Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.
Za jeden z hlavních úkolů označuje bílá kniha snahu zrušit nezávislost Tchaj-wanu a bojovat s údajnými odštěpeneckými silami v Tibetu a v západní provinci Sin-ťiang. Mluvčí ministerstva obrany v komentáři k dokumentu řekl, že hrozba tchajwanského separatismu roste, a varoval, že každého, kdo bude usilovat o nezávislost Tchaj-wanu, čeká nezdar.
„Hrozba proti Tchaj-wanu není překvapivá ani nová. Podle pozorovatelů může skutečně ke konfliktu s Tchaj-wanem během několika let dojít. Také říkají, že pokud Čína bude chtít prověřit svoje bojové schopnosti, tak to udělá právě ve válce s Tchaj-wanem,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
V bílé knize se rovněž píše, že rozmístění amerického obranného protiraketového systému v Jižní Koreji výrazně podkopalo strategickou rovnováhu v regionu. Dokument také odsuzuje interpretaci japonské ústavy, podle níž může japonská armáda operovat ve vzdálenějších oblastech od hranic země.
Dokument zároveň potvrzuje závazek Pekingu nepoužít jadernou zbraň jako první. „Čína vždy vyznávala politiku nepoužití jaderných zbraní jako první v jakékoli době a za jakýchkoli okolností,“ uvádí ministerstvo obrany.
„Padla i hrozba týkající se Hongkongu a dlouhodobých protestů proti extradičnímu zákonu. Mluvčí ministerstva obrany řekl, že čínská armáda může být rozmístěna a povolána k rozehnání protestů, pokud ji o to místní vláda požádá,“ uvedla Šámalová.
Čínská lidová armáda má v Hongkongu od roku 1997 posádku, čínští vojáci se ale chovají zdrženlivě a jsou jen zřídka vidět na veřejnosti. Vláda v Pekingu doposud ujišťovala, že hongkongské úřady si dokážou se situací poradit sami, a vysoce kontroverzní možnost nasazení vojáků nezmiňovala.
Tchaj-wan považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Peking ostatní země upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Peking hrozí americkým firmám sankcemi kvůli dodávkám zbraní
Třeba Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly zachovat schopnost obrany.
Na základě nového schváleného kontraktu v celkové odhadované hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46,5 miliardy korun) může tchajwanská armáda získat 250 střel Stinger, 108 tanků M1A2T Abrams, obrněná vozidla Hercules, kulomety, munici a další vojenskou techniku.
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci zdůraznilo, že americký prodej zbraní Tchaj-wanu porušuje suverenitu a národní bezpečnost Číny. Peking zároveň varoval, že přijme sankce vůči americkým firmám, které se na kontraktu podílejí.
