Když se perou USA a Čína, Česko na tom může vydělat. Ale rizika pro světový obchod jsou velká

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uvalení cel na čínské zboží mohou vyvolat obchodní válku s Pekingem. Situaci proto pozorně sledují i české firmy. Dotázaní analytici se sice většinou domnívají, že dopad na ně by měl být minimální, ale objevují se také hlasy o možné příležitosti. Vše by však mohlo být zastíněno v případě, že by se světový obchodní konflikt rozhořel ve spirálu akce – protiakce – další akce. 

Přístav v Šanghaji
Zdroj: Reuters Autor: Aly Song

Od pátku začala platit americká cla na dovoz oceli (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent), která zasáhnou i Čínu. Trump navíc ve čtvrtek podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží, který by mohl – pokud nedojde během konzultační doby ke vzájemné dohodě – zasáhnout import v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Čína již uvedla, že kvůli clům na ocel a hliník plánuje zavést odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě tří miliard dolarů. Na seznamu zboží, kterého by se cla mohla týkat, je podle agentury Reuters 128 produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno. I na další cla je Čína připravena reagovat protiakcí.

Na obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou by mohla vydělat Evropská unie a společně s ní i Česká republika, domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vychází z toho, že v případě odvetných opatření Číny proti USA bude nutné nahradit výpadek zahraničního obchodu.

„To bude skvělá příležitost pro státy z jiných koutů světa. Evropská unie navíc v tomto sporu stojí spíše na straně Číny, čímž se vytváří dobrá vyjednávací pozice pro navýšení vzájemné spolupráce,“ uvedl Křeček. 

Upozornil však zároveň, že Evropská unie si musí dát pozor, aby svým jednáním neohrožovala vztahy se Spojenými státy. V případě unáhlených kroků podle analytika hrozí, že Evropská unie bude vtažena do obchodních válek mezi Pekingem a Washingtonem. „V takovém případě by to nejvíce odnesly malé a otevřené ekonomiky, jakou je i Česká republika,“ dodal Křeček. 

Díky orientaci na Unii by dopady války na Česko nebyly velké

Potenciální přímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a  Čínou na českou ekonomiku jsou minimální, domnívá se analytik Raiffeisen Bank František Táborský. Tuzemský zahraniční obchod je totiž vysoce koncentrován na členské země Evropské unie. 

Rizika a nepříznivé dopady však vidí teprve v rozsahu, kam až může začínající obchodní válka zajít. „Jsme výrazně proexportní zemí a jakékoli narušení nebo překážky ve světovém zahraničním obchodě se nás dotýkají dvojnásob. Český průmysl se podílí na široké řadě výrobních řetězců, které často začínají nebo končí právě v Číně nebo USA,“ zdůraznil.

Táborský zmínil i dopad na akciové trhy, které kvůli obavám z Trumpova protekcionismu ztrácejí. „V současné době, kdy se americká ekonomika silně přehřívá, může obchodní válka lehce zažehnout masivní výprodeje, které se následně promítnou také do reálné ekonomiky. Pak už je jen otázkou času, kdy se nákaza přelije i do České republiky,“ dodal analytik.

Ekonom Komerční banky David Kocourek předpokládá spíše malý, pokud nějaký dopad na Česko. Za mnohem důležitější považuje, aby se limitovaná výjimka Evropské unie u oceli a hliníku změnila ze strany Američanů na trvalou a hrozba clem už se nerozšiřovala. Pokud by byla zavedena například na auta, jak se také dříve spekulovalo, českých firem by se to negativně dotklo. Jsou totiž významnými dodavateli pro západoevropské výrobce aut. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) již dříve uvedl, že opatřeními USA na ocel a hliník by byly postiženy vývozy českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně.  Celkově se nejedná o vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný, uvedlo ministerstvo.

Jako příklad zmínilo pažnice pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu. Do Spojených států se vozí až sedmdesát procent české produkce. Také pro bezešvé a duté trubky tvoří USA více než čtyřicet procent odbytu.