Koronavirus zavřel severoitalská města. Podle WHO je na vyhlášení pandemie ještě brzy

Nahrávám video
Události: Itálie hlásí šest obětí koronaviru
Zdroj: ČT24

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru zemřelo v Itálii sedm lidí. Itálie je co do počtu nakažených čtvrtou zemí na světě, onemocnělo tam přes dvě stě lidí. Italská vláda kvůli nemoci uzavřela přístup do měst, kde se epidemie šíří nejrychleji. Evropská unie zatím žádná opatření na hranicích v schengenském prostoru neplánuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je na vyhlášení pandemie brzy.

  • 23:14

    Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.

  • 23:10
    Česká televize

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.

  • 22:06

    Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.

Podle šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse zatím nejsme svědky nekontrolovaného celosvětového šíření viru provázeného značným počtem úmrtí. „Používat výraz pandemie neodpovídá faktům,“ řekl Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě. „Musíme se nyní soustředit na to, abychom virus dostali pod kontrolu, a zároveň se připravovat na potenciální pandemii.“

Podle šéfa WHO je stále šance epidemii koronaviru porazit. „Hlavní poselství, které by mělo všem zemím dodat naději, odvahu a sebedůvěru, je to, že virus je možné zvládnout. Mnoho zemí už právě to udělalo,“ řekl. „Má tento virus potenciál přerůst v pandemii? Ano, rozhodně. Dospěli jsme do tohoto bodu? Podle našeho vyhodnocení situace zatím ne,“ ujistil Ghebreyesus.

Celkový počet obětí nového koronaviru po celém světě přesáhl 2600, drtivá většina jich je v Číně. Skokový nárůst počtu obětí a nakažených během pondělí ohlásily úřady v Jižní Koreji, v Íránu či v Itálii.

Kvůli koronaviru byl uzavřen i milánský dóm
Zdroj: Flavio Lo Scalzo/Reuters

Sedm mrtvých v Itálii

Prvními dvěma oběťmi v Itálii byli osmasedmdesátiletý muž a šestasedmdesátiletá žena, v neděli zemřela rovněž starší žena, která trpěla rakovinou. Čtvrté úmrtí, jež úřady oznámily v pondělí, se týkalo muže, který byl již hospitalizován kvůli jiným onemocněním.

Pátou obětí je osmaosmdesátiletý muž z obce Caselle Landi zhruba šedesát kilometrů jižně od Milána. Jeho předchozí zdravotní stav není známý. Šestým mrtvým je osmdesátiletý muž, který byl pozitivně testován na koronavirus a po převozu z Lodi do Milána zemřel na infarkt. Poslední obětí je pak dvaašedesátiletý muž na dialýze.

Původně úřady informovaly v souvislosti s koronavirem také o úmrtí onkologické pacientky v Brescii, později ale věc dementovaly. 

Itálie je co do počtu nakažených čtvrtou zemí na světě, a to po Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Podle italských médií tam onemocnělo 224 lidí, přičemž nemocní jsou v pěti regionech na severu země.

Nejvíce pacientů je v Lombardii, kde je podle šéfa civilní obrany Angela Borrelliho 167 potvrzených případů. V Benátsku je 27 nakažených a v bohatém regionu Emilia Romagna 18. Méně než deset potvrzených případů je pak v dalších severních regionech Piemont a Trident-Horní Adiže. Jeden případ nahlásila také oblast Lazio, kde se nachází hlavní město Řím a kde se již dva lidé úspěšně uzdravili.

Padesát tisíc lidí v jedenácti obcích je v karanténě

Italská vláda kvůli nemoci uzavřela pod hrozbou trestního stíhání přístup do měst, kde se epidemie šíří nejrychleji. Lidé mají zakázáno do nich vejít či je opustit. „Nemyslím si, že karanténní opatření v několika následujících dnech poleví,“ zdůraznil premiér Giuseppe Conte, podle kterého může počet nemocných v příštích dnech vzrůst.

Přísný režim se týká asi padesáti tisíc lidí v jedenácti obcích a městech zejména v provincii Lodi, kde jsou už od pátku zavřené školy, kostely, obchody, stadiony, bary a další veřejná místa. Předčasně skončí i tradiční, turisty hojně navštěvovaný karneval v Benátkách.

„Nesmíme se bát rostoucího počtu nakažených,“ uvedl také Conte a dodal, že „právě podepsal prováděcí dekret, který stanovuje omezení na čtrnáct dní pro oblasti identifikované jako centra infekce“. Šéf civilní ochrany zdůraznil, že nově nakažení pochází z už dříve indikovaných oblastí nákazy, které přijaly preventivní opatření.

