Lídři zemí G7 se scházejí ve stínu obchodní války. Trumpovi by se líbil návrat Ruska

Kanada hostí summit skupiny G7. Lídři ekonomicky nejvyspělejších zemí světa se scházejí za situace, kdy USA a jejich spojence rozdělují americká cla na dovoz hliníku a ocele. Právě tento protekcionistický krok Washingtonu bude zřejmě jedním z témat, která budou summitu dominovat. Kanadský premiér Justin Trudeau chce, aby se setkání zaměřilo na „ekonomický růst, z kterého těží všichni“. Americký prezident Donald Trump před odjezdem řekl, že setkání by se mělo znovu účastnit i Rusko, které bylo vyřazeno po anexi Krymu. Unie to ale odmítá.

Video Zprávy ve 12
video

Summitu G7 předcházela přestřelka Trumpa a Macrona na Twitteru

Agenda hostitelské země má pět bodů, přičemž všechny spojuje téma genderové rovnosti a posilování postavení žen.

Výsledky summitu by měly být tři, řekl BBC John Kirton, šéf skupiny pro výzkum G7. Lídři by podle něj měli přijmout opatření proti vměšování zahraničních subjektů do demokratických voleb a mohli by schválit věnování miliardy a tří set milionů dolarů na vzdělávání dívek v rozvojových zemích.

Očekává se také, že přijmou určité závazky, pokud jde o vyčištění světových oceánů od plastů a s tím související ochranu pobřežních oblastí.

Abe chce řešit KLDR, evropské země cla či Írán

Také každý z šesti dalších lídrů přijíždí na summit s vlastní agendou. Japonský premiér Šinzó Abe bude chtít pravděpodobně probrat rostoucí vliv Číny, jaderný program Severní Koreje a bezpečnostní situaci v Jihočínském moři.

Nový italský premiér Giuseppe Conte bude své kolegy přesvědčovat, aby řešili situaci s migranty, kteří připlouvají do Středozemí ze severní Afriky. Britská premiérka Theresa Mayová bude zřejmě kvůli aféře s otravou dvojitého agenta Skripala vyžadovat solidaritu v pokračování sankcí vůči Rusku.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Německo nepodporuje opětovné přidružení Ruska ke skupině G7 (Rusko bylo vyloučeno po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014). Merkelová dodala, že na summitu chce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem řešit spor o americká cla a přístup k Íránu. 

Také francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý uvedl, že na summitu bude mít s Trumpem „užitečnou“ a „upřímnou“ výměnu názorů k otázkám, u nichž oba mají nebo i nemají shodný názor.

Video Události
video

Merkelová mluvila před poslanci o summitu G7 i o migrační politice

Trump bude žádat peníze na obranu, sám nejspíš dostane vynadáno

Americký prezident Donald Trump bude zřejmě tlačit na ostatní lídry, aby dostáli svým závazkům ohledně financování společné obrany v rámci NATO.

Sám přitom zaujímá ve srovnání s ostatními lídry naprosto odlišný kurz v řadě problémů, ať už jde o jadernou dohodu s Íránem, stěhování ambasád do Jeruzaléma, ochranu klimatu či aktuálně obchod.

Kanada a EU, za níž se summitu zúčastní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk, už oznámily protikroky na zavedení cel na dovoz hliníku a oceli ze strany USA a také ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G7 vyjádřily nad uvalením cel znepokojení.

Podle vysoce postaveného kanadského úředníka, kterého cituje agentura Reuters, se lídři na summitu „neshodnou na důležitých tématech a cla budou určitě jedním z nich“.

Agentura Reuters už překřtila summit G7 na setkání „šest plus Trump“ a web Politico napsal, že Trump zřejmě „dostane od svých zahraničních protějšků kartáč“. S odvoláním na nejmenované americké představitele také uvedl, že summit zřejmě bude „bohatý na trapné okamžiky“ a že to bude „chaos“.

Trump odjede dřív, o klimatu se bavit nebude

Americký prezident dokonce podle stanice CNN na summitu nezůstane až do jeho konce, z Kanady odjede už v sobotu dopoledne. Nezúčastní se tak debaty o klimatických změnách.

Summitu předcházela ostrá debata vedená na Twitteru a týkala se amerických cel na dovoz hliníku a oceli. Ještě ve čtvrtek večer Trump o své účasti na summitu polemizoval a dotazoval se poradců, jaký smysl má do Kanady vůbec jezdit, uvedla CNN s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Bylo mu prý řečeno, že neúčast na celém jednání by znamenala, že couvá z toho, co tak hrdě začal.

