Trump po schůzce s Merkelovou podpořil NATO, kancléřka slíbila vyšší výdaje na obranu

Nahrávám video
Sestřih tiskové konference Angely Merkelové a Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Severoatlantická aliance je významnou obrannou aliancí, její členské státy ale musí spravedlivě přispívat na společnou obranu. Na tiskové konferenci po prvním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Merkelová uvedla, že Německo bude své výdaje na obranu zvyšovat. Dalšími tématy byly obchod, přistěhovalectví či vztahy s Ruskem a mírový proces na východní Ukrajině. Oba státníci setkání ocenili jako produktivní.

Řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz, poznamenal šéf Bílého domu. Je to podle něj nefér vůči Spojeným státům, které tak na svých bedrech nesou velkou část zodpovědnosti za společnou obranu.

Trump v prezidentské kampani důležitost NATO zpochybnil. Opakovaně také kritizuje, že ne všechny členské státy přispívají dostatečně na obranu. Podle dohody by alianční státy měly do roku 2024 odvádět na obranu dvě procenta HDP. Nyní to většina zemí včetně Německa či Česka nesplňuje.

Angela Merkelová a Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: ČTK/ABACA

Merkelová slíbila zvyšování výdajů

„Jsem ráda za potvrzení role NATO,“ řekla na společné tiskové konferenci Merkelová, podle níž to má pro Německo velký význam. I spolková republika, která nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP, bude podle ní své výdaje zvyšovat.

Zároveň uvedla, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů. Patří k nim i rozvojová pomoc nebo podpora misím směřujícím ke stabilizaci zemí v Africe. Trumpovi také přislíbila, že německá armáda bude nadále působit v Afghánistánu i bojovat proti teroristickému hnutí Islámský stát. O nutnosti spolupráce v boji proti Islámskému státu a při ochraně obyvatel před teroristy hovořil i Trump.

Zlepšení vztahů s Ruskem ano, ale s ohledem na Ukrajinu

Na první společné schůzce, která se odehrála v Bílém domě, mluvili oba státníci i o vztazích s Ruskem. Jejich zlepšení je podle německé kancléřky důležité, nejdříve ale musí dojít k pokroku v mírovém procesu na východní Ukrajině, uvedla. 

„Jde o bezpečnější a suverénní Ukrajinu na jedné straně, ale také o možnost opět zlepšit vztahy s Ruskem, pokud se tamní problémy vyřeší,“ řekla Merkelová. Dodala, že takzvaný minský mírový proces je pro to dobrým základem, ačkoli dosud nebylo dosaženo významného pokroku. Trump premiérčino úsilí v hledání řešení situace na Ukrajině ocenil.

Přistěhovat se do země je výsada, nikoli právo, uvedl Trump

Trump zopakoval, že vůči přistěhovalectví zastává přísné postoje. Možnost přistěhovat se do země označil za výsadu a zdůraznil, že na prvním místě je bezpečnost Spojených států. „Přistěhovalectví je výsada, nikoli právo. A bezpečnost našich obyvatel musí mít vždycky přednost, o tom se nediskutuje,“ řekl Trump na společné tiskové konferenci.

Trump v minulosti Merkelovou kvůli jejímu vstřícnému přístupu vůči uprchlíkům opakovaně kritizoval a upozorňoval na riziko, které s sebou otevření hranic běžencům přináší. V této souvislosti připomínal teroristické útoky v Německu, ve Francii či v Belgii.

Řada zemí se podle Trumpa v obchodu k USA chovala neférově

Trump po jednání s kancléřkou řekl, že řada zemí se ke Spojeným státům v minulosti v obchodních vztazích nechovala férově. Poznamenal také, že je pro volný obchod, ten ale zároveň musí být férový.

„Všechno, co chci, je férovost,“ uvedl Trump, podle něhož se vyjednavačům řady zemí, včetně Německa, dařilo se Spojenými státy vyjednávat jednostranně výhodné dohody. „Když se podíváte prakticky na jakoukoli zemi, s níž obchodujeme, tak ten vztah není zrovna takový, aby se dal nazvat dobrým pro naše zaměstnance,“ míní.

