Trump v Kongresu poprvé narazil. Zrušení Obamacare bylo nad jeho síly

Nahrávám video
Trump se zrušením Obamacare narazil
Zdroj: ČT24

Donald Trump nenašel ve Sněmovně reprezentantů dost hlasů pro svůj plán zrušit zdravotní reformu svého předchůdce. O ztroskotání klíčového hlasování ho pár hodin před verdiktem informoval šéf sněmovny Paul Ryan přímo v Bílém domě. Po bouřlivém vyjednávání nakonec prezident požádal o stažení návrhu z programu sněmovny. Trumpa potopila část republikánské většiny, která první Trumpův klíčový zákon odmítá jako příliš radikální změnu.

Když Paul Ryan přijížděl zhruba dvě hodiny před plánovaným hlasováním do Bílého domu, vypadal velice napjatě. Prezidentovi zde ukázal nelichotivá čísla ‒ s dotazem, co má nyní hlavní představitel Sněmovny reprezentantů a Trumpův spojenec učinit. Řešilo se také, kdo ponese za případný neúspěch návrhu zodpovědnost.

„Jsme pyšní na to, že jsme pro úspěch udělali vše,“ řekl novinářům mluvčí prezidenta Sean Spicer. „Nyní je to na volitelích,“ dodal s výhledem na plánované hlasování. Ohledně aktuálních šancí na prosazení návrhu ale nic nezmínil. Viceprezident Mike Pence se podle Reuters na Kapitolu snažil vzpurné poslance přemluvit.

Trumpův spojenec na Kapitolu nepřijížděl ke společnému jednání dobře naladěn
Zdroj: Reuters

Když bylo jasné, že ani on nic nezmůže, požádal sám prezident o stažení návrhu. Ryan poté vystoupil před novináři, kterým přiznal, že překvapivý ústup sám prezidentovi doporučil.  

„Byla to v tu chvíli ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat,“ dodal Ryan. „Je to pro nás den enormního zklamání. Myslím, že to děláme laskavost strůjcům Obamacare. Teď mají možná radost, ale až uvidí, k čemu toto všechno povede…,“ prohlásil před médii.

Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: Reuters

Sám prezident poté stejně jako Ryan uznal, že Obamacare bude v USA i nadále platit. Podle svých slov se prý ihned vrhne na reformu daní. V ní chce ‒ podobně jako v případě zdravotnictví ‒ hlavně omezit roli státu.

Trump zároveň obvinil demokraty ve Sněmovně reprezentantů, že s Bílým domem náležitě nespolupracovali. S nulovou podporou demokratů nebylo možné zákon prosadit, řekl Trump reportérům v Bílém domě. Zdravotní reforma Baracka Obamy prý teď nejspíš „vyletí do povětří“, což demokraty přinutí ke spolupráci.

První část dne vypadala pro Trumpa slibně

V úvodním, pouze procedurálním hlasování přitom návrh prošel poměrem hlasů 230 ku 194. Jeho součástí byly i některé ústupky, které měly na poslední chvíli přesvědčit odpůrce Trumpova návrhu, aby pro zrušení Obamacare zvedli ruku. Návrh rozšiřoval třeba pojistné výhody seniorů a postižených osob a rušil některé povinnosti pojišťovatelů obsažené v Obamově plánu.

  • snížit výdaje na systém Medicaid, který se týká lidí s nízkými příjmy
  •  zrušit povinnost pro firmy s více než 50 zaměstnanci zajistit jejich pojištění
  • státní dotace dle příjmu nahradit daňovými úlevami podle věku
  • umožnit Američanům ve větší míře využívat nestátní pojišťovny
  • osvobodit jednotlivé státy od povinného zajištění zdravotní péče za stávajících podmínek
  • ponechat možnost sdruženého pojištění rodičů a jejich potomků do 26 let 

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, ale Sněmovna reprezentantů napjatě očekávaný krok odvolala. Už tehdy se vedení republikánů zřejmě nepodařilo získat dostatek hlasů pro zrušení Obamacare.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Podle agentury AP byl odklad pro prezidenta Trumpa i špičky Republikánské strany citelnou ranou, protože zrušení Obamacare pro ně bylo během loňské kampaně prioritou. Dodržet sliby se však ukazuje těžší, než se čekalo.

Podle listu The Washington Post se Trumpův návrh v nynější podobě v programu Sněmovny reprezentantů už neobjeví. „Trump se prý k Obamacare někdy letos vrátí,“ napsal list s odvoláním na informace z Bílého domu.

Navržené změny se nelíbí ani části republikánů

Proti zrušení Obamovy klíčové reformy byli přirozeně především menšinoví demokraté, ale oponenti pocházejí také z řad umírněných a naopak ultrakonzervativních republikánů, i když z rozdílných důvodů.

Návrh, který měl Obamovu reformu nahradit, odmítli zákonodárci z konzervativní frakce zvané Freedom Caucus, podle nichž je reforma příliš podobná té Obamově a nejde dostatečně do hloubky v rušení státních zásahů do zdravotnictví.

Umírněné křídlo republikánů se naopak obává, že jde o příliš rázný obrat, na který mohou doplatit nejchudší vrstvy Američanů. Považují za nepřijatelné, aby zrušení Obamacare vedlo ke zdražení lékařské péče pro miliony lidí ponechaných bez zdravotního pojištění.

Protest proti změnám zdravotnické reformy
Zdroj: Reuters

 Reforma zdravotnického systému byla jednou z programových priorit prvního funkčního období prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu její potřebnost zdůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví. Kongres reformu schválil v roce 2010 a republikáni od té doby slibovali, že ji zruší, až se dostanou k moci.

Obamacare například ukládá zdravotním pojišťovnám, aby bezplatně zajišťovaly řadu základních služeb krytých z federálních zdrojů. Jde například o první pomoc, hospitalizaci, péči o těhotné a nově narozené, o psychicky nemocné a drogově závislé, rehabilitaci, laboratorní testy, zdravotnickou prevenci, pediatrickou péči a zubní a oční prohlídky dětí.

Obamacare
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Obamův zákon také přikazuje většině zaměstnavatelů zprostředkovat pojištění zaměstnancům, kteří jsou naopak povinni nabídku využít. Program Obamacare rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat pojistný plán Medicaid.

Dosáhnout na něj mohou osoby, jejichž výdělek dosahuje nanejvýš 138 procent částky uznané za hranici chudoby, což je nyní 16 640 dolarů (asi 416 tisíc korun) ročně na jednu osobu.

Program vytvořil pobídkový systém s cílem pokrýt zdravotním pojištěním větší část populace. Výši státních subvencí ve formě daňových odpočtů odvozoval od výše příjmů. Program zabránil pojišťovnám, aby odepřely služby nemocným lidem, a umožňoval rodinám, aby do pojistného plánu dospělých zařadily i své děti, a to až do věku 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...