Zisk společnosti ČEZ loni stoupl. Analytici očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly ze 184,5 miliardy v roce 2018 na loňských 206,2 miliardy korun, vyplývá z informací, které firma zveřejnila. K dobrým výsledkům pomohly především rostoucí ceny elektřiny, uvedli analytici. Očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ loni stoupl meziročně o více než pětinu na 60,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun.

„Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. K meziročnímu nárůstu čistého zisku o 38 procent firmě napomohlo také zdražení elektřiny vyrobené v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu.

„Zejména díky dalšímu rekordu zisku tradingu se nám podařilo více než vykompenzovat překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu se Správou železnic z roku 2010, na jehož základě byla společnost ČEZ Prodej v roce 2019 nucena uhradit částku 1,3 miliardy korun,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. Městský soud v Praze loni na podzim pravomocně rozhodl, že ČEZ musí Správě železnic vrátit peníze, které zadržoval za neodebranou trakční elektřinu.

ČEZ čeká, že i letos zisk poroste

Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním čtvrtletí loňského roku předpokládá firma pro letošek další růst zisku. „Čistý zisk očekáváme na úrovni 21 až 23 miliardy korun,“ avizuje Beneš.  

„ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

„Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,“ uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 korun za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 korun. „Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun,“ doplnil Kovanda.

Pozitivně se do výsledků promítly i domácí prodeje

Podle analytika Fio banky Jana Rašky se ve výsledcích pozitivně projevily také domácí prodeje a také aktivity dceřiné společnosti ČEZ ESCO v Polsku nebo Německu. Výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok mezi 63 až 65 miliardami korun je v souladu s očekáváním Fio banky. Loni provozní zisk ČEZ meziročně stoupl o více než pětinu na 60,2 miliardy korun.

„ČEZ celkově překvapil pozitivním směrem, čemuž napomohly dobré obchodní výsledky a vyšší produkce v elektrárně Počerady,“ dodal analytik Patria Finance Martin Cakl.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 18 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...