Macron vzkázal, že americkému prezidentovi možná nezáleží na tom, že je v izolaci, ale že ostatních šest členů skupiny je připraveno podepsat dohodu mezi sebou, bude-li to třeba. „Protože těchto šest zemí představuje hodnoty, hospodářský trh, který má za sebou historickou váhu a který je nyní skutečnou mezinárodní silou,“ napsal Macron. Po jednání s Trudeauem řekl, že mezi přáteli se obchodní válka vést nesmí a že bude chtít na summitu Trumpa přesvědčit, aby cla na hliník a ocel odvolal.

„Poškozuje naše farmáře, zabíjí zemědělství,“ opřel se Trump do Kanady

Podel Trumpa Evropská unie a Kanada veřejnost neinformují, že roky využívají proti USA masivní obchodní cla a necelní obchodní omezení. „Naprosto nespravedlivé vůči našim zemědělcům, dělníkům a podnikům. Zrušte svá cla a omezení nebo my se jim více než vyrovnáme!“ napsal Trump.

V tomtéž duchu pak opakoval: „Prosím, řekněte premiérovi Trudeauovi a prezidentovi Macronovi, že USA účtují masivní cla a vytvářejí necelní omezení. Obchodní přebytek EU s USA činí 151 miliard dolarů a Kanada zadržuje naše zemědělce a ostatní.“

V jiném tweetu Trump označil Trudeaua za pohoršeného a dovolávajícího se tradice americko-kanadských vztahů, avšak podle prezidenta Trudeau nemluví o tom, že „Kanada uplatňuje 300procentní sazby na mléčné výrobky“. „Poškozuje naše farmáře, zabíjí zemědělství!“ stojí v Trumpově tweetu.

Evropa bude jednotná, Brusel ale od summitu nic nečeká 

Web BBC zase připomněl, že také během loňského summitu G7 v Itálii čelil americký prezident izolaci kvůli Pařížské klimatické dohodě a že německá kancléřka Merkelová už tehdy prohlásila, že je to „šest proti jednomu“.

Agentura Reuters s odkazem na německého představitele napsala, že evropské země G7 budou na summitu vystupovat jednotně ve všech tématech od jaderné dohody s Íránem přes obchod až po klimatické změny.

Zároveň připustil, že není jisté, zda se sedmička lídrů shodne na závěrečném společném prohlášení. Kancléřka Merkelová o tom spekulovat nechtěla, podle Politica ale tuto možnost připouštějí i někteří američtí představitelé.

Také nejmenovaný představitel EU podle Reuters i Politica uvedl, že Unie má „extrémně nízká očekávání“ a nepředpokládá posun ohledně cel.

Návrat Ruska? Trump a Itálie jsou pro, Moskva nemá zájem

Ještě před odjezdem do Kanady se Trump nechal slyšet, že by přívítal návrat Ruska na jednání nejvyspělejších zemí světa. Z dřívější skupiny G8 bylo vyřazeno na jaře 2014 po okupaci ukrajinského Krymu.

„Vyhodili Rusko a měli by ho vzít zpátky, protože bychom měli mít Rusko u jednacího stolu,“ řekl Donald Trump novinářům. „Miluji svou zemi a pro Rusko jsem noční můrou. Dodávám ale, že Rusko by na schůzce (v Kanadě) mělo být. Proč se scházíme bez přítomnosti Ruska?“ poznamenal Trump.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v krátké reakci na prohlášení amerického prezidenta řekl, že „Rusko se soustřeďuje na jiné formáty (schůzek),“ než je skupina G7.

Členem skupiny nejvyspělejších států se Moskva stala v roce 1997. Po dočasném pozastavení členství po okupaci Krymu se Kreml sám loni rozhodl definitivně skupinu opustit. Na dotazy, zda by Moskva přijala nabídku vrátit se, reagovala zatím ruská diplomacie vždy vyhýbavě.

Mluvčí kanadského premiéra Trudeaua po Trumpově prohlášení konstatoval, že Kanada svůj odmítavý názor na přijetí Ruska do skupiny G7 nemění. Italský premiér Giuseppe Conte naopak podle agentury Bloomberg soudí, že Rusko by se vrátit mělo.