Šéf Bílého domu Donald Trump během prvních sto dnů ve funkci dokázal, že se bude snažit plnit sliby, místy ale narazil – u imigračních dekretů na soudy, u rušení Obamacare v Kongresu. V názorech na Čínu či Sýrii ovšem obrátil o 180 stupňů a nevypadá to ani na přátelství s Ruskem. „První kroky v otázkách migrace či mezinárodní politiky ukázaly, že se především snaží zavděčit svým voličům, neboť je bude za čtyři roky opět potřebovat. K reálnému dlouhodobému řešení závažných problémů však zatím zdaleka nedochází,“ říká amerikanista Kryštof Kozák. Prvním 100 dnům Trumpa je věnován i speciál ČT24 od 20:00.
100 dní Trumpa: Zablokované imigrační dekrety či úder v Sýrii, který překvapil i Rusy
Události: Svět hodnotí prvních sto dní Trumpa v Bílém domě (zdroj: ČT24)
Tradice hodnocení práce nového prezidenta po 100 dnech funguje v USA po dlouhá desetiletí. Za pomyslný začátek lze považovat rok 1933, kdy Franklin D. Roosevelt na začátku svého mandátu schválil řadu zákonů, jejichž cílem bylo ukončit Velkou hospodářskou krizi.
Co Trump (ne)stihl během 100 dní v úřadě (zdroj: ČT24)
100 dnů? Směšná tradice, říká Trump
Trump, jenž bude v úřadu přesně sto dnů v sobotu 29. dubna, sliboval, že během prvních tří měsíců splní alespoň 60 ze svých programových bodů, nedávno dal ale jasně na srozuměnou, že považuje tento standard za nesmyslný, protože je nespravedlivé hodnotit jeho úspěchy a neúspěchy v tak krátkém časovém rámci.
Trump vs Obama – počet vydaných dekretů během prvních sto dnů
„Nezáleží na tom, kolik jsem toho během těch směšných sto dnů dosáhl, a že toho bylo hodně (včetně S. C.), média mi to stejně natřou,“ napsal na Twitteru v druhé polovině dubna s odkazem na boj s médii, který provázel první měsíce jeho úřadování.
Podle Trumpa o něm média jako CNN či Politico uvádějí lži, proto je vzájemná komunikace na bodu mrazu a prezident upřednostňuje konzervativní Fox či jemu nakloněný Breitbart. Některá média tak často nemají ani přístup na tiskové konference Bílého domu.
Trumpovi se daří držet si své voliče. Podle nedávného průzkumu ABC a Washington Post jeho činy schvaluje 94 procent z nich. Během prvních měsíců se mu podařilo sestavit novou administrativu. Už po prvních 24 hodinách v úřadu se ale zbavil svého hlavního bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který zamlčel kontakt s Moskvou během kampaně.
Popularita prezidentů USA po prvních sto dnech
Začátkem dubna pak odvolal z pozice stálého člena Národní bezpečnostní rady (NSC) svého hlavního stratéga Steva Bannona, který je známý xenofobními názory. Upozaděna byla i Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová, jež hájila „alternativní fakta“ a vybízela k nákupu oblečení od Trumpovy dcery Ivanky.
Trump zaměstnal v Bílém domě jak Ivanku, tak i jejího manžela Kushnera, z něhož udělal předního poradce. Po vlně kritiky Ivanka oznámila, že bude otci jen asistovat a stane se neplacenou státní zaměstnankyní. Kritice čelí Trump i kvůli nezveřejněným daňovým přiznáním, v dubnu kvůli tomu vyšly do ulic desetitisíce lidí.
„Myslím, že 100 dní je umělá bariéra. Není to moc smysluplné. Myslím, že jsem vytvořil úžasné vztahy, které budou užitečné po dobu čtyř nebo osmi let, nehledě na to, jak dlouho tu budu. Myslím, že bych za to dostal velmi dobré známky. Když se podíváte na čínského prezidenta, lidi říkají, že nikdy neviděli nic podobného tomu, co se právě děje. Opravdu se mi hodně líbil a myslím, že jemu se taky zamlouvám. Je mezi námi skvělá chemie,“ prohlásil Trump v dubnovém rozhovoru pro AP.
