Kontrola nad oblastí u okraje Amazonie zůstává v rukou Madurova režimu a jeho ozbrojených sil. Za příjmy z těžby si autoritář kupuje přízeň armády a odolává tlaku amerických sankcí.
Třeba v takzvaném milionářském dole se už vytěžilo na 250 kilogramů zlata v hodnotě více než 300 milionů korun. Podobných dolů jsou přitom ve Venezuele tisíce.
Rizika pro horníky jsou značná
Cena za těžbu je ovšem vysoká pro zdraví horníků i okolní krajinu. K opracování žlutého kovu se používá rtuť a jiné chemikálie. „Jsou zde rizika, ale musíme si udržet práci. Jak jinak můžeme uživit naše rodiny,“ poznamenal jeden z horníků Jose Rondon.
Těžba ale skýtá i další nebezpečí. V oblasti totiž operují sítě ozbrojených milic, které spolupracují s armádou a doly řídí. Podle zdrojů CNN je musejí horníci podplácet, aby mohli pokračovat v práci. „Gangy napadají lidi, mrzačí je a mučí. Ty, kteří o násilí promluví, zabijí a hodí je do důlních děr,“ uvedl anonymně jeden z horníků, jenž z útoků viní režim.
Nekontrolovaný obchod
Také bývalý blízký spolupracovník venezuelského prezidenta Manuel Figuera, který před čtyřmi měsíci vypověděl Madurovi poslušnost, otevřeně mluví o mučení, porušování lidských práv a korupci na nejvyšších místech.
Obchodní síť funguje i přes hranice. Většina zlata se prodává do Turecka, které posílá zpátky jídlo – turecké těstoviny a sušené mléko jsou hlavními produkty státem dotovaného potravinového balíčku. „Nikdo neví, kolik zlata se vytěží. Nikdo neví, kolik se ho prodá do Turecka nebo jakou má certifikaci,“ upozornil zástupce venezuelské opozice Americo de Grazia.
Na 26 tun zlata mělo podle zdrojů CNN letos v dubnu putovat soukromými letadly na Blízký Východ a do Afriky. Ruku v ruce s výdělečným obchodem přibývá i násilných úmrtí horníků – loni jich ve Venezuele přišlo o život na dvě desítky.
