V Argentině začal summit G20. Putin řešil s Macronem Ukrajinu, plácnul si se saúdským princem

Řada státníků v čele s tureckým prezidentem považuje saúdského prince Muhammada bin Salmána za strůjce říjnové vraždy novináře Džamála Chášakdžího, což Rijád odmítá. Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu princi řekl, že by byl rád, kdyby se do vyšetřování mohli zapojit mezinárodní odborníci, uvedl Elysejský palác. Hovořili také o Jemenu, kde Saúdská Arábie bojuje na straně tamní vlády proti povstalcům. Macron zdůraznil, že je třeba najít politické řešení.

„Nikdy mě neposloucháte,“ postěžoval si princi Macron

Agentura Reuters uvádí, že na audiozáznamu je možné zachytit prince, jak říká „nebojte se“, a Macrona, jak odpovídá: „Mám obavy. Nikdy mě neposloucháte.“ Princ na to odpověděl: „Budu poslouchat, samozřejmě.“ Macron ho nakonec upozornil, „že je mužem, který dodržuje své slovo“.

Saúdskoarabský list Saudi Gazette napsal, že princ hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho dcerou Ivankou a s širokým úsměvem si potřásl rukou s Putinem. S princem se má sejít také britská premiérka Theresa Mayová. I ona žádá přehledné a důsledné vyšetření toho, co se stalo, a potrestání viníků.

Předseda Evropské rady Donald Tusk na summitu vyzval ostatní účastníky, aby k tématům jednání připojili také otázku základní bezpečnosti novinářů. „Je naší povinností tlačit partnery k respektování těchto základních principů,“ řekl.

Muhammad bin Salmán jednal rovněž s indickým premiérem Nárendrou Módím. Podle indického tisku korunní princ Módímu nabídl, že Saúdská Arábie bude Indii dodávat ropu a ropné produkty, aby mohla pokrýt své rostoucí energetické potřeby.

Na summitu mělo původně dojít i na klíčovou rusko-americkou schůzku. Šéf Bílého domu Donald Trump ještě ve čtvrtek tvrdil, že na setkání s Putinem je příhodný čas. Krátce nato ale na Twitteru oznámil, že do vyřešení rusko-ukrajinského incidentu u Kerčského průlivu je v zájmu všech stran schůzku zrušit. Rusko si myslí, že americký prezident dohodnutou schůzku zrušil z vnitropolitických důvodů, a ne kvůli Ukrajině.

Trump to ale na summitu popřel. „Nelíbí se nám, co se stalo (v Kerčském průlivu), nikdo s tím není spokojen,“ řekl prezident. „To, co se stalo s (ukrajinskými) loděmi a námořníky, byla jediná příčina,“ vysvětlil důvod zrušení schůzky. Doufá prý, že se situace rychle uklidní a s ruským vůdcem se bude moci sejít.

Trump s Putinem si prý ani nepotřásli rukou

V ruských médiích se v pátek objevily zprávy, že prezidenti v argentinském hlavním městě alespoň „vstoje“ krátce pobesedují. Nejmenovaný činitel Bílého domu ale i takovou variantu popřel. „Žádná jednání vstoje nejsou plánována,“ řekl novinářům.

Při společném fotografování státníků se Trump s Putinem podle agentury TASS nesetkali a nepotřásli si ani rukou. Během navazujícího pracovního zasedání zřejmě Putin v kontaktu s šéfem Bílého domu také bezprostředně nebude. Putinovými sousedy je saúdský korunní princ a jihokorejský prezident Mun Če-in.

Macron při zahájení schůzky s Putinem řekl, že chce hovořit o Ukrajině „zvláště s přihlédnutím k událostem posledních několika dnů“. Odkazoval tak na nedělní incident v Kerčském průlivu, při němž ruská plavidla zadržela tři ukrajinské vojenské lodi a zadržela 24 členů jejich posádek. Kromě této události hodlá francouzský prezident projednat i plnění minských mírových dohod.

Předmětem besedy je podle TASS i bezpečnostní architektura v Evropě a problémy kybernetické bezpečnosti. Putin prý s Macronem chce mluvit i o dvoustranných vztazích a rusko-francouzské obchodní výměně.

Merkelová přiletěla s půldenním zpožděním

Při zahájení summitu chyběla německá kancléřka Angela Merkelová, která měla dvanáct hodin zpoždění kvůli čtvrteční poruše letadla. Její delegace se musela vrátit a odcestovat z Madridu. Kancléřka dorazila až na večerní program a na bilaterálních setkáních ji zastoupil její ekonomický poradce Lars-Hendrik Röller.

Hladce nefungoval argentinským pořadatelům ani přístroj k tlumočení. Přesvědčil se o tom americký prezident po setkání s hostitelem summitu. „Myslím, že jsem vám rozuměl víc ve vaší řeči než v tomhle,“ poznamenal Trump.

Tématem bude obchodní válka nebo klimatická dohoda

Předmětem jednání v Buenos Aires mají být tradičně ekonomická, ekologická a politická témata. Summit má skončit shodou na závěrečném prohlášení, avšak někteří diplomaté podle agentury Reuters pochybují, že se takové shody podaří dosáhnout.

I když se v sobotu očekává setkání prezidentů Číny a USA, naděje na zmírnění čínsko-americké obchodní války nejsou velké. Trump už prohlásil, že bude pokračovat v plánovaném navyšování cel na čínské zboží a od 1. ledna podle plánu stoupne clo na dovoz čínského zboží na 25 procent z nynějších deseti procent.

Neshody, které mohou zabránit schválení závěrečného dokumentu, panují také v otázce klimatických změn. Není to pouze nevypočitatelný Trump, který pochybuje o tom, že oteplování je důsledkem lidské činnosti. Také Macron pohrozil, že pokud zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro odstoupí od pařížské klimatické dohody, francouzský prezident nepodepíše obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur. EU s touto skupinou o dohodě jedná skoro dvacet let. 

Desetitisíce policistů v pozoru, našly se bomby v autě

Vrcholná schůzka se koná za mimořádných bezpečnostních opatření. K ochraně účastníků summitu a zajištění klidu bylo povoláno 22 tisíc policistů a ve službě jsou tři tisíce vojáků. Vláda doporučila občanům Buenos Aires, kteří nemají se summitem nic společného, aby raději odjeli na prodloužený víkend z města.

Město se proto vylidnilo – zavřeny zůstaly banky i školy a také obchodní čtvrť. Očekávají se protesty jako při minulých summitech. Deset kilometrů od místa konání schůzky se také našlo osm bomb domácí výroby, které byly ve spáleném voze taxi.

Agentura DPA přitom píše, že mnoho lidí o summit nejeví velký zájem. Před budovou Kongresu v Buenos Aires sice vlaje ohromný balon v podobě amerického prezidenta Donalda Trumpa coby kojence v plenách a s telefonem v ruce, aby mohl tweetovat, ale Argentince zajímá spíš jejich obtížná situace. Země totiž zažívá vysokou inflaci, úbytek pracovních míst a zvyšování cen pohonných hmot.