Trump po schůzce s Merkelovou podpořil NATO, kancléřka slíbila vyšší výdaje na obranu

Nahrávám video

Severoatlantická aliance je významnou obrannou aliancí, její členské státy ale musí spravedlivě přispívat na společnou obranu. Na tiskové konferenci po prvním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Merkelová uvedla, že Německo bude své výdaje na obranu zvyšovat. Dalšími tématy byly obchod, přistěhovalectví či vztahy s Ruskem a mírový proces na východní Ukrajině. Oba státníci setkání ocenili jako produktivní.

Řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz, poznamenal šéf Bílého domu. Je to podle něj nefér vůči Spojeným státům, které tak na svých bedrech nesou velkou část zodpovědnosti za společnou obranu.

Trump v prezidentské kampani důležitost NATO zpochybnil. Opakovaně také kritizuje, že ne všechny členské státy přispívají dostatečně na obranu. Podle dohody by alianční státy měly do roku 2024 odvádět na obranu dvě procenta HDP. Nyní to většina zemí včetně Německa či Česka nesplňuje.

Angela Merkelová a Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: ČTK/ABACA

Merkelová slíbila zvyšování výdajů

„Jsem ráda za potvrzení role NATO,“ řekla na společné tiskové konferenci Merkelová, podle níž to má pro Německo velký význam. I spolková republika, která nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP, bude podle ní své výdaje zvyšovat.

Zároveň uvedla, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů. Patří k nim i rozvojová pomoc nebo podpora misím směřujícím ke stabilizaci zemí v Africe. Trumpovi také přislíbila, že německá armáda bude nadále působit v Afghánistánu i bojovat proti teroristickému hnutí Islámský stát. O nutnosti spolupráce v boji proti Islámskému státu a při ochraně obyvatel před teroristy hovořil i Trump.

Zlepšení vztahů s Ruskem ano, ale s ohledem na Ukrajinu

Na první společné schůzce, která se odehrála v Bílém domě, mluvili oba státníci i o vztazích s Ruskem. Jejich zlepšení je podle německé kancléřky důležité, nejdříve ale musí dojít k pokroku v mírovém procesu na východní Ukrajině, uvedla. 

„Jde o bezpečnější a suverénní Ukrajinu na jedné straně, ale také o možnost opět zlepšit vztahy s Ruskem, pokud se tamní problémy vyřeší,“ řekla Merkelová. Dodala, že takzvaný minský mírový proces je pro to dobrým základem, ačkoli dosud nebylo dosaženo významného pokroku. Trump premiérčino úsilí v hledání řešení situace na Ukrajině ocenil.

Přistěhovat se do země je výsada, nikoli právo, uvedl Trump

Trump zopakoval, že vůči přistěhovalectví zastává přísné postoje. Možnost přistěhovat se do země označil za výsadu a zdůraznil, že na prvním místě je bezpečnost Spojených států. „Přistěhovalectví je výsada, nikoli právo. A bezpečnost našich obyvatel musí mít vždycky přednost, o tom se nediskutuje,“ řekl Trump na společné tiskové konferenci.

Trump v minulosti Merkelovou kvůli jejímu vstřícnému přístupu vůči uprchlíkům opakovaně kritizoval a upozorňoval na riziko, které s sebou otevření hranic běžencům přináší. V této souvislosti připomínal teroristické útoky v Německu, ve Francii či v Belgii.

Řada zemí se podle Trumpa v obchodu k USA chovala neférově

Trump po jednání s kancléřkou řekl, že řada zemí se ke Spojeným státům v minulosti v obchodních vztazích nechovala férově. Poznamenal také, že je pro volný obchod, ten ale zároveň musí být férový.

„Všechno, co chci, je férovost,“ uvedl Trump, podle něhož se vyjednavačům řady zemí, včetně Německa, dařilo se Spojenými státy vyjednávat jednostranně výhodné dohody. „Když se podíváte prakticky na jakoukoli zemi, s níž obchodujeme, tak ten vztah není zrovna takový, aby se dal nazvat dobrým pro naše zaměstnance,“ míní.

