Noví slovenští poslanci složili slib, Čaputová přijala demisi Pellegriniho vlády

S rouškou na tváři a s ochrannými rukavicemi složili noví slovenští poslanci slib na ustavující schůzi parlamentu, která byla svolána necelé tři týdny po únorových volbách. Jednání Národní rady kvůli pandemii nového koronaviru provázela mimořádná opatření. Po skončení schůze parlamentu prezidentka Zuzana Čaputová večer přijala demisi dosluhující vlády Petera Pellegriniho. Také oni dva měli při ceremoniálu na tváři ochrannou roušku a na rukou rukavice. V sobotu hlava slovenského státu jmenuje nový kabinet premiéra Igora Matoviče.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj Obrovský o ustavující schůzi slovenské Národní rady

Křesla ve 150členné sněmovně si rozdělilo šest stran a hnutí. Čtyři z nich se dohodly na vytvoření vládní koalice, která má v parlamentu 95 křesel. Tato výrazná většina koalici umožní bez pomoci opozice prosadit také změny ústavy.

Nastupující premiér Matovič, jehož protikorupční hnutí OĽaNO přesvědčivě vyhrálo volby se ziskem 25 procent hlasů, chce změnou ústavy dosáhnout například zavedení plošných prověrek soudců. Slovenské soudnictví od minulého týdne čelí největší korupční kauze v novodobých dějinách země; policie po raziích obvinila 13 soudců z korupce a z dalších trestných činů.

Nová koalice obstála v prvním důležitém hlasování sněmovny. Do jejího čela poslanci v tajné volbě zvolili předsedu populistického hnutí Jsme rodina Borise Kollára. Proti jeho zvolení předsedou Národní rady se předem postavil expremiér a šéf sociálních demokratů (Smer-SD) Robert Fico, který v rozpravě zmínil také společnou fotografii Kollára s členy slovenského podsvětí.

Video Události ČT: Schůze nového parlamentu na Slovensku
video

Události ČT: Schůze nového parlamentu na Slovensku

Zdroj: ČT24

„Náhradní premiér“ skončil 

Peter Pellegrini je podle průzkumů veřejného mínění druhým nejpopulárnějším politikem na Slovensku po Čaputové. Poslední volební prohru své strany Smer-SD připsal „historické zátěži“, „obrovskému tlaku“, jakož i účtu od voličů „za některé věci“. Projevy nespokojenosti občanů po Kuciakově vraždě na rozdíl od některých svých spolustraníků označil za projev skutečné demokracie.

Podle slovenských médií si zakládá na bezchybné image, ke svým příznivcům často promlouvá na Facebooku. „Vždy jsem měl a mám velkou pokoru před lidmi a vyslovováním jejich názoru. V demokratické zemi nelze nikomu upírat právo svobodně vyjádřit svůj názor,“ tvrdí původně nenápadný politik, který se z poslaneckého asistenta v roce 2002 stal premiérem.

Pár dní před únorovými volbami vyvolal rozruch cenzurní zásah do rozhovoru Týdeníku Plus 7 s Pellegrinim. Vydavatel týdeníku odmítl otisknout pasáž, týkající se jeho sexuální orientace, o které se již delší dobu spekulovalo. Respondent podle vydavatele vyjádřil nesouhlas s otištěním. Šéfredaktorka týdeníku posléze podala výpověď s komentářem, že volební lídr strany, která se vymezuje proti homosexuálům, musí zvládnout takové otázky. Strana Smer-SD se mimo jiné postavila proti registrovanému partnerství.

Média: „Muž pro černou práci“

Před nástupem do čela vlády byl Pellegrini od března 2016 místopředsedou vlády pro investice a informatizaci. Narodil se 6. října 1975 v Banské Bystrici, matka byla učitelka, otec automechanik.

Vystudoval ekonomickou fakultu na Univerzitě Mateja Bela ve svém rodném městě a na Technické univerzitě v Košicích. V letech 1998 až 2002 podnikal a v politice se začal angažovat v roce 2002, kdy se stal asistentem poslance Smeru Ľubomíra Vážného.

V letech 2006 až 2012 byl poslancem a čtyři roky působil jako předseda komise pro dopravu, poštu, komunikace a informatizaci při výboru pro hospodářskou politiku. Poté byl dva roky státním tajemníkem na ministerstvu financí.

Jako poslanec podle slovenského tisku prosadil několik zákonů, které se týkaly vyvlastňování pozemků a omezení vlastnických práv při výstavbě silnic a dálnic, a byl označován za „muže pro černou práci“. Jeho nástup do vedení parlamentu tehdy schvalovala i opozice.

V roce 2014 byl krátce ministrem školství, v letech 2014 až 2016 předsedou Národní rady. V minulosti působil v dozorčích radách několika společností a byl členem vědecké rady Univerzity Mateja Bela.

Později jako místopředseda vlády mimo jiné předložil návrh zákona, který by měl snížit administrativní zátěž pro podnikatele.

Odcházející premiér hovoří anglicky, rusky a německy. Má italské předky, jeho příjmení znamená v italštině poutník (pellegrino), respektive poutníci (pellegrini).