Trump v Kongresu poprvé narazil. Zrušení Obamacare bylo nad jeho síly

4 minuty
Trump se zrušením Obamacare narazil
Zdroj: ČT24

Donald Trump nenašel ve Sněmovně reprezentantů dost hlasů pro svůj plán zrušit zdravotní reformu svého předchůdce. O ztroskotání klíčového hlasování ho pár hodin před verdiktem informoval šéf sněmovny Paul Ryan přímo v Bílém domě. Po bouřlivém vyjednávání nakonec prezident požádal o stažení návrhu z programu sněmovny. Trumpa potopila část republikánské většiny, která první Trumpův klíčový zákon odmítá jako příliš radikální změnu.

Když Paul Ryan přijížděl zhruba dvě hodiny před plánovaným hlasováním do Bílého domu, vypadal velice napjatě. Prezidentovi zde ukázal nelichotivá čísla ‒ s dotazem, co má nyní hlavní představitel Sněmovny reprezentantů a Trumpův spojenec učinit. Řešilo se také, kdo ponese za případný neúspěch návrhu zodpovědnost.

„Jsme pyšní na to, že jsme pro úspěch udělali vše,“ řekl novinářům mluvčí prezidenta Sean Spicer. „Nyní je to na volitelích,“ dodal s výhledem na plánované hlasování. Ohledně aktuálních šancí na prosazení návrhu ale nic nezmínil. Viceprezident Mike Pence se podle Reuters na Kapitolu snažil vzpurné poslance přemluvit.

Trumpův spojenec na Kapitolu nepřijížděl ke společnému jednání dobře naladěn
Zdroj: Reuters

Když bylo jasné, že ani on nic nezmůže, požádal sám prezident o stažení návrhu. Ryan poté vystoupil před novináři, kterým přiznal, že překvapivý ústup sám prezidentovi doporučil.  

„Byla to v tu chvíli ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat,“ dodal Ryan. „Je to pro nás den enormního zklamání. Myslím, že to děláme laskavost strůjcům Obamacare. Teď mají možná radost, ale až uvidí, k čemu toto všechno povede…,“ prohlásil před médii.

Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: Reuters

Sám prezident poté stejně jako Ryan uznal, že Obamacare bude v USA i nadále platit. Podle svých slov se prý ihned vrhne na reformu daní. V ní chce ‒ podobně jako v případě zdravotnictví ‒ hlavně omezit roli státu.

Trump zároveň obvinil demokraty ve Sněmovně reprezentantů, že s Bílým domem náležitě nespolupracovali. S nulovou podporou demokratů nebylo možné zákon prosadit, řekl Trump reportérům v Bílém domě. Zdravotní reforma Baracka Obamy prý teď nejspíš „vyletí do povětří“, což demokraty přinutí ke spolupráci.

První část dne vypadala pro Trumpa slibně

V úvodním, pouze procedurálním hlasování přitom návrh prošel poměrem hlasů 230 ku 194. Jeho součástí byly i některé ústupky, které měly na poslední chvíli přesvědčit odpůrce Trumpova návrhu, aby pro zrušení Obamacare zvedli ruku. Návrh rozšiřoval třeba pojistné výhody seniorů a postižených osob a rušil některé povinnosti pojišťovatelů obsažené v Obamově plánu.

  • snížit výdaje na systém Medicaid, který se týká lidí s nízkými příjmy
  •  zrušit povinnost pro firmy s více než 50 zaměstnanci zajistit jejich pojištění
  • státní dotace dle příjmu nahradit daňovými úlevami podle věku
  • umožnit Američanům ve větší míře využívat nestátní pojišťovny
  • osvobodit jednotlivé státy od povinného zajištění zdravotní péče za stávajících podmínek
  • ponechat možnost sdruženého pojištění rodičů a jejich potomků do 26 let 

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, ale Sněmovna reprezentantů napjatě očekávaný krok odvolala. Už tehdy se vedení republikánů zřejmě nepodařilo získat dostatek hlasů pro zrušení Obamacare.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Podle agentury AP byl odklad pro prezidenta Trumpa i špičky Republikánské strany citelnou ranou, protože zrušení Obamacare pro ně bylo během loňské kampaně prioritou. Dodržet sliby se však ukazuje těžší, než se čekalo.

Podle listu The Washington Post se Trumpův návrh v nynější podobě v programu Sněmovny reprezentantů už neobjeví. „Trump se prý k Obamacare někdy letos vrátí,“ napsal list s odvoláním na informace z Bílého domu.

Navržené změny se nelíbí ani části republikánů

Proti zrušení Obamovy klíčové reformy byli přirozeně především menšinoví demokraté, ale oponenti pocházejí také z řad umírněných a naopak ultrakonzervativních republikánů, i když z rozdílných důvodů.

Návrh, který měl Obamovu reformu nahradit, odmítli zákonodárci z konzervativní frakce zvané Freedom Caucus, podle nichž je reforma příliš podobná té Obamově a nejde dostatečně do hloubky v rušení státních zásahů do zdravotnictví.

Umírněné křídlo republikánů se naopak obává, že jde o příliš rázný obrat, na který mohou doplatit nejchudší vrstvy Američanů. Považují za nepřijatelné, aby zrušení Obamacare vedlo ke zdražení lékařské péče pro miliony lidí ponechaných bez zdravotního pojištění.

Protest proti změnám zdravotnické reformy
Zdroj: Reuters

 Reforma zdravotnického systému byla jednou z programových priorit prvního funkčního období prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu její potřebnost zdůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví. Kongres reformu schválil v roce 2010 a republikáni od té doby slibovali, že ji zruší, až se dostanou k moci.

Obamacare například ukládá zdravotním pojišťovnám, aby bezplatně zajišťovaly řadu základních služeb krytých z federálních zdrojů. Jde například o první pomoc, hospitalizaci, péči o těhotné a nově narozené, o psychicky nemocné a drogově závislé, rehabilitaci, laboratorní testy, zdravotnickou prevenci, pediatrickou péči a zubní a oční prohlídky dětí.

Obamacare
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Obamův zákon také přikazuje většině zaměstnavatelů zprostředkovat pojištění zaměstnancům, kteří jsou naopak povinni nabídku využít. Program Obamacare rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat pojistný plán Medicaid.

Dosáhnout na něj mohou osoby, jejichž výdělek dosahuje nanejvýš 138 procent částky uznané za hranici chudoby, což je nyní 16 640 dolarů (asi 416 tisíc korun) ročně na jednu osobu.

Program vytvořil pobídkový systém s cílem pokrýt zdravotním pojištěním větší část populace. Výši státních subvencí ve formě daňových odpočtů odvozoval od výše příjmů. Program zabránil pojišťovnám, aby odepřely služby nemocným lidem, a umožňoval rodinám, aby do pojistného plánu dospělých zařadily i své děti, a to až do věku 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...