Evropské i americké akcie obnovily pokles, převažují obavy z šíření viru

Akcie na evropských trzích ve středu obnovily pokles a obchodování uzavřely na nejnižší úrovni za téměř sedm let. Mezi investory převládají obavy z dalšího šíření nového koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí sice postupně organizují soubory opatření na pomoc ekonomikám i jednotlivým firmám, dopad na trhy se ale zatím příliš neprojevuje. Třetím dnem už také klesaly ceny ropy, americká lehká West Texas Intermediate (WTI) byla nejlevnější za 18 let. Americký akciový index Dow Jones se ve středu propadl o 6,3 procenta. Přišel tak již o téměř všechny zisky, které si připsal od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2017.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,92 procenta na 279,66 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou úroveň od poloviny roku 2013. Od začátku měsíce již index ztratil čtvrtinu své hodnoty. „Domnívám se, že se již pravděpodobně nacházíme v hospodářské recesi,“ uvedl analytik Cameron Brand ze společnosti EPFR.

Výrazně oslabily akciové trhy také v Británii i v Německu. Hlavní londýnský index FTSE 100 odepsal 4,05 procenta na 5080,58 bodu, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztratil dokonce 5,56 procenta na 8441,71 bodu.

Pražská burza v obavách z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku dál padá a zůstává na nejnižších hodnotách za 11 let. Index PX ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Akcie Monety Money Bank ztratily 17 procent, výrazně šly dolů i cenné papíry dalších bank. Česká koruna poprvé od června 2015 oslabila nad 27,50 korun za euro a prvně za téměř tři roky překonala hranici 25 korun za dolar. 

Trhy budou zřejmě nadále silně kolísat

„Mezi investory stále převládá panika ohledně narůstajícího počtu nových infekcí v eurozóně. Hrozí tak, že výjimečný stav a karantény v klíčových zemí Evropské měnové unie mohou přetrvat déle, než se původně očekávalo. Trhy proto budou v následujících týdnech výrazně kolísat v reakci na nové zprávy ohledně pandemie. Kroky centrálních bank a vlád se naplno projeví až v horizontu měsíců, proto lze očekávat oživení ve střednědobém horizontu,“ komentuje vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Hlavní index evropských akcií v úterý zpevnil o více než dvě procenta. K růstu přispělo mimo jiné oznámení Španělska, že výrazně podpoří ekonomiku, aby zmírnilo dopady koronaviru. Investoři se ale více obávají následků, jaké bude mít pandemie na finanční výsledky firem v dlouhodobějším výhledu.

Analytici finančního ústavu JP Morgan upozornili zejména na problémy leteckých společností, protože poptávka po osobní letecké dopravě kvůli nákaze prudce klesla. To má dopady i na firmy, které jsou s tímto odvětvím úzce spjaty. Zhruba 15 procent tak ve středu například odepisují akcie MTU Aero Engines. 

Akcie v USA obnovily pokles

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 6,30 procenta a uzavřel na 19 898 bodech. Širší index S&P 500 uzavřel slabší o 5,18 procenta, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak odepsal 4,70 procenta.

Podle serveru americké byznysové televize CNBC uzavře newyorská akciová burza (NYSE) dočasně svůj slavný obchodní sál/parket (trading floor), kde stále pracují živí lidé, a plně přejde od pondělí 23. března na elektronické obchodování. Důvodem je šíření koronaviru.  

V úterý americké akcie posilovaly díky nadějím, že stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní hospodářské dopady pandemie způsobené novým koronavirem. Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku balíkem opatření v objemu až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). Nová opatření představila rovněž americká centrální banka (Fed).

Na trhu panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských škod způsobených koronavirem.

„Máme tady skutečně bezprecedentní situaci,“ uvedli ekonomové Deutsche Bank. Předpověděli také, že globální ekonomika se v prvním pololetí dostane do recese. Zároveň předpokládají, že se následně dostaví relativně rychlé oživení. Analytici banky JP Morgan pak předpověděli, že ekonomika Spojených států by kvůli dopadům šíření nového koronaviru mohla v prvním čtvrtletí klesnout o čtyři procenta, ve druhém o 14 procent a za celý rok ztratit 1,5 procenta. Podle agentury Reuters je to zatím jedna z nejhorších prognóz ekonomických následků nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Banka Goldman Sachs prognózuje pád ceny ropy Brent až na 20 dolarů za barel

Ceny ropy třetím dnem klesají, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) je nejlevnější za více než 18 let a středomořská ropa Brent se prodává nejlevněji za 17 let. Omezení dopravy a volného pohybu lidí kvůli pandemii způsobené novým koronavirem výrazně zhoršila výhled poptávky po této surovině. K poklesu cen přispívá i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Barel WTI kolem 18:30 SEČ zlevňoval o 18,7 procenta na 21,92 dolaru. Naposledy se obchodoval za tak nízké ceny v březnu 2002, tedy v době, kdy byla Čína teprve na začátku silného ekonomického rozmachu, což v dalších letech přispělo k růstu spotřeby suroviny. WTI zlevňuje i přesto, že ve středu zveřejněné týdenní údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vykázaly ve Spojených státech výrazný pokles zásob benzinu a nafty.

Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu ztrácela 11,9 procenta na 25,31 dolaru za barel. Byla tak nejlevnější od roku 2003.

„Propad poptávky se kvůli šíření koronaviru prohlubuje,“ uvedla banka Goldman Sachs ve zprávě, v níž prognózuje pád ceny severomořské ropy Brent ve druhém čtvrtletí až na 20 dolarů za barel. Za takovou cenu se naposledy tento typ ropy prodával v roce 2002.

Většina zemí zasažených pandemií včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. V důsledku toho se snižuje poptávka po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo.

Ceny pohonných hmot v Česku teď také znatelně zlevňují, právě kvůli padajícím cenám ropy. „Průměrná cena benzinu totiž v noci z pondělí na úterý spadla z 30,58 na 30,28 koruny za litr, plyne ze středečních údajů CCS. Třicetihaléřové zlevnění benzinu ze dne na den se v posledních deseti letech přihodilo jinak jen jednou. Dne 12. prosince 2014 zlevnil benzin přes noc dokonce o 34 haléřů,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Benzin je tak nyní nejlevnější od listopadu 2017, nafta zase od dubna 2018. „Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v Česku. Jak benzin, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...