Spojené státy jsou odhodlány posílit své vojenské postavení v Sýrii „o další vojenské prostředky“, aby zabránily možnému převzetí ropných polí na východě Sýrie Islámským státem (IS) či jinou teroristickou organizací. S odvoláním na prohlášení nejmenovaného představitele Pentagonu o tom informovala agentura Reuters. Do Sýrie mezitím z Ruska dorazilo na tři sta dalších vojenských policistů a dvě desítky obrněných vozů.
Pentagon zvažuje obranu ropných polí v Sýrii posílením vojsk. Rusko vyslalo vojáky z Čečenska
Podle Reuters jde o jasné znamení, že Spojené státy nejenže ukončily plány na úplné stažení svých jednotek ze Sýrie, ale naopak uvažují o vyslání nových vojenských kapacit, které by posílily zbytky americké armády, které v zemi dosud zůstávají.
Podle amerického časopisu Newsweek, který se rovněž odvolává na zdroj na americkém ministerstvu obrany, musí s tímto plánem nejprve vyslovit souhlas Bílý dům. Pentagon chce údajně posílit obranu ropných vrtů o 30 tanků Abrams a další vojáky. Televize Fox News uvedla, že posily mají být vyčleněny z jednotek, které již nyní na Blízkém východě působí.
Ropné oblasti chce Trump dál chránit
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na Twitteru napsal, že hovořil s velitelem arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúmem Abdím a sdělil mu, že „je možná načase, aby se Kurdové začali přesouvat k ropné oblasti“. Podle agentury AP tím odkazoval na ropná pole ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur. To je oblast, kterou američtí vojenští velitelé považují za klíčovou pro odražení možného opětovného vzestupu IS.
Trump sice hájí stažení téměř všech amerických vojáků ze Sýrie, ale dává opakovaně najevo, že ropné oblasti v zemi hodlají Spojené státy dál chránit. Ve středu řekl, že tam zůstane „malý počet vojáků“. Činitelé Bílého domu ale zatím nechtěli komentovat Trumpovo prohlášení, že k ropným polím by se měli přesunout Kurdové. Trumpovi kritici prezidenta podezírají, že situaci v Sýrii zcela nerozumí nebo je mu tamní křehká dynamika lhostejná, píše AP.
Podle Reuters Trump změkčil své původní odhodlání stáhnout veškeré americké vojáky ze Sýrie poté, co musel čelit silné kritice Kongresu, a to i z řad svých republikánů. Byl obviňován, že stažením ze severní Sýrie uvolnil cestu turecké invazi, posílil postavení Ruska v regionu a zvýšil riziko, že se opětovně aktivizuje Islámský stát.
Rusko má v Sýrii vycvičené vojáky z Čečenska
V pátek do Sýrie dorazilo zhruba tři sta dalších příslušníků ruské vojenské policie, kteří mají pomáhat zajistit stažení oddílů syrských kurdských milic YPG od hranic s Tureckem. V prohlášení ruských ozbrojených sil se píše, že se jedná o špičkově vycvičený vojenský personál z Čečenska, který má s podobnými operacemi zkušenosti.
Na ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii také přibylo více než dvacet obrněných vozů Tigr a Tajfun, které budou ruští vojenští policisté při akci používat, dodala ruská armáda v komuniké.
Ruští vojenští policisté začali hlídkovat na severu Sýrie ve středu. Podle ruské armády bude jejich úkolem zajišťovat bezpečnost obyvatelstva, udržovat právo a pořádek, hlídat určené oblasti a pomoci stáhnout kurdské jednotky YPG a jejich zbraně 30 kilometrů od syrsko-turecké hranice.
8 minut
Studio ČT24 s Rachidem Khalilem, zástupcem Kurdského občanského sdružení
Orbán: V zájmu Maďarska je, aby Turecko poslalo migranty do Sýrie
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že je nutné situaci v Sýrii stabilizovat, aby se běženci mohli vracet do vlasti. „A vypadá to, že se tak děje,“ podotkl k záměru Ankary vytvořit v severní Sýrii podél turecké hranice takzvanou bezpečnostní zónu.
Orbán, který je znám svým odporem vůči migrantům, varoval, že pokud by Turecko pustilo syrské uprchlíky do Evropy, zaplaví statisíce lidí Řecko, Balkán a případně cestu z Chorvatska až k maďarské hranici. „Je stále základním zájmem Maďarska, aby se toto nestalo,“ řekl šéf maďarské vlády. „Jedno Röszke stačilo,“ dodal.
U přechodu Röszke ležícího u hranice se Srbskem v září 2015 skupina migrantů prorazila bránu v hraničním plotě a pronikla do Maďarska. Během potyček s maďarskou policií utrpělo zranění 15 strážců pořádku a více než sto migrantů.
Turecko zahájilo 9. října ofenzivu proti syrským Kurdům, když USA ohlásily stažení svých vojáků ze severu Sýrie. Část americké armády v Sýrii se následně přesunula do sousedního Iráku, část zůstala na východě země v blízkosti ropných polí.
Arabsko-kurdská koalice SDF, k níž YPG patří, byla klíčovým spojencem USA v boji proti IS, který dříve východosyrská ropná naleziště ovládal a plynuly mu z nich značné příjmy.
Aliance se proti Turecku nepostaví
NATO nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, ale výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu, sdělil na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
Turecko má hned po Spojených státech největší alianční armádu a diplomaté se shodují, že je v NATO příliš důležitou zemí, aby s ní ostatní šli do otevřeného konfliktu. Podle Stoltenberga bylo tak vyzněním schůzky spíše to, že ministři NATO ocenili dohodu mezi Washingtonem a Ankarou, která na severovýchod Sýrie přinesla dočasný klid zbraní.
