Demonstrace v Kyjevě: Padl Lenin, opozice podezřelá z pokusu o převrat

Kyjev – Statisíce Ukrajinců protestují v Kyjevě proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Organizátoři hovoří až o milionu protestujících, kteří požadují návrat ke sbližovacímu procesu s Evropskou unií. Demonstranti odmítající příklon k Rusku už strhli sochu Lenina v centru metropole. Ukrajinská bezpečnostní služba mezitím oznámila, že některé opoziční předáky podezřívá z pokusu chopit se moci. Opozice vzápětí varovala vládu před vyhlášením výjimečného stavu. Protesty stoupenců ukrajinské opozice se konají i v zahraničí. V centru Prahy vyšly do ulic asi dvě stovky lidí.

Na demonstraci, která se konala v Kyjevě před týdnem, přišlo 350 tisíc lidí. A statisíce protestujících se pohybují v ukrajinské metropoli i nyní. Účast každopádně splnila očekávání vůdců opozice. Vězněná expremiérka Julija Tymošenková už vyzvala v dopise prezidenta Janukovyče k demisi. „Naším cílem je okamžitý odchod ukrajinského prezidenta,“ přečetla Jevgenija Tymošenková z matčina poselství nedozírnému moři jejích stoupenců (více o osudu Tymošenkové zde).

Demonstrace v Kyjevě z ptačí perspektivy - zdroj: Radio Free Europe

Leninova socha přišla o hlavu

Rozlícený dav pozdě odpoledne strhl sochu vůdce bolševické revoluce v Rusku Vladimira Iljiče Lenina, které poté urazil hlavu. Trosky sochy navíc lidé za skandování „Sláva Ukrajině“ rozbili pomocí kladiv. Socha na Besarabském náměstí měla symbolický význam, protože zdůrazňovala společnou historii s Ruskem. Ukrajinští nacionalisté existenci Leninovy sochy v minulosti opakovaně kritizovali. Již v roce 2009 ji neznámí útočníci poničili.

„Ukrajinská opozice řekla, že svržení památníku Lenina byla předem zamýšlená provokace, se kterou nemá nic společného a kterou se pouze vláda prezidenta Janukovyče snaží vyprovokovat nějaké násilí v ulicích, aby mohla tvrdě zasáhnout proti demonstrantům. Vláda to ale odmítá,“ prohlásil Pazderka.

PODÍVEJTE SE, jak demonstranti rozbíjejí Leninovu sochu

V rukách demonstrantů jsou ukrajinské prapory i vlajky Evropské unie, objevují se rudo-černé prapory ukrajinských nacionalistů a symbolika různých opozičních stran. Ukrajinci sice nestojí proti Janukovyčovi jako jeden muž, stoupenců prezidenta se ale dnes v Kyjevě sešlo jen několik stovek.

Josef Pazderka, zpravodaj ČT

„Podle našich informací se v centru Kyjeva sešlo kolem 200 až 300 tisíc lidí. Aktivisté ale bojují s mrazem a zůstává dál nejasné, co protesty přinesou. Opozice žádá konec vlády a vypsání předčasných voleb. To vláda s prezidentem odmítají. Vláda se evidentně rozhodla tuto krizi takzvaně vysedět a nijak nereagovat.“

Z dopisu Julie Tymošenkové

„Nyní máme na výběr mezi zkorumpovanou diktaturou a návratem domů, do Evropy. Nebezpečí našeho návratu do středověké diktatury je mnohem větší. Janukovyč asociační dohodu s Evropskou unií nikdy nepodepíše, rozhodl se připojit ke klubu diktátorů.“

Opozice vyzvala k blokádě vládní čtvrti

Jeden z opozičních předáků, boxerský mistr světa v těžké váze Vitalij Kličkov v sobotu nabádal, že je zapotřebí milionová účast, aby Janukovyč vyslyšel hlas lidu. Toto je rozhodující okamžik, kdy se tady shromáždili všichni Ukrajinci, kteří nechtějí žít v zemi, kde vládne korupce a není spravedlnost,„ prohlásil. “Budeme bojovat a věříme, že vyhrajeme," dodal.