Trumpovi se povedlo zásahem v Sýrii ukázat, že se nebojí použít americkou vojenskou sílu, což byl účinný signál pro další aktéry na mezinárodním poli. Nepovedla se mu řada věcí, od zpackaného exekutivního příkazu zakazujícího vstup lidí z vybraných muslimských zemí přes debakl v Kongresu ohledně reformy zdravotního pojištění.
Zahraniční politika: Jeden obrat za druhým
Pokud jde o zahraniční politiku, prezident často obracel o 180 stupňů. Peking v kampani často kritizoval a nevoli vyvolal i jeho telefonát s tchajwanskou prezidentkou, stejně jako slova o tom, že USA by nemusely respektovat politiku jedné Číny.
Po setkání se svým čínským protějškem ale Trump mluví o mimořádných vztazích a USA ani neoznačily Čínu za měnového manipulátora. Trump se snaží Peking přesvědčit, aby zatlačil na KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Napětí na Korejském poloostrově v poslední době roste, šéf Bílého domu nechal poslat do oblasti útočnou skupinu s letadlovou lodí a Pchjongjang mluví o preventivním obranném úderu. Trump také dál brojí proti smlouvě o jaderném programu s Íránem a nevylučuje, že od ní Washington odstoupí.
KLDR hrozí USA potopením letadlové lodi (zdroj: ČT24)
O NATO Trump dříve říkal, že jde o zastaralý projekt, po nástupu do funkce ale začal ujišťovat evropské spojence o podpoře Washingtonu, i když stále zdůrazňuje, že evropské země musí dávat víc peněz na obranu.
V Bílém domě se setkal s britskou premiérkou Theresou Mayovou či německou kancléřkou. „Jedna z největších chemií fungovala s Merkelovou. Tuším, že někdo vykřikl: Potřeste si s ní rukou, potřeste si s ní rukou, ale já jsem to neslyšel. Ale už jsem si s ní potřásl předtím čtyřikrát, víte, protože jsme spolu byli dlouhou dobu,“ konstatoval Trump v rozhovoru pro AP.
Kritiku vzbudila pozvánka pro egyptského prezidenta Sísího, jenž je obviňován z porušování lidských práv a umlčování opozice. Trump chce ale v Egyptu mít spojence v boji proti teroristům. Prezidenta pochválil za „fantastickou práci“.
Desítky tomahawků zničily Asadovu leteckou základnu
Jeden z nejzásadnějších obratů ale přišel ve vztahu k Sýrii a Rusku. Bílý dům ze začátku zdůrazňoval, že bude nutné smířit se s faktem, že je Bašár Asad prezidentem a prioritou je nyní boj proti Islámskému státu. Po chemickém útoku u Idlibu se ale Trump na rozdíl od svého předchůdce Obamy rozhodl k akci, když nechal rozbombardovat syrskou základnu. Během kampaně přitom tvrdil, že právě intervencemi USA na Blízkém východě způsobily chaos.
Navíc úderem v Sýrii šokoval Rusko, které očekávalo s jeho příchodem do Bílého domu zlepšení vztahů. Trump Putina během kampaně chválil jako schopného lídra a mluvil i o možném uznání Krymu, nyní už ale mluví jinak a Moskva se nechala slyšet, že vztahy obou zemí jsou ještě horší, než byly za Obamy.
Čína, Rusko, NATO. Trump v názorech obrací o 180 stupňů (zdroj: ČT24)
Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka Trumpovy obraty svědčí o tom, že prezident řadu komplikovaných problémů nezná do hloubky – a pokud je konfrontován s novými fakty či názory poradců, svůj názor změní.
„Například vyhrožování Severní Koreji vypadá jako dobrý nápad, dokud vás nenapadne, co by se v případě reálného vojenského konfliktu mohlo stát s patnáctimilionovým Soulem, který je 60 kilometrů od severokorejských hranic. Změna názorů není v zásadě špatná, horší by bylo, kdyby Trump svoje názory neměnil vůbec. Můžeme jenom doufat, že až se s problémy dostatečně seznámí, budou jeho názory konzistentnější,“ podotkl amerikanista.
