Imám Abdalbákí Sátí, který je považován za mozek teroristických útoků v Katalánsku z minulého týdne, vzbudil už začátkem roku 2016 podezření u muslimské obce v Belgii. Tamní starosta tehdy po upozornění belgického imáma kontaktoval španělské úřady a ptal se na Sátího minulost. Řekl to v rozhovoru s agenturou EFE starosta belgického města Vilvoorde Hans Bonte. Španělský ministr vnitra v reakci uvedl, že španělská policie od belgických úřadů nedostala žádnou informaci.
„A i když nebyly informace, že by Sátí byl podezřelý z radikalizace islamistů či z nabádání k terorismu, muslimská komunita v našem regionu se rozhodla ho vyhostit z mešity,“ uvedl Bonte. Dodal, že je velmi pyšný, že to byli právě muslimové, kteří „se obrátili přímo na policii“.
Starosta Bonte neuvedl, koho přesně ve Španělsku tehdy s dotazem na Sátího minulost kontaktoval. Imám Sátí ale už tehdy neměl čistý trestní rejstřík. Ve Španělsku byl odsouzen na čtyři roky za obchodování s hašišem, co je podle listu El Periódico jeden ze zdrojů financování džihádistů.
Z trestu si Sátí odseděl více než polovinu a v dubnu 2014 byl propuštěn. Součástí rozsudku bylo i vyhoštění do Maroka, odkud Sátí pochází a kde žije jeho manželka a děti. V odvolacím řízení bylo ale jeho vyhoštění zrušeno a Sátí mohl zůstat ve Španělsku, kde měl pobyt od roku 2002.
Soudce rozhodl, že Sátí nepředstavuje hrozbu
Podle deníku El Mundo na jaře 2015 soudce Pablo de la Rubia rozhodl, že Sátí nebude vyhoštěn, protože nepředstavuje „reálnou hrozbu“ a projevil „úsilí o integraci do španělské společnosti“. Obchodování s drogami označil tehdy soudce za „jediný a už starý trestný čin“.
V belgickém městě Vilvoorde, které má asi 43 tisíc obyvatel a těsně přiléhá k Bruselu, žil imám Sátí podle starosty Bonteho od ledna do března 2016. „Imám sousední lokality Diegem přišel za námi a ptal se na něj. Zdál se mu divný, protože mu říkal, že přišel ze Španělska, neboť tam nemá budoucnost. Nelíbilo se mu také, že se Sátí prohlásil za imáma, ačkoli k tomu nedoložil příslušné dokumenty,“ uvedl Bonte.
Město Vilvoorde v posledních letech přijalo řadu opatření v rámci prevence před radikalizací islamistů. Bonte s těmito kroky začal v roce 2012 poté, co vyšlo najevo, že asi 30 lidí z města odešlo bojovat do Sýrie do řad organizace Islámský stát. Základem opatření, která starosta zavedl, je zapojit do prevence proti terorismu celou komunitu. „Boj s terorismem funguje jen tehdy, když vychází zvnitřku vlastní komunity,“ dodal starosta města Vilvoorde.
Policie našla v Alcanaru sebevražedný pás
Španělská policie našla v troskách domu v Alcanaru, kde teroristická buňka připravovala útoky, funkční sebevražedný pás. Policie už tam našla více než 100 propanbutanových lahví a materiál k výrobě trhaviny TATP, kterou používají bojovníci Islámského státu.
Agentura Reuters s odvoláním na dva španělské policejní zdroje oznámila, že katalánská policie promarnila příležitost odhalit přípravy útoku v Barceloně. Dopustila se prý procedurálních omylů a vyšetřovatelé mezi sebou chybně komunikovali.
Regionální policie výbuch v Alcanaru několik hodin nespojila s radikály a nevyhlásila žádný poplach, dokud Júnis abú Jakúb dodávkou nenajel v Barceloně do lidí. Trvalo až deset hodin, než na místo v Alcanaru dorazili pyrotechnici, což odhalení útoku zpomalilo. Velitel katalánské policie Josep Lluis Trapero už v pondělí řekl, že nepovažuje za správné kritizovat jeho jednotky v době, kdy jsou známy nové informace.