V souvislosti s nevýhodnými dohodami se konkrétně zmínil o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro USA hrozná.

Trump si už před vstupem do úřadu dal za cíl narovnat výrazně zápornou obchodní bilanci Spojených států se zeměmi, jako je Čína, Mexiko či právě Německo. Nevylučuje přitom použití cel a dalších prostředků, aby toho dosáhl, což ostatní země zneklidňuje.

Bilaterální dohodu Merkelová nechce

„Prezident mi představil svoji filozofii, co musí obchodní dohody přinést i pro americkou stranu,“ řekla po jednání Merkelová. Oba státníci podle ní zastávali zájmy svých zemí. Zároveň si pochvalovala atmosféru jednání, v níž se podle ní oba snažili hledat kompromisy dobré pro Německo i pro USA. V jednáních budou v dalších týdnech a měsících pokračovat experti obou zemí.

V této chvíli je Angela Merkelová asi nejschopnějším evropským vyjednavačem, který se setkává již s třetím americkým prezidentem a dokáže tuto výhodu zúročit.
Hynek Kmoníček

Merkelová by byla ráda, kdyby se znovu podařilo otevřít rozhovory o volném obchodu mezi EU a USA. Do jakýchkoli dohod by podle kancléřky ale musela být zapojená také Evropská unie. Čistě bilaterální obchodní dohodu s USA Merkelová nechce, na rozdíl od Trumpa, který takový model upřednostňuje.

Merkelová dnes několikrát zdůraznila, že tam není jenom za Německo, ale že hlavně v obchodní oblasti reprezentuje především Evropskou unii.
Libor Rouček
bývalý předseda Evropského parlamentu
Nahrávám video
Horizont ČT24: Trump je pro Merkelovou třetím americkým prezidentem, se kterým bude spolupracovat
Zdroj: ČT24

Trump: S Merkelovou máme společné to, že nás odposlouchávali

Trump se také stočil ke kauze odposlechů. Uvedl, že s německou kancléřkou mají nejspíš společné to, že je odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. „Pokud jde o odposlouchávání bývalou administrativou, máme alespoň něco společného, možná,“ poznamenal Trump na společné tiskové konferenci s Merkelovou k pobavení novinářů.

Na jedné straně tak narážel na své tvrzení, že Obama nařídil jeho sledování či odposlechy uvnitř Trump Tower v New Yorku, kde před svým zvolením prezidentem Trump žil.

Na druhé straně připomínal špionážní aféru, která v Německu vypukla v létě 2013, poté co někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky americké tajné služby NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i telefonickou komunikaci vrcholných evropských politiků, včetně Merkelové.

Je lepší mluvit spolu než o sobě, komentovala Merkelová

„Je mnohem lepší mluvit spolu než mluvit o sobě,“ řekla kancléřka o návštěvě Bílého domu. Její cestu do Spojených států doprovázely komentáře médií o tom, že jednání kvůli vzájemným rozporům nebudou snadná. „Někdy je samozřejmě namáhavé dosáhnout kompromisu, k tomu nás ale zvolili,“ řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Trumpem.

O přijetí v Bílém domě prohlásila, že ji potěšilo přátelské a srdečné uvítání. „V Oválné pracovně jsme viděli velice vstřícnou a usměvavou Angelu Merkelovou, která řekla, že se těší na toto setkání. Donald Trump víceméně neřekl vůbec nic, byla vidět možná trošku větší nervozita na jeho tváři než na straně Angely Merkelové,“ popsal zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček.

Německá televize Deutsche Welle upozornila i na rozpačitý okamžik, kdy fotografové vyzývali Trumpa a Merkelovou k potřesení rukou.

„Donald Trump nemá zkušenosti s těmito věcmi. Když se někdo pohybuje v blízkosti takovýchto setkání, tak zjistí velmi rychle, že se dělá 'handshake' desetkrát za sebou. Že přijde nová kamera, nový novinář. V Oválné pracovně je opravdu nováček. Dá se předpokládat, že potom, co se celou dobu choval velmi vstřícně, měl takový ten úsměv, tak mu tady vlastně jen něco uteklo,“ vysvětlil situaci ze svého pohledu publicista a odborník na Německo Jaroslav Šonka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...