Rada bezpečnosti OSN odsoudila útoky na tankery. Trump zavedl nové sankce proti Íránu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz k uvalení nových, údajně tvrdých sankcí na Írán. Reagoval tak mimo jiné na sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. Terčem restrikcí je i úřad duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Teherán v reakci obvinil USA, že „žízní po válce“. Dialog s Washingtonem pod hrozbou sankcí odmítá. Napjatou situaci řešila i Rada bezpečnosti OSN, jež odsoudila útoky na tankery v Ománském zálivu a současně vyzvala ke zdrženlivosti. USA viní z incidentu Írán, který to odmítá.

Sankce míří podle amerického ministertva financí na osm vlivných velitelů armády a íránských revolučních gard. Další restrikce se později tento týden dotknou ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. V důsledku opatření budou zablokována íránská aktiva v celkové hodnotě miliard dolarů.

Přestože sankce byly vyhlášeny bezprostředně po sestřelení amerického dronu, zavedeny by byly v každém případě, prohlásil americký prezident. Trump po útoku na bezpilotní letoun odvolal odvetný úder ve chvíli, kdy už americké bombardéry byly ve vzduchu.

Zesílíme tlak, hrozí Trump

Sankce jsou podle něj „silnou a úměrnou“ odpovědí na stále provokativnější íránské akce. „Budeme pokračovat v tlaku na Teherán, dokud tamní režim nezanechá svých nebezpečných aktivit a plánů,“ oznámil prezident.

Trump na druhou stranu při podpisu dekretu uvedl, že by velmi rád s Íránem dosáhl dohody a konflikt vyvolat nehodlá. „Těším se na den, kdy sankce proti Íránu skončí a oni se opět stanou prosperujícím národem. Čím dřív, tím líp,“ míní americký prezident. 

Teherán ale podle Trumpa musí přestat podporovat terorismus. Spojené státy nedovolí, aby Írán získal jaderné zbraně, zdůraznil šéf Bílého domu s tím, že USA budou tlak stupňovat.

Úřad nejvyššího íránského vůdce „nebude sankcí ušetřen“, konstatoval v pondělí Trump. Zasaženi finančními sankcemi by měli být i lidé z Chameneího okolí. Íránského duchovního vůdce nynější sankce zbaví přístupu „ke klíčovým finančním zdrojům,“ řekl americký prezident.

USA tvrdí, že Chameneí má obrovské bohatství, kterým pomáhá financovat revoluční gardy. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo v roce 2018 odhadl Chameneího majetek na 95 miliard dolarů.

Šéf íránské diplomacie Zaríf v reakci na ohlášení dalších sankcí tweetoval, že Spojené státy „pohrdají diplomacií“ a Trumpova administrativa „žízní po válce“. 

Stáhněte se, vyzval Američany íránský velvyslanec

Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí prohlásil, že nejnovější sankce USA proti Íránu ukázaly, že Washington nerespektuje mezinárodní právo. Ravančí vyzval k dialogu o regionální bezpečnosti. K tomu, aby mohla začít jednání mezi USA a Íránem, podle něj nepanuje zatím správná atmosféra.

Zopakoval, že Írán nezahájí dialog pod hrozbou sankcí, které označil za hospodářský terorismus a hospodářskou válku. Úřadující velvyslanec USA při OSN Jonathan Cohen na to reagoval slovy, že politikou Washingtonu zůstává „ekonomické a diplomatické úsilí přivést Írán zpět k jednacímu stolu“.

Ravančí rovněž řekl, že USA musí vyhrocenou a nebezpečnou situaci uklidnit a stáhnout svou flotilu z oblasti. Znovu zopakoval postoj Teheránu, že americký bezpilotní letoun, který Írán před týdnem sestřelil, vstoupil do íránského vzdušného prostoru, což ale USA popírají. Jako důkaz Ravančí předložil radarové snímky.

Vzájemné vzkazy, které nikam nevedou

Podle Trumpa je cílem sankcí znemožnit jaderné vyzbrojování Íránu a přinutit Teherán k jednání. Prezident tvrdí, že je ochoten jednat s Chameneím nebo s prezidentem Hasanem Rouháním a žádné předběžné podmínky si neklade. Írán ale jakékoli jednání podmínil zrušením amerických sankcí.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodu mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil odstoupení Spojených států od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, kterou označil za katastrofální. Uvalil zároveň na islámskou republiku nové sankce. Ty drtí íránskou ekonomiku a odrazují zahraniční investory.

Teherán v reakci postupně přestává dodržovat jadernou smlouvu. V současné době zvyšuje produkci obohaceného uranu a těžké vody.

 Trump mezitím vytváří nátlak i na ostatní země Blízkého východu. Na Twitteru si v pondělí položil otázku, proč by Američané měli zdarma chránit tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Ropu, kterou převážejí, podle něj sama nepotřebuje. Reagoval tak na zvýšené napětí po útocích na lodě.

Jestřáb Bolton bude jednat s Ruskem a Izraelem

V regionu také pokračuje diplomatická aktivita. Do Izraele dorazil Trumpův poradce pro národní bezpečnost a známý „jestřáb“ John Bolton. Sejde se zde se svým izraelským a ruským protějškem. „Írán a další nepřátelští aktéři by neměli považovat americkou zdrženlivost a diskrétnost za projev slabosti,“ varoval dříve Bolton.

Šéf americké diplomacie Pompeo mezitím jednal v Saúdské Arábii. S králem Salmánem hovořil o zvýšeném napětí v regionu a o nutnosti zajistit námořní bezpečnost v Hormuzském průlivu. Salmán amerického ministra označil za „drahého přítele“.

Podobně se vyjádřil před příletem také Pompeo, když hovořil o Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech jako o „výborných spojencích proti výzvě, kterou přináší Írán“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...