Český prezident Miloš Zeman při schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na Twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání účastnil. Současná jednání USA s hnutím Taliban jsou podle českého prezidenta riskantní.
Po odchodu NATO vzniknou v Afghánistánu inkubátory teroristů, varoval Zeman
2 minuty
Události: Podle Zemana by mělo NATO zůstat v Afghánistánu
Podle Zemana by opuštění Afghánistánu vedlo k vytvoření inkubátorů nových teroristů. Misi NATO v této asijské zemi český prezident označil za skutečné činy, za něž se někdy platí ta nejvyšší cena, kterou jsou lidské životy.
Americký prezident Donald Trump na konci ledna oznámil, že USA stáhnou z Afghánistánu své jednotky, pokud se podaří dosáhnout mírové dohody s islamistickým hnutím Taliban. V Afghánistánu je nyní v rámci mise NATO Rozhodná podpora asi 14 tisíc amerických vojáků.
Podle českého ministerstva obrany působí v Afghánistánu 350 českých vojáků, 14 jich na misi v této zemi zahynulo. Celkové statistiky uvádějí přes 3500 padlých zahraničních vojáků, z toho více než 2400 Američanů.
Jednání s Talibanem je podle Zemana risk
Další kolo mírových rozhovorů mezi Talibanem a americkými vyjednavači bylo dříve v tomto měsíci svoláno do Kataru. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že český prezident označil jednání s Talibanem za riskantní.
Hlava českého státu se podle Jindráka také vyslovila proti rozdělování NATO na východní či jiná křídla, NATO musí podle něj zůstat celistvé a jednotné.
Jednání představitelů B9 na summitu v Košicích v roce 2019
Prezidenti zúčastněných zemí hovořili také o bezpečnostní situaci v Evropě a v jejím sousedství. „Vnímání hrozeb je u každé země různé. Až 70 procent obyvatel Estonska vnímá Rusko jako svou bytostnou hrozbu, zatímco v Maďarsku je to jen 26 procent,“ řekl slovenský prezident Andrej Kiska.
Upozornil také na hybridní hrozby: „Vidíme pokusy z Ruska ovlivňovat naše volby. Kromě toho nastal nový fenomén, a to fenomén technologií, diskuse kolem (společnosti) Huawei,“ doplnil Kiska.
Čínská telekomunikační firma Huawei čelí kvůli obavám ze špionáže restrikcím na některých západních trzích včetně Spojených států.
10 minut
Andrej Kiska: Členové NATO jsou úspěšné a prosperující země
Kiska: O bezpečnosti musíme mluvit i v době míru
Ještě před summitem se sešel slovenský prezident k bilaterálnímu jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. „Diskutovali jsme o potřebě vysvětlovat našim občanům, jak je důležité investovat do naší obrany. Zajistit ochranu občanů je základním úkolem státu. Naši občané si dokážou zajistit mnoho věcí sami, ale obranu musí zabezpečit stát,“ uvedl Kiska.
Andrej Kiska vítá Jense Stoltenberga v Košicích
Podle slovenského prezidenta je třeba o obraně a bezpečnosti hovořit v době míru, aby země byly připraveny na případný konflikt: „Možná jsme zapomněli, že před pěti lety hrozila na Ukrajině válka. Tehdy by se každý občan ptal, zda jsme připraveni a zda jsme investovali do naší obrany.“
Právě situace v Evropě a v jejím sousedství či obrana proti kybernetickým hrozbám a proti šíření dezinformací patří k hlavním tématům schůzky státníků takzvané bukurešťské devítky, do které kromě Česka a Slovenska patří Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Jde o státy na východním křídle NATO.
Slovensko ani Česko zatím neplní dlouhodobý závazek vynakládat na obranu alespoň dvě procenta výkonu ekonomiky, jak to vyplývá ze členství v NATO. Praha i Bratislava dříve slíbily, že zmiňovaného cíle dosáhnou v roce 2024, což je termín, na kterém se alianční země shodly v roce 2014.
