Trump v Kongresu poprvé narazil. Zrušení Obamacare bylo nad jeho síly

Nahrávám video

Donald Trump nenašel ve Sněmovně reprezentantů dost hlasů pro svůj plán zrušit zdravotní reformu svého předchůdce. O ztroskotání klíčového hlasování ho pár hodin před verdiktem informoval šéf sněmovny Paul Ryan přímo v Bílém domě. Po bouřlivém vyjednávání nakonec prezident požádal o stažení návrhu z programu sněmovny. Trumpa potopila část republikánské většiny, která první Trumpův klíčový zákon odmítá jako příliš radikální změnu.

Když Paul Ryan přijížděl zhruba dvě hodiny před plánovaným hlasováním do Bílého domu, vypadal velice napjatě. Prezidentovi zde ukázal nelichotivá čísla ‒ s dotazem, co má nyní hlavní představitel Sněmovny reprezentantů a Trumpův spojenec učinit. Řešilo se také, kdo ponese za případný neúspěch návrhu zodpovědnost.

„Jsme pyšní na to, že jsme pro úspěch udělali vše,“ řekl novinářům mluvčí prezidenta Sean Spicer. „Nyní je to na volitelích,“ dodal s výhledem na plánované hlasování. Ohledně aktuálních šancí na prosazení návrhu ale nic nezmínil. Viceprezident Mike Pence se podle Reuters na Kapitolu snažil vzpurné poslance přemluvit.

Trumpův spojenec na Kapitolu nepřijížděl ke společnému jednání dobře naladěn
Zdroj: Reuters

Když bylo jasné, že ani on nic nezmůže, požádal sám prezident o stažení návrhu. Ryan poté vystoupil před novináři, kterým přiznal, že překvapivý ústup sám prezidentovi doporučil.  

„Byla to v tu chvíli ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat,“ dodal Ryan. „Je to pro nás den enormního zklamání. Myslím, že to děláme laskavost strůjcům Obamacare. Teď mají možná radost, ale až uvidí, k čemu toto všechno povede…,“ prohlásil před médii.

Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: Reuters

Sám prezident poté stejně jako Ryan uznal, že Obamacare bude v USA i nadále platit. Podle svých slov se prý ihned vrhne na reformu daní. V ní chce ‒ podobně jako v případě zdravotnictví ‒ hlavně omezit roli státu.

Trump zároveň obvinil demokraty ve Sněmovně reprezentantů, že s Bílým domem náležitě nespolupracovali. S nulovou podporou demokratů nebylo možné zákon prosadit, řekl Trump reportérům v Bílém domě. Zdravotní reforma Baracka Obamy prý teď nejspíš „vyletí do povětří“, což demokraty přinutí ke spolupráci.

První část dne vypadala pro Trumpa slibně

V úvodním, pouze procedurálním hlasování přitom návrh prošel poměrem hlasů 230 ku 194. Jeho součástí byly i některé ústupky, které měly na poslední chvíli přesvědčit odpůrce Trumpova návrhu, aby pro zrušení Obamacare zvedli ruku. Návrh rozšiřoval třeba pojistné výhody seniorů a postižených osob a rušil některé povinnosti pojišťovatelů obsažené v Obamově plánu.

  • snížit výdaje na systém Medicaid, který se týká lidí s nízkými příjmy
  •  zrušit povinnost pro firmy s více než 50 zaměstnanci zajistit jejich pojištění
  • státní dotace dle příjmu nahradit daňovými úlevami podle věku
  • umožnit Američanům ve větší míře využívat nestátní pojišťovny
  • osvobodit jednotlivé státy od povinného zajištění zdravotní péče za stávajících podmínek
  • ponechat možnost sdruženého pojištění rodičů a jejich potomků do 26 let 

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, ale Sněmovna reprezentantů napjatě očekávaný krok odvolala. Už tehdy se vedení republikánů zřejmě nepodařilo získat dostatek hlasů pro zrušení Obamacare.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Podle agentury AP byl odklad pro prezidenta Trumpa i špičky Republikánské strany citelnou ranou, protože zrušení Obamacare pro ně bylo během loňské kampaně prioritou. Dodržet sliby se však ukazuje těžší, než se čekalo.

Podle listu The Washington Post se Trumpův návrh v nynější podobě v programu Sněmovny reprezentantů už neobjeví. „Trump se prý k Obamacare někdy letos vrátí,“ napsal list s odvoláním na informace z Bílého domu.

Navržené změny se nelíbí ani části republikánů

Proti zrušení Obamovy klíčové reformy byli přirozeně především menšinoví demokraté, ale oponenti pocházejí také z řad umírněných a naopak ultrakonzervativních republikánů, i když z rozdílných důvodů.

Návrh, který měl Obamovu reformu nahradit, odmítli zákonodárci z konzervativní frakce zvané Freedom Caucus, podle nichž je reforma příliš podobná té Obamově a nejde dostatečně do hloubky v rušení státních zásahů do zdravotnictví.

Umírněné křídlo republikánů se naopak obává, že jde o příliš rázný obrat, na který mohou doplatit nejchudší vrstvy Američanů. Považují za nepřijatelné, aby zrušení Obamacare vedlo ke zdražení lékařské péče pro miliony lidí ponechaných bez zdravotního pojištění.

Protest proti změnám zdravotnické reformy
Zdroj: Reuters

 Reforma zdravotnického systému byla jednou z programových priorit prvního funkčního období prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu její potřebnost zdůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví. Kongres reformu schválil v roce 2010 a republikáni od té doby slibovali, že ji zruší, až se dostanou k moci.

Obamacare například ukládá zdravotním pojišťovnám, aby bezplatně zajišťovaly řadu základních služeb krytých z federálních zdrojů. Jde například o první pomoc, hospitalizaci, péči o těhotné a nově narozené, o psychicky nemocné a drogově závislé, rehabilitaci, laboratorní testy, zdravotnickou prevenci, pediatrickou péči a zubní a oční prohlídky dětí.

Obamacare
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Obamův zákon také přikazuje většině zaměstnavatelů zprostředkovat pojištění zaměstnancům, kteří jsou naopak povinni nabídku využít. Program Obamacare rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat pojistný plán Medicaid.

Dosáhnout na něj mohou osoby, jejichž výdělek dosahuje nanejvýš 138 procent částky uznané za hranici chudoby, což je nyní 16 640 dolarů (asi 416 tisíc korun) ročně na jednu osobu.

Program vytvořil pobídkový systém s cílem pokrýt zdravotním pojištěním větší část populace. Výši státních subvencí ve formě daňových odpočtů odvozoval od výše příjmů. Program zabránil pojišťovnám, aby odepřely služby nemocným lidem, a umožňoval rodinám, aby do pojistného plánu dospělých zařadily i své děti, a to až do věku 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...