Trumpova výjimka na evropskou ocel končí. Německo s prodloužením nepočítá

7 minut
Skončí v úterý výjimka pro Evropskou unii z amerického cla na ocel?
Zdroj: ČT24

Německá vláda nepočítá s tím, že se podaří prodloužit pro Evropskou unii výjimku týkající se amerických cel na ocel a hliník. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země osmadvacítky.

Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že Spojené státy byly řadu let vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám, a proto v březnu oznámil uvalení cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a na hliník ve výši 10 procent. 

Zemím EU a šesti dalším státům však Trump udělil dočasnou výjimku z cel do 1. května s ím, že do té doby se budou USA snažit se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody o trvalém vyjmutí z placení cla.

Nyní se ale zdá, že se výjimka nedočká prodloužení, a to navzdory snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové přesvědčit Trumpa o opaku.

Angela Merkelová bude chtít amerického prezidenta přesvědčit, aby zavedení cel nejprve odsunul a pak si s evropskými státy znovu sedl za jednací stůl. Podle zdrojů z kancléřství je cílem německé vlády širší dohoda napříč všemi odvětvími průmyslu. Omezovat debatu například jen na dovoz automobilů, jak to dělává Donald Trump, je podle těchto hlasů nepřijatelné.
Václav Černohorský
reportér ČT v Německu

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že podle Evropské komise jsou podmínky stanovené pro získání trvalé výjimky z cel nepřijatelné, avšak stále věří, že by výjimka mohla být dojednána. 

Naopak ekonom společnosti Starteepo František Bostl optimistický není. „Že by Trump udělil evropské osmadvacítce trvalou výjimku, není příliš pravděpodobné. Jeho politika směřuje k ochraně amerického trhu,“ uvedl. 

Analytik: Hrozí evropská sankční odveta

Podle Bostla nyní hrozí, že Evropská unie na neprodloužení výjimky zareaguje obdobnými sankcemi. „Konflikt může eskalovat podobně jako sankce vůči Rusku, kdy na uvalení sankcí reaguje druhá strana protisankcemi, první strana nařízení zpřísní a tak dále,“ odhaduje ekonom Bostl.

Zavedení cel podle něj vrací trh o padesát let zpět do doby, kdy ještě nebyl globální. „Americká cla zasáhnou evropské ocelárny, které už teď mají dost velké problémy s čínskou ocelí. Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou, které nejsou plně tržní a některé problémy řešit nemusí, dokázaly trh převálcovat. A americká cla tento trend nezvrátí, naopak jsou spíše dalším hřebíčkem do rakve tradičních oceláren,“ zhodnotil Bostl. 

Za prodloužení výjimky ve Washingtonu plédoval Macron

O prodloužení výjimky na dovoz oceli jednal francouzský prezident Macron se svým americkým protějškem v uplynulých dnech při státní návštěvě Washingtonu, německá kancléřka Merkelová za Trumpem zamíří na krátkou návštěvu v pátek. Kromě obchodní politiky spolu budou mluvit také o íránském jaderném programu nebo situaci v Sýrii.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung, který se odvolává na interní dokumenty Evropské rady o stavu jednání s USA, napsal, že americký ministr obchodu Wilbur Ross tento týden telefonicky hovořil s evropskou komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou a požádal ji, aby EU dobrovolně omezila vývoz ocele a hliníku do USA na 90 procent průměrné úrovně z let 2016/2017. To by představovalo snížení vývozu o 16,3 procenta. Komise však tento požadavek odmítla a označila ho za nepřijatelný.

Evropská unie se kvůli americkým clům již obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zvažuje i vlastní protiopatření. Někteří odborníci se proto obávají, aby spor nepřerostl v obchodní válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...