Když se perou USA a Čína, Česko na tom může vydělat. Ale rizika pro světový obchod jsou velká

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uvalení cel na čínské zboží mohou vyvolat obchodní válku s Pekingem. Situaci proto pozorně sledují i české firmy. Dotázaní analytici se sice většinou domnívají, že dopad na ně by měl být minimální, ale objevují se také hlasy o možné příležitosti. Vše by však mohlo být zastíněno v případě, že by se světový obchodní konflikt rozhořel ve spirálu akce – protiakce – další akce.

Od pátku začala platit americká cla na dovoz oceli (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent), která zasáhnou i Čínu. Trump navíc ve čtvrtek podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží, který by mohl – pokud nedojde během konzultační doby ke vzájemné dohodě – zasáhnout import v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Čína již uvedla, že kvůli clům na ocel a hliník plánuje zavést odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě tří miliard dolarů. Na seznamu zboží, kterého by se cla mohla týkat, je podle agentury Reuters 128 produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno. I na další cla je Čína připravena reagovat protiakcí.

Na obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou by mohla vydělat Evropská unie a společně s ní i Česká republika, domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vychází z toho, že v případě odvetných opatření Číny proti USA bude nutné nahradit výpadek zahraničního obchodu.

„To bude skvělá příležitost pro státy z jiných koutů světa. Evropská unie navíc v tomto sporu stojí spíše na straně Číny, čímž se vytváří dobrá vyjednávací pozice pro navýšení vzájemné spolupráce,“ uvedl Křeček. 

Upozornil však zároveň, že Evropská unie si musí dát pozor, aby svým jednáním neohrožovala vztahy se Spojenými státy. V případě unáhlených kroků podle analytika hrozí, že Evropská unie bude vtažena do obchodních válek mezi Pekingem a Washingtonem. „V takovém případě by to nejvíce odnesly malé a otevřené ekonomiky, jakou je i Česká republika,“ dodal Křeček. 

Díky orientaci na Unii by dopady války na Česko nebyly velké

Potenciální přímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a  Čínou na českou ekonomiku jsou minimální, domnívá se analytik Raiffeisen Bank František Táborský. Tuzemský zahraniční obchod je totiž vysoce koncentrován na členské země Evropské unie. 

Rizika a nepříznivé dopady však vidí teprve v rozsahu, kam až může začínající obchodní válka zajít. „Jsme výrazně proexportní zemí a jakékoli narušení nebo překážky ve světovém zahraničním obchodě se nás dotýkají dvojnásob. Český průmysl se podílí na široké řadě výrobních řetězců, které často začínají nebo končí právě v Číně nebo USA,“ zdůraznil.

Táborský zmínil i dopad na akciové trhy, které kvůli obavám z Trumpova protekcionismu ztrácejí. „V současné době, kdy se americká ekonomika silně přehřívá, může obchodní válka lehce zažehnout masivní výprodeje, které se následně promítnou také do reálné ekonomiky. Pak už je jen otázkou času, kdy se nákaza přelije i do České republiky,“ dodal analytik.

Ekonom Komerční banky David Kocourek předpokládá spíše malý, pokud nějaký dopad na Česko. Za mnohem důležitější považuje, aby se limitovaná výjimka Evropské unie u oceli a hliníku změnila ze strany Američanů na trvalou a hrozba clem už se nerozšiřovala. Pokud by byla zavedena například na auta, jak se také dříve spekulovalo, českých firem by se to negativně dotklo. Jsou totiž významnými dodavateli pro západoevropské výrobce aut. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) již dříve uvedl, že opatřeními USA na ocel a hliník by byly postiženy vývozy českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně.  Celkově se nejedná o vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný, uvedlo ministerstvo.

Jako příklad zmínilo pažnice pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu. Do Spojených států se vozí až sedmdesát procent české produkce. Také pro bezešvé a duté trubky tvoří USA více než čtyřicet procent odbytu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...