Americká vláda může využít dvě a půl miliardy dolarů z financí ministerstva obrany na výstavbu zdi podél hranice s Mexikem. Nejvyšší soud tak zvrátil verdikt soudu nižší instance, který to Washingtonu zakázal. Verdikt je vítězstvím pro prezidenta Donalda Trumpa, který výstavbu zdi slíbil už před volbami v roce 2016. Letos v únoru po nezdaru jednání s Kongresem kvůli tomu vyhlásil stav nouze.
Soudci nejvyššího soudu poměrem pěti ku čtyřem hlasům zvrátili květnové rozhodnutí kalifornského federálního soudu, který zakázal Trumpově vládě začít stavět hraniční zeď z peněz schválených Kongresem pro Pentagon.
Trumpova administrativa se proti verdiktu kalifornského soudu odvolala, u odvolacího soudu však neuspěla. Nyní se nejvyšší soud přiklonil na její stranu.
„Velké vítězství pro zeď. Americký nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance a dal zdi na jižní hranici zelenou. Velká výhra pro bezpečnost hranic a vládu zákona!“ napsal Trump na Twitteru několik minut po pátečním výroku nejvyššího soudu.
Nejsme monarchie, kritizuje verdikt šéfka Sněmovny reprezentantů
Republikánskému prezidentovi Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na financování zdi, proti níž protestují američtí demokraté i mexická vláda.
V únoru proto šéf Bílého domu vyhlásil stav národní nouze na jižní hranici státu a uvedl, že to opravňuje vládu přesunout 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely než na výstavbu zdi. Podle demokratů prezident vyhlášením stavu nouze překročil své pravomoci vyplývající z ústavy.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu umožňující Donaldu Trumpovi ukrást vojenské prostředky, aby je pak utratil za zbytečnou a neúčinnou hraniční zeď, kterou Kongres odmítl, je velká chyba. Naši zakladatelé chtěli demokracii ovládanou lidmi – ne monarchii,“ prohlásila demokratická šéfka dolní komory Kongresu Nancy Pelosiová.
„Je to smutný den, když prezident oslavuje rozhodnutí, které mu dovolí ukrást finance naší armády, aby zaplatil za neefektivní a drahou zeď, kterou, jak slíbil, by mělo splatit Mexiko,“ poznamenal lídr demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer.
Dvacet amerických států proti Trumpovi
Celkem dvacet států spolu s řadou organizací napadlo rozhodnutí vlády obejít zákonodárce v soudních sporech. Proti stavbě bariéry brojí rovněž ochránci životního prostředí, kteří se obávají negativních dopadů na flóru a faunu.
„Rozhodnutí povolit zneužití vojenských prostředků na stavbu hraničních bariér zničí komunity, veřejné pozemky a vodní zdroje v Kalifornii, Novém Mexiku a Arizoně,“ varovala právnička environmentální skupiny Sierra Club Gloria Smithová.
Mexicko-americkou hranici překročilo v květnu nejvíc lidí za deset let (přes 120 tisíc), v červnu ale úřady zaznamenaly pokles o 28 procent, uvádí BBC.
Migrační tlak má snížit dohoda s Guatemalou a Mexikem
Spojené státy v pátek podepsaly migrační dohodu s Guatemalou, která tak získala status takzvané třetí bezpečné země. Všichni migranti, kteří touto středoamerickou zemí na cestě do USA projdou, tak budou muset požádat o azyl právě zde.
Pokud tak neučiní a vstoupí na území USA, nebudou mít na azyl právo a americké azylové úřady je budou moci vracet. Opatření se dotkne hlavně uprchlíků ze Salvadoru a Hondurasu.
Washington také nedávno uzavřel dohodu s Mexikem, kterému hrozil vysokými cly. Mexické úřady teď výrazně posílily na hranicích kontroly. Podle dohody musejí migranti čekat na rozhodnutí amerických úřadů o udělení azylu v Mexiku.
Často se ocitají v obtížné situaci. „Dají nám mexické doklady, ale nemáme nikoho, kdo by nám pomohl. Spojené státy nám nechtějí udělit azyl, vyhodili nás na ulici. A předpokládá se, že nám Mexiko pomůže, ale je to stále horší,“ uvedl migrant z Hondurasu Melvin Garcia.