Justice: Nejvyšší soud kompletní a v režii konzervativců
Sám Trump považuje za jeden ze svých největších úspěchů to, že se mu podařilo najít nového soudce nejvyššího soudu Neila Gorsucha, konzervativce, jehož prosadili republikáni v Senátu prostou a ne třípětinovou většinou, což bylo proti dlouholeté tradici. „Vždycky jsem slýchával, že nejvyšším posláním je nominace soudce nejvyššího soudu, to jsem učinil v rámci 70 dnů v úřadu,“ konstatoval Trump s tím, že to přitom ani nebylo v jeho plánu pro 100 prvních dnů ve funkci.
Nejvyšší soud má v USA finální slovo v řadě klíčových otázek, jako je kontrola zbraní či interrupce. Právě v oblasti potratů Trump přitvrdil. Loni na jaře se nechal slyšet, že by měly být nezákonné a ženy, jež je podstoupí, by měl stihnout nějaký trest. Po kritice svá slova mírnil, ale v dubnu zrušil Obamovo pravidlo, které zakazovalo státům odpírat peníze skupinám jako je Plánované rodičovství, jež poskytují potraty.
Pokud jde o zbraně, Trump stále opakuje, že ozbrojení civilisté mohou zachránit životy a že bude bránit článek ústavy, jenž dává lidem právo je vlastnit. Na druhou stranu ale podporuje myšlenku, že nebezpečné osoby, které jsou na federálním seznamu a nesmí do letadla, by neměly mít právo si zbraň koupit.
Zdravotnictví: Obamacare dál funguje
Jednu z největších porážek utrpěl Trump v březnu v Kongresu, kde nesehnal dost hlasů na zrušení Obamovy zdravotní reformy a její nahrazení novým plánem republikánů. Někteří zákonodárci považovali snížení nákladů na zdravotní péči za příliš „drsné“, jiní naopak tvrdili, že změna zákona není dostatečná.
Trump z neúspěchu obvinil demokraty a nyní se snaží prosadit další hlasování. Prezident slíbil, že jeho náhradní plán bude levnější a poskytne „pojištění všem“. V jednom nedávném průzkumu ale jeho plán schvalovalo pouze 17 procent respondentů.
Imigrace: Trump shání peníze na zeď
Po nástupu do Bílého domu Trump zmírnil svou rétoriku vůči nelegálním imigrantům, které nejprve plánoval vyhostit po milionech. Nyní jeho administrativa uvedla, že v první řadě bude cílit na ty osoby, jež spáchaly nějaký trestný čin.
Podle Bílého domu nová nařízení fungují. V březnu klesl počet lidí, kteří nelegálně přešli hranici, na nejnižší úroveň za 17 let, tvrdí ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly, jenž mluví o „změně v trendu“.
Navzdory hlasům kritiků, že jde o nerealistický plán, ale Trump dál vehementně prosazuje stavbu neprostupné zdi podél několikatisícikilometrové hranice s Mexikem. Bariérou chce zastavit nelegální migraci do USA a pašování drog. V jednom z dekretů prosadil, že zaměstná dalších 10 tisíc pohraničníků a takzvaná „města-útočiště“, jež odmítají deportovat nelegální přistěhovalce, přijdou o peníze.
Ještě pro letošní fiskální rok na zeď žádá 1,5 miliardy dolarů (38 miliard korun). Mexická vláda za stavbu odmítá platit, jak nejprve sliboval Trump. Kongres přitom musí schválit federální rozpočet do 28. dubna, jinak řadě vládních agentur hrozí platební neschopnost a uzavření. Demokraté zeď odmítají, republikánský senátor Roy Blunt se už ale nechal slyšet, že by se záležitost dala „řešit později“ v rámci dodatečného financování.
Uprchlíci: Dekrety řeší soudy
Trump už během kampaně šokoval svými vyjádřeními, že by raději nepouštěl na americkou půdu další muslimy, aby zabránil případným teroristům dostat se do země. Brzy po nástupu do úřadu pak vydal zatím nejkontroverznější dekret, jímž pozastavil program na přijímání uprchlíků, než se zpřísní prověrky, a zakázal vstup osobám ze sedmi většinově muslimských zemí.
