Turecká policie provedla razii v sídle opoziční strany HDP

Turecká policie provedla v noci na čtvrtek razii v istanbulském sídle opoziční Lidové demokratické strany (HDP). Turecká vláda ji obviňuje ze spojení s kurdskými separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK). Potvrdila to mluvčí strany Bermali Demirdögenová s tím, že policie zabavila mimo jiné počítačové disky a laptopy. Podle nejnovějších čísel prišlo po neúspěšném pokusu o puč o práci 76 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Úřady zahájily pátrání po 648 soudcích a prokurátorech.

V noci prohledala turecká policie také byty 17 osob v Istanbulu. Zda šlo o členy strany HDP, média neuvedla. Státní agentura Anadalu oznámila, že v Istanbulu zatkla 17 lidí v rámci operace proti zakázané PKK.

Turecká vláda považuje stranu HDP za politické křídlo kurdských separatistů, proti nimž vede od loňska ofenzivu na jihovýchodě Turecka. Tam zahynula ve středu večer při dvou atentátech proti tureckým bezpečnostním složkám ve městě Diyarbakir a Kiziltepe desítka lidí, včetně civilistů. Vláda z útoků viní PKK. Strana HDP útoky již ve středu odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti opakovaně vyzýval k tomu, aby byli poslanci HDP postaveni před soud.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) též navrhla nedávno přijatý zákon o ústavních změnách umožňujících zrušení imunity nejméně 138 z 550 tureckých zákonodárců, proti nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání. Nejvíce postižena bude právě HDP, která může přijít až o 50 z 59 poslanců.

Minulý týden v neděli svolal turecký prezident do Istanbulu masovou demonstraci, na níž chtěl manifestovat jednotu tureckého lidu. Pozval na ni i zástupce dvou opozičních stran, představitelé HDP jako jediní z parlamentních opozičních stran pozváni nebyli.

Vyhozeno bylo už 76 tisíc státních zaměstnanců

Už na 76 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru přišlo po červencovém pokusu o převrat o práci. Nejaktuálnější číslo zveřejnil turecký ministr vnitra Efkan Ala. Ministerstvo školství podle agentury Reuters zrušilo smlouvy více než 27 tisícům zaměstnancům.

„Celkem 27.424 zaměstnancům škol a školských institucí bylo zrušeno pracovní povolení kvůli tomu, že jsou součástí paralelních struktur. Tito lidé už nebudou moci pracovat ani ve státních ani v soukromých vzdělávacích institucích,“ uvedl turecký ministr školství Ismet Yilmaz.

V rámci popřevratových čistek již přišlo o své dosavadní zaměstnání také téměř 3500 soudců a prokurátorů, nejvyšší soudní rada má také ještě rozhodovat o propuštění dalších 2851 soudců a prokurátorů. Po 648 vysokých představitelích justice se pátrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 34 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 52 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled