Rada bezpečnosti OSN odsoudila útoky na tankery. Trump zavedl nové sankce proti Íránu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz k uvalení nových, údajně tvrdých sankcí na Írán. Reagoval tak mimo jiné na sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. Terčem restrikcí je i úřad duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Teherán v reakci obvinil USA, že „žízní po válce“. Dialog s Washingtonem pod hrozbou sankcí odmítá. Napjatou situaci řešila i Rada bezpečnosti OSN, jež odsoudila útoky na tankery v Ománském zálivu a současně vyzvala ke zdrženlivosti. USA viní z incidentu Írán, který to odmítá.

Sankce míří podle amerického ministertva financí na osm vlivných velitelů armády a íránských revolučních gard. Další restrikce se později tento týden dotknou ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. V důsledku opatření budou zablokována íránská aktiva v celkové hodnotě miliard dolarů.

Přestože sankce byly vyhlášeny bezprostředně po sestřelení amerického dronu, zavedeny by byly v každém případě, prohlásil americký prezident. Trump po útoku na bezpilotní letoun odvolal odvetný úder ve chvíli, kdy už americké bombardéry byly ve vzduchu.

Zesílíme tlak, hrozí Trump

Sankce jsou podle něj „silnou a úměrnou“ odpovědí na stále provokativnější íránské akce. „Budeme pokračovat v tlaku na Teherán, dokud tamní režim nezanechá svých nebezpečných aktivit a plánů,“ oznámil prezident.

Trump na druhou stranu při podpisu dekretu uvedl, že by velmi rád s Íránem dosáhl dohody a konflikt vyvolat nehodlá. „Těším se na den, kdy sankce proti Íránu skončí a oni se opět stanou prosperujícím národem. Čím dřív, tím líp,“ míní americký prezident. 

Teherán ale podle Trumpa musí přestat podporovat terorismus. Spojené státy nedovolí, aby Írán získal jaderné zbraně, zdůraznil šéf Bílého domu s tím, že USA budou tlak stupňovat.

Úřad nejvyššího íránského vůdce „nebude sankcí ušetřen“, konstatoval v pondělí Trump. Zasaženi finančními sankcemi by měli být i lidé z Chameneího okolí. Íránského duchovního vůdce nynější sankce zbaví přístupu „ke klíčovým finančním zdrojům,“ řekl americký prezident.

USA tvrdí, že Chameneí má obrovské bohatství, kterým pomáhá financovat revoluční gardy. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo v roce 2018 odhadl Chameneího majetek na 95 miliard dolarů.

Šéf íránské diplomacie Zaríf v reakci na ohlášení dalších sankcí tweetoval, že Spojené státy „pohrdají diplomacií“ a Trumpova administrativa „žízní po válce“. 

Stáhněte se, vyzval Američany íránský velvyslanec

Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí prohlásil, že nejnovější sankce USA proti Íránu ukázaly, že Washington nerespektuje mezinárodní právo. Ravančí vyzval k dialogu o regionální bezpečnosti. K tomu, aby mohla začít jednání mezi USA a Íránem, podle něj nepanuje zatím správná atmosféra.

Zopakoval, že Írán nezahájí dialog pod hrozbou sankcí, které označil za hospodářský terorismus a hospodářskou válku. Úřadující velvyslanec USA při OSN Jonathan Cohen na to reagoval slovy, že politikou Washingtonu zůstává „ekonomické a diplomatické úsilí přivést Írán zpět k jednacímu stolu“.

Ravančí rovněž řekl, že USA musí vyhrocenou a nebezpečnou situaci uklidnit a stáhnout svou flotilu z oblasti. Znovu zopakoval postoj Teheránu, že americký bezpilotní letoun, který Írán před týdnem sestřelil, vstoupil do íránského vzdušného prostoru, což ale USA popírají. Jako důkaz Ravančí předložil radarové snímky.

Vzájemné vzkazy, které nikam nevedou

Podle Trumpa je cílem sankcí znemožnit jaderné vyzbrojování Íránu a přinutit Teherán k jednání. Prezident tvrdí, že je ochoten jednat s Chameneím nebo s prezidentem Hasanem Rouháním a žádné předběžné podmínky si neklade. Írán ale jakékoli jednání podmínil zrušením amerických sankcí.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodu mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil odstoupení Spojených států od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, kterou označil za katastrofální. Uvalil zároveň na islámskou republiku nové sankce. Ty drtí íránskou ekonomiku a odrazují zahraniční investory.

Teherán v reakci postupně přestává dodržovat jadernou smlouvu. V současné době zvyšuje produkci obohaceného uranu a těžké vody.

 Trump mezitím vytváří nátlak i na ostatní země Blízkého východu. Na Twitteru si v pondělí položil otázku, proč by Američané měli zdarma chránit tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Ropu, kterou převážejí, podle něj sama nepotřebuje. Reagoval tak na zvýšené napětí po útocích na lodě.

Jestřáb Bolton bude jednat s Ruskem a Izraelem

V regionu také pokračuje diplomatická aktivita. Do Izraele dorazil Trumpův poradce pro národní bezpečnost a známý „jestřáb“ John Bolton. Sejde se zde se svým izraelským a ruským protějškem. „Írán a další nepřátelští aktéři by neměli považovat americkou zdrženlivost a diskrétnost za projev slabosti,“ varoval dříve Bolton.

Šéf americké diplomacie Pompeo mezitím jednal v Saúdské Arábii. S králem Salmánem hovořil o zvýšeném napětí v regionu a o nutnosti zajistit námořní bezpečnost v Hormuzském průlivu. Salmán amerického ministra označil za „drahého přítele“.

Podobně se vyjádřil před příletem také Pompeo, když hovořil o Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech jako o „výborných spojencích proti výzvě, kterou přináší Írán“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 8 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 8 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 11 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 12 hhodinami
Načítání...