Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.
Rabín Jehuda Teichtal je židovskou tváří Berlína, mluvčím komunity, která vstala po hrůzách holocaustu z popela. Například svátek chanuka s ním zahajoval i prezident Frank-Walter Steinmeier.
Teď se z něj ale stal terč. „Šel jsem domů v pátek večer se svým dítětem. Přepadli nás, poplivali, uráželi nás,“ vypráví. Útočníci mluvili arabsky. Čtyři svědci útoku odmítli vypovídat a státní zastupitelství k nelibosti rabína Teichtala vyšetřování zastavilo.
Antisemitské postoje má každý čtvrtý Němec
„V Berlíně má zhruba osmnáct procent útoků pravicově-extremistické pozadí, dvě procenta islamistické. Ve více než polovině případů se to ale nedaří zjistit. Neví se tedy, jestli jde o pravicově-extremistický, nebo islamistický čin,“ upozorňuje bezpečnostní expert berlínského parlamentu Tom Schreiber (SPD).
Počet útoků loni vzrostl o pětinu, podle čerstvého výzkumu zastává antisemitské postoje každý čtvrtý Němec. Nenávist k Židům přiměla také 27letého Stephana Ballieta k útoku, při kterém před třemi týdny v Halle zabil dva lidi a pokusil se zmasakrovat desítky návštěvníků synagogy.
Útočník ve vazbě ochotně vypovídá. Zaútočil sice sám, jako takzvaný osamělý vlk se ale necítí. Nenávist čerpal z extremistických webových fór. Balliet byl mimo jiné přesvědčený, že Židé řídí Spojené státy, Evropu i migraci. Věřil, že kvůli nim nemá práci a přítelkyni.
„Podle našich informací se Stephan Balliet pokusil vyvolat ohlas v celém světě tím, že naživo natáčel svůj útok,“ uvedl vrchní státní zástupce Peter Frank.
V reakci na útok v Halle poskytla britská policie záběry ze svých zásahů. Mají pomoci při tvorbě algoritmů bránících zveřejnění videí, jaká do světa pustili teroristé z Halle a z novozélandského Christchurch, kde v mešitách zemřelo padesát lidí.
Podle bezpečnostního experta berlínského parlamentu ale práce policie teprve začíná. „Pokud se někdo radikalizuje v soukromém bytě před počítačem a dlouhodobě, nemáme šanci,“ přiznává Tom Schreiber.
