Už jen několik dní zbývá Kongresu ve Washingtonu, aby schválil nový federální rozpočet. Pokud bude otálet, řadě vládních agentur hrozí platební neschopnost a uzavření. Bílý dům chce do návrhu protlačit i peníze na stavbu hraniční zdi s Mexikem. A není vůbec jisté, zda jedno z hlavních volebních hesel Trumpa neskončí jen na papíře.
Trump se chystá na další bitvu v Kongresu. A může narazit na svou zeď
2 minuty
Trump bude v Kongresu bojovat o svůj rozpočet
Je to rozpočet, který přinese největší tíhu peněz do obrany od dob Ronalda Reagana. Škrtat chce Trump hlavně u fondu nevládních organizací a nashromážděné úspory převést mimo jiné na stavbu zdi u hranic s Mexikem.
„V jednání už je toho tolik, že to stačí na začátek stavby nebo plánování, nebo aspoň dost na to, abychom do konce září se stavbou hraniční zdi začali,“ zmiňuje šéf kanceláře Bílého domu Reince Priebus.
Využití prostředků z rozpočtu na Trumpovu zeď ale naráží na tuhý odpor mnoha demokratů. „Demokraté tu zeď nepodporují. Myslím, že ani republikáni v pohraničních státech ne. Takže je na republikánech, aby federální úřady zůstaly otevřené,“ dodává lídryně demokratické menšiny ve sněmovně Nancy Pelosiová.
Protest v New Yorku proti plánovaným vládním škrtům
Prezident Trump už jednou síly s Kongresem měřil, v březnu, a to kvůli dalšímu z velkých slibů: okamžitému zrušení takzvané Obamacare - zdravotní reformy jeho předchůdce. Kongres Trumpův návrh odmítl, přestože v něm mají republikáni většinu.
Bariérou chce zastavit nelegální migraci do USA a pašování drog. Ještě pro letošní fiskální rok na zeď prezident žádá 1,5 miliardy dolarů (38 miliard korun) a pro nadcházející rozpočet 2,6 miliardy dolarů (65,5 miliardy korun).
Těžkou vahou rozpočtu je ale jiný resort: armáda a bezpečnost. Na obranu chce Trump v nadcházejícím fiskálním roce přidat 54 miliard (zhruba 1,4 bilionu korun), což je o deset procent více, než má armáda k dispozici nyní.
Z peněz navíc se může těšit i ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které je má upotřebit k deportování přistěhovalců bez dokladů. Více peněz chce Trump poskytnout i vojenským veteránům.
obrázek
Na podporu svých priorit Trump převezme peníze z rozpočtů ostatních federálních agentur a programů. Například ministerstvo zahraničí se bude muset vyrovnat s rozpočtem nižším o 29 procent. Škrty se budou tohoto ministerstva týkat především u programů na mezinárodní pomoc či rozvojovou asistenci.
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má podle návrhu počítat se škrty ve výši 31 procent a jak napsal list The New York Times, ocitne se na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Bude to znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.
Zákonodárci z obou táborů dali podle WSJ najevo, že nehodlají Trumpovy hluboké škrty podpořit. Pro některé agentury by realizace rozpočtu znamenala propuštění federálních pracovníků, EPA by musela zrušit až 3200 pracovních míst.
obrázek
Další škrty jsou plánované v oblastech energetiky, vzdělání či bydlení. O zhruba jedno procento méně než nyní má dostat také Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Škrty se týkají i ministerstva vnitra, které přichází o 12 procent, neboli o 1,5 miliardy dolarů. V USA pod ministerstvo vnitra nespadají bezpečnostní složky a škrty se dotknou správy národních parků i historických památek.
Ačkoli se čtyřprocentními škrty se počítá i pro ministerstvo spravedlnosti, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) dostane o 249 milionů dolarů více na boj proti terorismu a kybernetické kriminalitě. Administrativa zabývající se vyhošťováním imigrantů dostane o 80 milionů dolarů víc, avšak o téměř miliardu dolarů budou nižší výdaje na výstavbu věznic.
O miliardy dolarů má přijít i biomedicínský výzkum
Jeden z největších resortů – ministerstvo zdravotnictví – přijde o 18 procent rozpočtu. Víc než třetina škrtů ministerstva se týká Národního ústavu zdraví (NIH), což je hlavní motor biomedicínského výzkumu, který měl dosud vždy celoplošnou politickou podporu. Podle návrhu má přijít o šest miliard dolarů, což je zhruba pětina rozpočtu ústavu.
S žádnými penězi se pak vůbec nepočítá pro Národní nadaci pro umění (NEA), napsal list The New York Times. O zrušení NEA se spekuluje od ledna, kdy Trump složil prezidentskou přísahu. O 230 milionů dolarů přijde ústav pro služby muzeí a knihoven a o 455 milionů pak společnost CPB, která podporuje vysílání veřejnoprávních televizí a rádií, zejména známých stanic PBS a NPR.
