Trumpova výjimka na evropskou ocel končí. Německo s prodloužením nepočítá

Skončí v úterý výjimka pro Evropskou unii z amerického cla na ocel? (zdroj: ČT24)

Německá vláda nepočítá s tím, že se podaří prodloužit pro Evropskou unii výjimku týkající se amerických cel na ocel a hliník. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země osmadvacítky.

Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že Spojené státy byly řadu let vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám, a proto v březnu oznámil uvalení cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a na hliník ve výši 10 procent. 

Zemím EU a šesti dalším státům však Trump udělil dočasnou výjimku z cel do 1. května s ím, že do té doby se budou USA snažit se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody o trvalém vyjmutí z placení cla.

Nyní se ale zdá, že se výjimka nedočká prodloužení, a to navzdory snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové přesvědčit Trumpa o opaku.

Angela Merkelová bude chtít amerického prezidenta přesvědčit, aby zavedení cel nejprve odsunul a pak si s evropskými státy znovu sedl za jednací stůl. Podle zdrojů z kancléřství je cílem německé vlády širší dohoda napříč všemi odvětvími průmyslu. Omezovat debatu například jen na dovoz automobilů, jak to dělává Donald Trump, je podle těchto hlasů nepřijatelné.
Václav Černohorský
reportér ČT v Německu

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že podle Evropské komise jsou podmínky stanovené pro získání trvalé výjimky z cel nepřijatelné, avšak stále věří, že by výjimka mohla být dojednána. 

Naopak ekonom společnosti Starteepo František Bostl optimistický není. „Že by Trump udělil evropské osmadvacítce trvalou výjimku, není příliš pravděpodobné. Jeho politika směřuje k ochraně amerického trhu,“ uvedl. 

Analytik: Hrozí evropská sankční odveta

Podle Bostla nyní hrozí, že Evropská unie na neprodloužení výjimky zareaguje obdobnými sankcemi. „Konflikt může eskalovat podobně jako sankce vůči Rusku, kdy na uvalení sankcí reaguje druhá strana protisankcemi, první strana nařízení zpřísní a tak dále,“ odhaduje ekonom Bostl.

Zavedení cel podle něj vrací trh o padesát let zpět do doby, kdy ještě nebyl globální. „Americká cla zasáhnou evropské ocelárny, které už teď mají dost velké problémy s čínskou ocelí. Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou, které nejsou plně tržní a některé problémy řešit nemusí, dokázaly trh převálcovat. A americká cla tento trend nezvrátí, naopak jsou spíše dalším hřebíčkem do rakve tradičních oceláren,“ zhodnotil Bostl. 

Za prodloužení výjimky ve Washingtonu plédoval Macron

O prodloužení výjimky na dovoz oceli jednal francouzský prezident Macron se svým americkým protějškem v uplynulých dnech při státní návštěvě Washingtonu, německá kancléřka Merkelová za Trumpem zamíří na krátkou návštěvu v pátek. Kromě obchodní politiky spolu budou mluvit také o íránském jaderném programu nebo situaci v Sýrii.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung, který se odvolává na interní dokumenty Evropské rady o stavu jednání s USA, napsal, že americký ministr obchodu Wilbur Ross tento týden telefonicky hovořil s evropskou komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou a požádal ji, aby EU dobrovolně omezila vývoz ocele a hliníku do USA na 90 procent průměrné úrovně z let 2016/2017. To by představovalo snížení vývozu o 16,3 procenta. Komise však tento požadavek odmítla a označila ho za nepřijatelný.

Evropská unie se kvůli americkým clům již obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zvažuje i vlastní protiopatření. Někteří odborníci se proto obávají, aby spor nepřerostl v obchodní válku.