení ve střednědobém horizontu,“ komentuje vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Hlavní index evropských akcií v úterý zpevnil o více než dvě procenta. K růstu přispělo mimo jiné oznámení Španělska, že výrazně podpoří ekonomiku, aby zmírnilo dopady koronaviru. Investoři se ale více obávají následků, jaké bude mít pandemie na finanční výsledky firem v dlouhodobějším výhledu.

Analytici finančního ústavu JP Morgan upozornili zejména na problémy leteckých společností, protože poptávka po osobní letecké dopravě kvůli nákaze prudce klesla. To má dopady i na firmy, které jsou s tímto odvětvím úzce spjaty. Zhruba 15 procent tak ve středu například odepisují akcie MTU Aero Engines. 

Akcie v USA obnovily pokles

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 6,30 procenta a uzavřel na 19 898 bodech. Širší index S&P 500 uzavřel slabší o 5,18 procenta, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak odepsal 4,70 procenta.

Podle serveru americké byznysové televize CNBC uzavře newyorská akciová burza (NYSE) dočasně svůj slavný obchodní sál/parket (trading floor), kde stále pracují živí lidé, a plně přejde od pondělí 23. března na elektronické obchodování. Důvodem je šíření koronaviru.  

V úterý americké akcie posilovaly díky nadějím, že stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní hospodářské dopady pandemie způsobené novým koronavirem. Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku balíkem opatření v objemu až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). Nová opatření představila rovněž americká centrální banka (Fed).

Na trhu panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských škod způsobených koronavirem.

„Máme tady skutečně bezprecedentní situaci,“ uvedli ekonomové Deutsche Bank. Předpověděli také, že globální ekonomika se v prvním pololetí dostane do recese. Zároveň předpokládají, že se následně dostaví relativně rychlé oživení. Analytici banky JP Morgan pak předpověděli, že ekonomika Spojených států by kvůli dopadům šíření nového koronaviru mohla v prvním čtvrtletí klesnout o čtyři procenta, ve druhém o 14 procent a za celý rok ztratit 1,5 procenta. Podle agentury Reuters je to zatím jedna z nejhorších prognóz ekonomických následků nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Banka Goldman Sachs prognózuje pád ceny ropy Brent až na 20 dolarů za barel

Ceny ropy třetím dnem klesají, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) je nejlevnější za více než 18 let a středomořská ropa Brent se prodává nejlevněji za 17 let. Omezení dopravy a volného pohybu lidí kvůli pandemii způsobené novým koronavirem výrazně zhoršila výhled poptávky po této surovině. K poklesu cen přispívá i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Barel WTI kolem 18:30 SEČ zlevňoval o 18,7 procenta na 21,92 dolaru. Naposledy se obchodoval za tak nízké ceny v březnu 2002, tedy v době, kdy byla Čína teprve na začátku silného ekonomického rozmachu, což v dalších letech přispělo k růstu spotřeby suroviny. WTI zlevňuje i přesto, že ve středu zveřejněné týdenní údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vykázaly ve Spojených státech výrazný pokles zásob benzinu a nafty.

Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu ztrácela 11,9 procenta na 25,31 dolaru za barel. Byla tak nejlevnější od roku 2003.

„Propad poptávky se kvůli šíření koronaviru prohlubuje,“ uvedla banka Goldman Sachs ve zprávě, v níž prognózuje pád ceny severomořské ropy Brent ve druhém čtvrtletí až na 20 dolarů za barel. Za takovou cenu se naposledy tento typ ropy prodával v roce 2002.

Většina zemí zasažených pandemií včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. V důsledku toho se snižuje poptávka po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo.

Ceny pohonných hmot v Česku teď také znatelně zlevňují, právě kvůli padajícím cenám ropy. „Průměrná cena benzinu totiž v noci z pondělí na úterý spadla z 30,58 na 30,28 koruny za litr, plyne ze středečních údajů CCS. Třicetihaléřové zlevnění benzinu ze dne na den se v posledních deseti letech přihodilo jinak jen jednou. Dne 12. prosince 2014 zlevnil benzin přes noc dokonce o 34 haléřů,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Benzin je tak nyní nejlevnější od listopadu 2017, nafta zase od dubna 2018. „Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v Česku. Jak benzin, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 16 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 17 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...