Když se perou USA a Čína, Česko na tom může vydělat. Ale rizika pro světový obchod jsou velká

Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uvalení cel na čínské zboží mohou vyvolat obchodní válku s Pekingem. Situaci proto pozorně sledují i české firmy. Dotázaní analytici se sice většinou domnívají, že dopad na ně by měl být minimální, ale objevují se také hlasy o možné příležitosti. Vše by však mohlo být zastíněno v případě, že by se světový obchodní konflikt rozhořel ve spirálu akce – protiakce – další akce.

Od pátku začala platit americká cla na dovoz oceli (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent), která zasáhnou i Čínu. Trump navíc ve čtvrtek podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží, který by mohl – pokud nedojde během konzultační doby ke vzájemné dohodě – zasáhnout import v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).

Čína již uvedla, že kvůli clům na ocel a hliník plánuje zavést odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě tří miliard dolarů. Na seznamu zboží, kterého by se cla mohla týkat, je podle agentury Reuters 128 produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno. I na další cla je Čína připravena reagovat protiakcí.

Na obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou by mohla vydělat Evropská unie a společně s ní i Česká republika, domnívá se hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vychází z toho, že v případě odvetných opatření Číny proti USA bude nutné nahradit výpadek zahraničního obchodu.

„To bude skvělá příležitost pro státy z jiných koutů světa. Evropská unie navíc v tomto sporu stojí spíše na straně Číny, čímž se vytváří dobrá vyjednávací pozice pro navýšení vzájemné spolupráce,“ uvedl Křeček. 

Upozornil však zároveň, že Evropská unie si musí dát pozor, aby svým jednáním neohrožovala vztahy se Spojenými státy. V případě unáhlených kroků podle analytika hrozí, že Evropská unie bude vtažena do obchodních válek mezi Pekingem a Washingtonem. „V takovém případě by to nejvíce odnesly malé a otevřené ekonomiky, jakou je i Česká republika,“ dodal Křeček. 

Díky orientaci na Unii by dopady války na Česko nebyly velké

Potenciální přímé dopady obchodní války mezi Spojenými státy a  Čínou na českou ekonomiku jsou minimální, domnívá se analytik Raiffeisen Bank František Táborský. Tuzemský zahraniční obchod je totiž vysoce koncentrován na členské země Evropské unie. 

Rizika a nepříznivé dopady však vidí teprve v rozsahu, kam až může začínající obchodní válka zajít. „Jsme výrazně proexportní zemí a jakékoli narušení nebo překážky ve světovém zahraničním obchodě se nás dotýkají dvojnásob. Český průmysl se podílí na široké řadě výrobních řetězců, které často začínají nebo končí právě v Číně nebo USA,“ zdůraznil.

Táborský zmínil i dopad na akciové trhy, které kvůli obavám z Trumpova protekcionismu ztrácejí. „V současné době, kdy se americká ekonomika silně přehřívá, může obchodní válka lehce zažehnout masivní výprodeje, které se následně promítnou také do reálné ekonomiky. Pak už je jen otázkou času, kdy se nákaza přelije i do České republiky,“ dodal analytik.

Ekonom Komerční banky David Kocourek předpokládá spíše malý, pokud nějaký dopad na Česko. Za mnohem důležitější považuje, aby se limitovaná výjimka Evropské unie u oceli a hliníku změnila ze strany Američanů na trvalou a hrozba clem už se nerozšiřovala. Pokud by byla zavedena například na auta, jak se také dříve spekulovalo, českých firem by se to negativně dotklo. Jsou totiž významnými dodavateli pro západoevropské výrobce aut. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO) již dříve uvedl, že opatřeními USA na ocel a hliník by byly postiženy vývozy českých firem za zhruba 200 milionů dolarů ročně.  Celkově se nejedná o vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný, uvedlo ministerstvo.

Jako příklad zmínilo pažnice pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu. Do Spojených států se vozí až sedmdesát procent české produkce. Také pro bezešvé a duté trubky tvoří USA více než čtyřicet procent odbytu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát půjčí rafineriím ropu, vláda připraví zastropování marží u paliv

Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv, řekl po jednání kabinetu Andrej Babiš (ANO). Důvodem opatření je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, bude opět jednat s hlavními distributory. Ministerstvo financí dál analyzuje situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Vláda také připraví zastropování marží obchodníků s palivy. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EK vyzvala Slovensko, ať zruší dvojí ceny nafty. Fico Komisi zkritizoval

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Část dodavatelů zdražuje fixované ceníky plynu i elektřiny

Energetická společnost E.ON od pondělka zdražila některé fixované ceníky plynu i elektřiny. Zvýšení cen o nižší stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se týká nově uzavíraných smluv se závazkem. Zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou nebo s fixací uzavřenou už dříve se změny nedotknou. Zdražení fixovaných tarifů u nových smluv nebo jejich přípravu v minulých dnech oznámily například i innogy, Pražská plynárenská či MND. Reagují tak na růst ceny plynu na světovém trhu.
před 8 hhodinami

Ceny paliv rostou, zároveň stoupá i poptávka

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 16 hhodinami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 18 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...