Nařízení způsobilo chaos na letištích, protože nebylo přesně definované. Lidé vyšli do ulic a věc skončila zablokováním ze strany federálního soudu. Odpůrci dekretu se ohánějí jeho diskriminačním charakterem. Trump pak vydal ještě druhý příkaz, kde vynechal ze seznamu zemí Irák, i tento dekret ale zablokovaly soudy a prezident se nechal slyšet, že záležitost požene klidně i k nejvyššímu soudu.
Obchod: Mezinárodní dohody mají namále
Republikáni tradičně volnému obchodu fandí, Trump chce ale v první řadě a v rámci svého hesla „America first“ chránit americký průmysl. Hned po nástupu do úřadu tak oznámil, že se Amerika nepřipojí k Transpacifickému partnerství (TPP), protože není podle něj pro USA výhodné.
Hrozil také odstoupením od smlouvy NAFTA týkající se Severní Ameriky, nyní ale hovoří o tom, že by měly být dojednány lepší podmínky. Smlouvu TTIP s Unií prý Trump ještě nepohřbívá poté, co pokusy o dohodu s jednotlivými členskými státy selhaly.
Tradiční obchodní partnery jako Mexiko, Čínu či Kanadu obvinil z nekalých obchodních praktik a podepsal příkaz, jímž ukládá federálním agenturám, aby vylučovaly zahraniční dodavatele z vládních projektů. Studie přitom ukazují, že lidé přišli o místa ve výrobě spíš kvůli automatizaci v továrnách, a ne kvůli stěhování podniků do ciziny.
Daně: Prezident slibuje největší reformu za poslední dekády
Trump slibuje nejrazantnější snížení daní od doby Ronalda Reagana. Daň z firemních zisků by měla klesnout z dnešních 35 na 15 procent. O několik procentních bodů má klesnout i daň z příjmů fyzických osob. Kritikům se nelíbí, že plán zvýší státní dluh, vláda ale tvrdí, že se ztráta vykompenzuje hospodářským růstem.
Demokraté návrh pravděpodobně nepodpoří, to znamená, že republikáni kontrolující Sněmovnu i Senát možná budou postupovat v rámci rozpočtové procedury, jež jim umožní pokračovat bez demokratů. Bílý dům by si přál, aby daňová reforma prošla Kongresem do poloviny podzimu.
Spolu s investicemi do infrastruktury, snížením obchodního deficitu a odstraněním různých regulací si Trump představuje, že vznikne během deseti let dalších 25 milionů pracovních míst. Jeho heslo vrátit Ameriku zpět Američanům má naplnit i hraniční daň 75 procent pro firmy, které zemi opustí, ale prodávají do USA své zboží.
Životní prostředí: Konec „války proti uhlí“
Nový šéf Bílého domu je známý svým skeptickým stanoviskem vůči globálnímu oteplování. Ještě před svým zvolením se nechal slyšet, že jde o výmysl Číny, která se tak snaží omezit konkurenceschopnost USA. Klíčovou Pařížskou dohodu, v níž se země zavázaly snížit emise CO2, plánoval zrušit, o tom už teď ale nemluví.
Dál ovšem brojí proti nejrůznějším předpisům omezujícím průmysl a „politickým aktivistům s extrémními názory“. Agentura na ochranu životního prostředí by podle něj měla dostávat víc peněz, zásadním krokem ale byl dekret, jímž Trump zrušil část regulace ochrany ovzduší zavedené jeho předchůdcem. Nařízení ruší mimo jiné omezení emisí z elektráren či těžby uhlí.
Trump se tak podle svých slov snaží vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst, zejména v těžebním průmyslu a petrochemii, snížit závislost USA na dovozu paliv a „ukončit válku proti uhlí“. Zastánci energií z obnovitelných zdrojů ale tvrdí, že by nové pracovní pozice vznikaly i díky přechodu na šetrnější provoz a hodlají se obrátit na soud.
Aktivistům se nelíbí ani skutečnost, že Trumpova administrativa koncem března schválila výstavbu ropovodu Keystone, který propojí kanadská naleziště s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Projekt předloni zrušil Obama. Ropovod má protnout i pohřebiště indiánských předků, takže proti výstavbě demonstrují i Siouxové.
Před pár dny prezident podepsal dekret, kterým nařídil prověřit několik desítek národních památek a chráněných míst na federální půdě, čímž otevřel cestu k možnému ukončení ochrany a následnému využití oblastí třeba pro těžbu.