Akcie na evropských trzích zahájily týden silným poklesem, který odrážel další zpřísňující opatření, k nimž přistupují jednotlivé státy, aby omezily šíření koronaviru. Burzy v Asii a Pacifiku skončily den také ve ztrátách. Jen chvilkovou naději během dne vyvolalo oznámení americké centrální banky (Fed), že spouští sérii dalších opatření na podporu ekonomiky, včetně neomezených nákupů dluhopisů a nových úvěrových programů. Poté začaly akcie opět klesat. Ztráty nabíraly i americké trhy. Dál ztrácí také česká koruna, k euru je nejslabší za více než pět let. A v propadu kvůli očekávané nízké poptávce pokračují i ceny ropy.
Evropské i americké akcie vstupují do nového týdne poklesem. Akce Fedu zabrala jen na chvíli
Evropské indexy po otevření trhů začaly ztrácet. Po 13:00 pak odepisovaly hlavní indexy tři až čtyři procenta, pak však začaly ztráty rychle snižovat. Reagovaly tak na zprávu, že americká centrální banka (Fed) spouští sérii dalších podpůrných opatření. Jenže optimismus investorů převážil jen na chvíli a akcie opět začaly rapidně ztrácet. V 16:30 například celoevropský Stoxx 600 klesal o více než čtyři procenta, německý DAX pak o 2,5 procenta, francouzský CAC 40 ztrácel 3,3 procenta a britský FTSE 100 už 3,8 procenta.
Akcie evropského výrobce letadel Airbus hned v úvodu obchodování ztrácely více než 12 procent, než pokles zmírnily. Podnik oznámil, že ruší výhled hospodaření na letošní rok, nenavrhne avizovanou výplatu dividend a zatím neposílí platby na penzijní připojištění zaměstnanců.
Pražská burza stagnovala, propadu bránily třeba akcie Erste
Pražská burza pak stagnovala. Index PX sice klesl, ale pouze o 0,07 procenta na 738,28 bodu. Výraznějšímu oslabení bránily třeba akcie bankovní skupiny Erste, které zdražily o více než osm procent, jak vyplývá z výsledků obchodování na webu burzy. Pražská burza v závěru minulého týdne posilovala, a smazala tak část předchozích značných ztrát způsobených obavami z šíření nového typu koronaviru.
Oslabující emise byly sice v menšině, ale v červených číslech skončilo několik emisí patřících k nejobchodovanějším. Zlevnily například akcie Moneta Money Bank nebo Komerční banky. Největší propad postihl cenné papíry softwarové společnosti Avast, které zlevnily o 11,76 procenta na 90 korun.
Fed napumpuje až 300 miliard dolarů
Fed bude kupovat neomezené množství vládních dluhopisů a dalších cenných papírů, aby zajistil hladké fungování finančních trhů a udržel úrokové sazby na nízké úrovni. Vytvoří také tři nové úvěrové nástroje, jejichž prostřednictvím napumpuje do ekonomiky až 300 miliard dolarů (7,7 bilionu korun).
„Je zjevné, že naše ekonomika se bude potýkat s vážným rozvratem,“ uvedla centrální banka ve svém prohlášení. „Je zapotřebí podniknout velmi rázné kroky ve veřejném i soukromém sektoru, abychom omezili ztráty pracovních míst a příjmů a podpořili rychlé oživení, jakmile tento rozvrat poleví,“ dodal.
Nově ohlášená opatření jsou podle analytiků zatím nejdůraznější reakcí Fedu na negativní hospodářské dopady korovaviru. „Fed přeřazuje na vyšší rychlost ve snaze podpořit ekonomiku, která nyní zřejmě zažívá volný pád,“ uvedl ekonom Chris Rupkey ze společnosti MUFG Union Bank.
Akce Fedu však pomohla americkým akciím jen na chvíli. Pak začaly ztrácet všechny hlavní indexy. Po 16:30 klesal Dow Jones o 3,8 procenta, S&P 500 o 3,7 % a Nasdaq o 2,4 %.
Akcie v USA klesly v pondělí zejména kvůli obavám z ekonomických dopadů koronaviru, zprávám o narůstajícím počtu obětí nemoci COVID-19, o po přibývání karanténních opatřeních a blokaci balíčku určeného na pomoc ekonomice opozičními demokraty v americkém Senátu.
Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,04 procenta na 18.591,93 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 2,93 procenta na 2237,40 bodu a míří k nejhoršímu měsíci od druhé světové války. Oproti únorovému maximu klesl zhruba o 34 procent. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,27 procenta na 6860,67 bodu.
Trhy také vnímají zmíněný fakt, že demokraté v Senátu USA už druhý den po sobě zablokovali masivní balíček určený na pomoc ekonomice USA. Podle demokratů neslibuje republikány navržené opatření dostatek peněz nemocnicím a pracovníkům a naopak se příliš zaměřuje na pomoc velkým korporacím, napsala agentura Reuters.
Zákonodárci přitom na návrhu opatření pracovali nepřetržitě celý víkend a měli v plánu jej co nejrychleji schválit, jelikož ekonomické dopady ochranných opatření proti koronaviru začínají stále více doléhat na každodenní život Američanů.
Ministr financí Steven Mnuchin před pondělním hlasováním řekl, že obě strany v rozhovorech učinily pokrok. Už dříve přitom prohlásil, že by opatření mohlo dosáhnout hodnoty až dvou bilionů dolarů (asi 51,8 bilionu korun). Navrhovaný balíček je v pořadí třetím pokusem Kongresu zmírnit dopady šíření koronaviru.
Propadaly se burzy v Asii
Výrazně oslabovaly také akcie v Asii. Hlavní cenový indikátor CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, odepsal 3,36 procenta na 3530,31 bodu. Je tak nejníže za více než rok. Honkongský index Hang Seng ztratil 4,86 procenta.
Naopak index japonských akcií Nikkei 225 si připsal 2,02 procenta na 16 887,78 bodu, což analytici dávají do souvislosti s nadějí, že plánované olympijské hry v Japonsku nebudou zrušeny, ale pouze odloženy.
Australský index S&P/ASX 200 však ztratil výrazných 5,62 procenta.
Koruna dál ztrácí, k euru je nejslabší za více než pět let
Koruna se v pondělí kolem 17:00 obchodovala v kurzu 27,85 koruny za euro a 25,88 koruny za dolar. Česká měna tak uzavřela obchodování na nejslabší úrovni vůči euru od ledna 2015 a k dolaru od ledna 2017, vyplývá z údajů na webu Patria Online. Ve srovnání s pátečním závěrem tak koruna oslabila k euru o 50 haléřů. Na dolar ztratila 28 haléřů.
Koruně, podobně jako dalším středoevropským měnám, škodí podle ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka nynější averze investorů k riziku. „Středoevropské měny vstoupily do nového týdne levou nohou,“ zhodnotil Vejmělek současné obchodování s korunou, polským zlotým a maďarským forintem.
Trh stále očekává, že se ČNB odhodlá k dalšímu snížení sazeb. Centrální banka sice už minulý týden základní úrokovou sazbu snížila o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta, ale podle některých analytiků to nebylo dostatečné.
Ceny ropy kvůli očekávání nízké poptávky klesají
Ceny ropy na počátku nového týdne pokračují v propadu. Pandemie koronaviru téměř zastavila cestování a průmyslovou aktivitu ve světě, což způsobuje propad poptávky. V pondělí k poklesu ceny přispělo i prudké snížení cen benzinu v USA na rekordní minimum. Americké ropě se však později podařilo většinu ztrát smazat.
Kolem 18:05 cena severomořské ropy Brent klesla o tři procenta na 26,16 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zlevnila o 0,4 procenta na 22,54 dolaru za barel.
Ceny Brent i WTI zaznamenaly pokles již čtyři týdny za sebou. Cena WTI se minulý týden propadla o 29 procent, což byl největší pokles od začátku války v Perském zálivu v roce 1991, napsala agentura Reuters.
Propad poptávky kvůli nemoci COVID-19 přichází ve stejnou chvíli, kdy se ropný trh musí vypořádat s nečekaným sporem mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, kvůli kterému je trh zaplaven ropou. Dodávky na trhy převyšují poptávku natolik, že regulátor v Texasu zvažuje poprvé po téměř 50 letech omezení těžby. Američtí úředníci také uvedli, že USA plánují poslat do Saúdské Arábie zvláštního vyslance, aby jednal o stabilizaci globálního ropného trhu.
Bankéři, analytici i producenti snižují své výhledy týkající se poptávky po ropě. Analytici Morningstar se domnívají, že tato poptávka letos klesne o 2,8 milionu barelů denně, což bude nejvyšší roční pokles téměř za 40 let.