Italské úřady současně prošetřují možného „pacienta nula,“ tedy člověka, od kterého se nákaza šíří. Mohl by jím být šedesátiletý farmář, který pochází z oblasti, kde žila první italská oběť nákazy, a pracovně se vyskytoval i v dalších místech, kde se nákaza objevila, včetně vesnice Codogno v Lombardii. Původně byl za pacienta nula považován Ital, který se měl vrátit z Číny. Nákaza ani její stopy se u něj ale nepotvrdily.

Rakousko obnovilo železniční spojení s Itálií, v Lyonu izolovali cestující v autobusu

Rakouské úřady přerušily v neděli večer železniční spojení s Itálií přes Brennerský průsmyk kvůli podezření na koronavirus u dvou cestujících ve vlaku z Benátek do Mnichova. Vlak, v němž bylo asi tři sta lidí, převážně Němců a Rakušanů, kvůli tomu zůstal stát na hraničním nádraží na italském území. Testy ale v obou případech podezření nepotvrdily, a spojení tak bylo v noci na pondělí zhruba po čtyřech hodinách obnoveno.

„Poplach je odvolán, testy u dvou podezření skončily negativním výsledkem,“ uvedlo rakouské ministerstvo vnitra. Rakouské dráhy ÖBB následně ohlásily, že úřední uzavření tratě přes Brenner bylo zrušeno. 

V Rakousku se dosud vyskytlo 181 případů podezření na koronavirus, ale žádný se podle ministerstva vnitra nepotvrdil.

Na nádraží ve francouzském Lyonu úřady v pondělí na několik hodin izolovaly cestující v autobusu, který přijel z Milána. Dva z nich následně převezli zdravotníci do nemocnice pro podezření na nákazu koronavirem. Na výsledky testů se zatím čeká. Ostatní cestující lékaři na nádraží prohlédli a propustili.

Francie dosud zaznamenala 12 případů nákazy koronavirem. V nemocnici zůstává už jen jeden pacient. Jeden čínský turista v Paříži nemoci COVID-19 před časem podlehl.

Schengen zatím drží

Evropská unie zatím neplánuje kvůli šíření koronaviru v Itálii zavést omezení na hranicích v schengenském prostoru. Oznámili to eurokomisaři pro zdraví a pro řešení krizí Stella Kyriakidisová a Janez Lenarčič, informovala agentura Reuters.

Pohotovostní plány pro případ dalšího šíření nemoci v Evropské unii se ale intenzivně připravují. „Pracujeme na různých scénářích, jako je například koordinované pozastavení fungování Schengenu,“ uvedl Lenarčič. Podle něj nicméně v současnosti takový krok Evropská komise nechystá.

Podle Kyriakidisové by jakákoli opatření, která by omezovala pohyb lidí či zboží v rámci schengenského prostoru, měla být „přiměřená a koordinovaná“. Měla by být také založena na vědeckých důkazech. „WHO zatím nedoporučila omezit cestování ani obchod,“ zdůraznila Kyriakidisová. Mise Světové zdravotnické organizace (WHO) podle ní navštíví Itálii v úterý, aby posoudila situaci přímo na místě.

Přísnější kontroly na Slovensku, studenti v preventivní karanténě

Uzavřít hranice se zatím nechystají ani sousedé Itálie, tedy Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko a Francie. Některé země však přijaly preventivní opatření u cestujících z Itálie.

Slovensko od úterý zavede přísnější kontroly pasažérů na leteckých linkách z italských destinací. „Každý cestující na palubě letadla z Itálie do Bratislavy bude muset vyplnit dotazník, na jehož základě ho budeme moci v případě potřeby po příletu na Slovensko identifikovat a případně vyhledat,“ uvedl premiér Peter Pellegrini.

Hlavní slovenský hygienik Ján Mikas doplnil, že pokud by na palubě letadla byla osoba s příznaky, které onemocnění COVID-19 provází, bude po příletu odvezena speciální sanitkou na infekční oddělení do nemocnice. 

V chorvatské Pule musí zůstat dva týdny v domácí karanténě 42 studentů gymnázia, kteří byli v sobotu v Benátkách na tradičním festivalu. Školní skupinu se rozhodly ponechat dva týdny v izolaci v budapešťské nemocnici i maďarské úřady. Dvě učitelky, dva řidiči a 11 děvčat se v neděli večer vrátili ze severní Itálie. Nikdo z nich nemá příznaky, které onemocnění nazvané COVID-19 provází, ubytovaní byli však nedaleko jedné z oblastí, které italské úřady uzavřely.

Cestovat do zasažených italských oblastí nedoporučuje české ministerstvo zahraničí, podle kterého se návštěvníci v případě nepříznivého vývoje situace také mohou ocitnout ve čtrnáctidenní karanténě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...