Další z čelných představitelů opozice Arsenij Jaceňuk, předák strany Tymošenkové Vlast, pak vyzval demonstranty, aby zablokovali celou vládní čtvrť Kyjeva, kde se nacházejí úřady vlády, prezidenta i parlamentu. „Z důvěryhodných zdrojů máme informace, že se prezident pokusí vyhlásit stanné právo,“ konstatoval Jaceňuk.

Série protivládních demonstrací propukla v metropoli i v dalších ukrajinských městech poté, co prezident Janukovyč koncem listopadu odmítl podepsat připravenou asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií (více o summitu ve Vilniusu zde).

Janukovyč navíc od zavržení evropské dohody podniká vlastní kroky. V pátek ho v Soči přijal Vladimir Putin. Obě vlády nyní popírají, že by prezidenti domlouvali partnerství s rysy Sovětského svazu. Další jednání ale plánují už na 17. prosince. „Jestliže prezident Viktor Janukovyč zaprodá zemi Rusku, zažije dosud nevídanou vlnu lidového hněvu,“ varoval na sobotním shromáždění Jaceňuk.

Brusel vyzval Janukovyče k dialogu s opozicí

Předseda Evropské komise José Barroso dnes kvůli událostem na Ukrajině telefonicky hovořil s Janukovyčem. Údajně nabádal prezidenta k dialogu s opozicí v zájmu nalezení východiska z napjaté situace, k respektování občanských svobod a k maximální zdrženlivosti. Sdělil také, že nadcházející týden přijede do Kyjeva šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, aby pomohla dospět k řešení. Barroso rovněž připomněl, že EU má nadále zájem podepsat s Ukrajinou dohodu o přidružení a volném obchodu.

Dějištěm dnešních demonstrací se nestal jen Kyjev, do ulic vyšli lidé mimo jiné ve Lvově či v Dněpropetrovsku, rodišti Tymošenkové. Protesty stoupenců ukrajinské opozice se konají také v zahraničí.

Demonstrace se nevyhnuly ani Praze

Podpořit ukrajinské demonstranty v Kyjevě přišli do centra Prahy jejich krajané. Průvod více než dvou set lidí vyrazil krátce po jedné hodině od řecko-katolického chrámu sv. Klimenta centrem Prahy přes Staroměstské náměstí k Rudolfinu.

Na Mánesově mostě dav, v němž byli mladí lidé, staří i celé rodiny, vytvořil živý řetěz. U nedalekého Památníku druhého odboje na Klárově se Ukrajinci pomodlili a zpívali národní písně. „Neděláme to jen tady v Praze. Je to všude po světě, v Americe, Kanadě i v Evropě. Protestujeme proti současné ukrajinské vládě,“ uvedl regionální ukrajinský politik Bohdan Kostiv, který více než dvouhodinovou akci uspořádal.

Manžel vězněné expremiérky Oleksandr Tymošenko:

"Dnes jsme poněkolikáté přišli na akci, abychom podrželi Ukrajinu, Kyjev a mnoho lidí na náměstí Nezávislosti, kterým je tam zima. Jsme na ně hrdí. Jsme hrdí nejenom za Ukrajinu, ale i za to, že jsme Ukrajinci."

Demonstranti nesouhlasí s vládou premiéra Mykoly Azarova a prezidenta Viktora Janukovyče. Od pátku zároveň sbírají podpisy pro petici, v níž požadují odstoupení ukrajinského velvyslance v Praze, který prý špatně plní svou funkci a nedostatečně informuje ukrajinské občany žijící v ČR o aktuálním dění v jejich vlasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 1 hhodinou

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 5 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.