Evropské i americké akcie obnovily pokles, převažují obavy z šíření viru

Akcie na evropských trzích ve středu obnovily pokles a obchodování uzavřely na nejnižší úrovni za téměř sedm let. Mezi investory převládají obavy z dalšího šíření nového koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí sice postupně organizují soubory opatření na pomoc ekonomikám i jednotlivým firmám, dopad na trhy se ale zatím příliš neprojevuje. Třetím dnem už také klesaly ceny ropy, americká lehká West Texas Intermediate (WTI) byla nejlevnější za 18 let. Americký akciový index Dow Jones se ve středu propadl o 6,3 procenta. Přišel tak již o téměř všechny zisky, které si připsal od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2017.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,92 procenta na 279,66 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou úroveň od poloviny roku 2013. Od začátku měsíce již index ztratil čtvrtinu své hodnoty. „Domnívám se, že se již pravděpodobně nacházíme v hospodářské recesi,“ uvedl analytik Cameron Brand ze společnosti EPFR.

Výrazně oslabily akciové trhy také v Británii i v Německu. Hlavní londýnský index FTSE 100 odepsal 4,05 procenta na 5080,58 bodu, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztratil dokonce 5,56 procenta na 8441,71 bodu.

Pražská burza v obavách z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku dál padá a zůstává na nejnižších hodnotách za 11 let. Index PX ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Akcie Monety Money Bank ztratily 17 procent, výrazně šly dolů i cenné papíry dalších bank. Česká koruna poprvé od června 2015 oslabila nad 27,50 korun za euro a prvně za téměř tři roky překonala hranici 25 korun za dolar. 

Trhy budou zřejmě nadále silně kolísat

„Mezi investory stále převládá panika ohledně narůstajícího počtu nových infekcí v eurozóně. Hrozí tak, že výjimečný stav a karantény v klíčových zemí Evropské měnové unie mohou přetrvat déle, než se původně očekávalo. Trhy proto budou v následujících týdnech výrazně kolísat v reakci na nové zprávy ohledně pandemie. Kroky centrálních bank a vlád se naplno projeví až v horizontu měsíců, proto lze očekávat oživení ve střednědobém horizontu,“ komentuje vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Hlavní index evropských akcií v úterý zpevnil o více než dvě procenta. K růstu přispělo mimo jiné oznámení Španělska, že výrazně podpoří ekonomiku, aby zmírnilo dopady koronaviru. Investoři se ale více obávají následků, jaké bude mít pandemie na finanční výsledky firem v dlouhodobějším výhledu.

Analytici finančního ústavu JP Morgan upozornili zejména na problémy leteckých společností, protože poptávka po osobní letecké dopravě kvůli nákaze prudce klesla. To má dopady i na firmy, které jsou s tímto odvětvím úzce spjaty. Zhruba 15 procent tak ve středu například odepisují akcie MTU Aero Engines. 

Akcie v USA obnovily pokles

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 6,30 procenta a uzavřel na 19 898 bodech. Širší index S&P 500 uzavřel slabší o 5,18 procenta, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak odepsal 4,70 procenta.

Podle serveru americké byznysové televize CNBC uzavře newyorská akciová burza (NYSE) dočasně svůj slavný obchodní sál/parket (trading floor), kde stále pracují živí lidé, a plně přejde od pondělí 23. března na elektronické obchodování. Důvodem je šíření koronaviru.  

V úterý americké akcie posilovaly díky nadějím, že stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní hospodářské dopady pandemie způsobené novým koronavirem. Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku balíkem opatření v objemu až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). Nová opatření představila rovněž americká centrální banka (Fed).

Na trhu panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských škod způsobených koronavirem.

„Máme tady skutečně bezprecedentní situaci,“ uvedli ekonomové Deutsche Bank. Předpověděli také, že globální ekonomika se v prvním pololetí dostane do recese. Zároveň předpokládají, že se následně dostaví relativně rychlé oživení. Analytici banky JP Morgan pak předpověděli, že ekonomika Spojených států by kvůli dopadům šíření nového koronaviru mohla v prvním čtvrtletí klesnout o čtyři procenta, ve druhém o 14 procent a za celý rok ztratit 1,5 procenta. Podle agentury Reuters je to zatím jedna z nejhorších prognóz ekonomických následků nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Banka Goldman Sachs prognózuje pád ceny ropy Brent až na 20 dolarů za barel

Ceny ropy třetím dnem klesají, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) je nejlevnější za více než 18 let a středomořská ropa Brent se prodává nejlevněji za 17 let. Omezení dopravy a volného pohybu lidí kvůli pandemii způsobené novým koronavirem výrazně zhoršila výhled poptávky po této surovině. K poklesu cen přispívá i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Barel WTI kolem 18:30 SEČ zlevňoval o 18,7 procenta na 21,92 dolaru. Naposledy se obchodoval za tak nízké ceny v březnu 2002, tedy v době, kdy byla Čína teprve na začátku silného ekonomického rozmachu, což v dalších letech přispělo k růstu spotřeby suroviny. WTI zlevňuje i přesto, že ve středu zveřejněné týdenní údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vykázaly ve Spojených státech výrazný pokles zásob benzinu a nafty.

Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu ztrácela 11,9 procenta na 25,31 dolaru za barel. Byla tak nejlevnější od roku 2003.

„Propad poptávky se kvůli šíření koronaviru prohlubuje,“ uvedla banka Goldman Sachs ve zprávě, v níž prognózuje pád ceny severomořské ropy Brent ve druhém čtvrtletí až na 20 dolarů za barel. Za takovou cenu se naposledy tento typ ropy prodával v roce 2002.

Většina zemí zasažených pandemií včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. V důsledku toho se snižuje poptávka po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo.

Ceny pohonných hmot v Česku teď také znatelně zlevňují, právě kvůli padajícím cenám ropy. „Průměrná cena benzinu totiž v noci z pondělí na úterý spadla z 30,58 na 30,28 koruny za litr, plyne ze středečních údajů CCS. Třicetihaléřové zlevnění benzinu ze dne na den se v posledních deseti letech přihodilo jinak jen jednou. Dne 12. prosince 2014 zlevnil benzin přes noc dokonce o 34 haléřů,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Benzin je tak nyní nejlevnější od listopadu 2017, nafta zase od dubna 2018. „Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v Česku. Jak benzin, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...