V souvislosti s nevýhodnými dohodami se konkrétně zmínil o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro USA hrozná.

Trump si už před vstupem do úřadu dal za cíl narovnat výrazně zápornou obchodní bilanci Spojených států se zeměmi, jako je Čína, Mexiko či právě Německo. Nevylučuje přitom použití cel a dalších prostředků, aby toho dosáhl, což ostatní země zneklidňuje.

Bilaterální dohodu Merkelová nechce

„Prezident mi představil svoji filozofii, co musí obchodní dohody přinést i pro americkou stranu,“ řekla po jednání Merkelová. Oba státníci podle ní zastávali zájmy svých zemí. Zároveň si pochvalovala atmosféru jednání, v níž se podle ní oba snažili hledat kompromisy dobré pro Německo i pro USA. V jednáních budou v dalších týdnech a měsících pokračovat experti obou zemí.

V této chvíli je Angela Merkelová asi nejschopnějším evropským vyjednavačem, který se setkává již s třetím americkým prezidentem a dokáže tuto výhodu zúročit.
Hynek Kmoníček

Merkelová by byla ráda, kdyby se znovu podařilo otevřít rozhovory o volném obchodu mezi EU a USA. Do jakýchkoli dohod by podle kancléřky ale musela být zapojená také Evropská unie. Čistě bilaterální obchodní dohodu s USA Merkelová nechce, na rozdíl od Trumpa, který takový model upřednostňuje.

Merkelová dnes několikrát zdůraznila, že tam není jenom za Německo, ale že hlavně v obchodní oblasti reprezentuje především Evropskou unii.
Libor Rouček
bývalý předseda Evropského parlamentu
Nahrávám video

Trump: S Merkelovou máme společné to, že nás odposlouchávali

Trump se také stočil ke kauze odposlechů. Uvedl, že s německou kancléřkou mají nejspíš společné to, že je odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. „Pokud jde o odposlouchávání bývalou administrativou, máme alespoň něco společného, možná,“ poznamenal Trump na společné tiskové konferenci s Merkelovou k pobavení novinářů.

Na jedné straně tak narážel na své tvrzení, že Obama nařídil jeho sledování či odposlechy uvnitř Trump Tower v New Yorku, kde před svým zvolením prezidentem Trump žil.

Na druhé straně připomínal špionážní aféru, která v Německu vypukla v létě 2013, poté co někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky americké tajné služby NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i telefonickou komunikaci vrcholných evropských politiků, včetně Merkelové.

Je lepší mluvit spolu než o sobě, komentovala Merkelová

„Je mnohem lepší mluvit spolu než mluvit o sobě,“ řekla kancléřka o návštěvě Bílého domu. Její cestu do Spojených států doprovázely komentáře médií o tom, že jednání kvůli vzájemným rozporům nebudou snadná. „Někdy je samozřejmě namáhavé dosáhnout kompromisu, k tomu nás ale zvolili,“ řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Trumpem.

O přijetí v Bílém domě prohlásila, že ji potěšilo přátelské a srdečné uvítání. „V Oválné pracovně jsme viděli velice vstřícnou a usměvavou Angelu Merkelovou, která řekla, že se těší na toto setkání. Donald Trump víceméně neřekl vůbec nic, byla vidět možná trošku větší nervozita na jeho tváři než na straně Angely Merkelové,“ popsal zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček.

Německá televize Deutsche Welle upozornila i na rozpačitý okamžik, kdy fotografové vyzývali Trumpa a Merkelovou k potřesení rukou.

„Donald Trump nemá zkušenosti s těmito věcmi. Když se někdo pohybuje v blízkosti takovýchto setkání, tak zjistí velmi rychle, že se dělá 'handshake' desetkrát za sebou. Že přijde nová kamera, nový novinář. V Oválné pracovně je opravdu nováček. Dá se předpokládat, že potom, co se celou dobu choval velmi vstřícně, měl takový ten úsměv, tak mu tady vlastně jen něco uteklo,“ vysvětlil situaci ze svého pohledu publicista a odborník na Německo Jaroslav Šonka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...