Hamás chce rukojmí v Pásmu Gazy vyměnit za tisíce palestinských vězňů

6 minut
Horizont ČT24: Izrael popřel zprávy o dohodě o neútočení na jih Gazy
Zdroj: ČT24

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Hamás zveřejnil první video jedné z rukojmích. Na záběrech je 21letá žena, která se představuje jako Mia Šamová. „Právě teď jsem v Gaze. V sobotu brzy ráno jsem se vracela z večírku v oblasti Sderotu. Utrpěla jsem vážné zranění ruky. Přivezli mě do Gazy a odvezli mě do nemocnice, kde mě tři hodiny operovali. Starají se o mě, dávají mi léky,“ řekla. „Prosím jen, abyste mě co nejdříve vzali domů k mé rodině, rodičům, sourozencům. Prosím, dostaňte mě odsud co nejrychleji,“ dodala. Podle webu The Times of Israel se dívka účastnila hudebního festivalu u kibucu Reim, kde ozbrojenci z Hamásu zabili asi 260 lidí. Rodina dívky po zveřejnění videa podle izraelských médií uvedla, že má radost, že je Mia naživu.

Podle izraelských úřadů unesli teroristé do Pásma Gazy nejméně 199 lidí jako rukojmí, včetně žen, dětí a seniorů. Ozbrojené křídlo Hamásu nyní hovoří o dvou stech až dvou stech padesáti izraelských rukojmí. Jejich zdravotní stav je nejasný.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu podle agentury Reuters také prohlásil, že Hamás má kromě Izraelců i zajatce jiných národností. Ti jsou podle něj „hosté“ a budou propuštěni, až to okolnosti budou umožňovat. Podle Mišála Hamás zadržuje i několik vysoce postavených příslušníků izraelské armády z divize působící u hranice s Pásmem Gazy.

Mluvčí izraelské armády uvedl, že Izrael neprovede útok, který by ohrozil zajaté občany. Minulý týden agentura Reuters s odkazem na informovaný zdroj napsala, že se Katar snaží zprostředkovat jednání o výměně zajatých izraelských žen a dětí za 36 palestinských žen a dětí v izraelských vězeních.

Izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo už 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí vládní úřad Hamásu. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, uvedl server BBC s odkazem na palestinské úřady.

Počet izraelských obětí podle nedělních čísel činí nejméně čtrnáct set. Na obou stranách pravděpodobně tvoří většinu obětí civilisté. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných. 

Ostřelování z Libanonu

Napětí se zvýšilo na severu Izraele, kde zesílila aktivita libanonského hnutí Hizballáh, spřízněného s Hamásem a s Íránem. Hizballáh už v posledních dnech z Libanonu vypálil několik raket na Izrael. O izraelských útocích na Hizballáh informoval server listu The Times of Israel (ToI), podle něhož Izrael v Libanonu zasáhl „vojenskou infrastrukturu“ organizace.

V Pásmu Gazy si Izrael zřejmě připravuje půdu pro pozemní invazi, jejímž cílem je zničit politické a vojenské vedení Hamásu, který stál za masakry Izraelců ze 7. října. Od té doby ozbrojenci na Izrael z Gazy podle údajů armády vypálili přes šest tisíc raket.

Podle zpravodaje ČT Davida Borka aktuální situace nenaznačuje možné brzké zahájení očekávané pozemní ofenzivy izraelské armády do Pásma Gazy.

„Ve srovnání s přehnaně konkrétními očekáváními o víkendu, kdy dokonce kolovaly neoficiální informace o hodině spuštění operace, to teď vypadá, že takto iminentní a urgentní to není,“ sdělil s tím, že za situací jsou možná vojenské, politické či geopolitické důvody.

Biden: Hamás musí být zničen

Podle amerického prezidenta Joea Bidena musí být teroristické hnutí Hamás zničeno. „Ano, myslím si to,“ odpověděl Biden na otázku v rozhovoru s televizí CBS News. „Ale musí existovat palestinská samospráva. Musí existovat cesta k palestinskému státu,“ poznamenal také.

Před očekávanou pozemní invazí Izraele do Pásma Gazy, odkud Hamás zaútočil, vyslovil přesvědčení, že pokud by se Izrael rozhodl tento úzký pobřežní pás okupovat, byla by to velká chyba. Zároveň by byl pro humanitární koridor, který by alespoň části obyvatel Gazy umožnil dostat se pryč.

Server The Times of Israel uvedl, že Bílý dům jmenoval diplomata Davida Satterfielda zvláštním zmocněncem pro humanitární otázky na Blízkém východě. Má vést americkou diplomacii s cílem naléhavě řešit humanitární krizi v Gaze. Cestu do Izraele mezitím podle izraelských médií zvažuje i sám americký prezident, židovský stát by podle nich mohl navštívit tento týden. 

Do Izraele se v pondělí vrátil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který zemi navštívil už minulý čtvrtek. Nyní Izrael znovu ujistil o americké podpoře. V předchozích dnech Blinken jednal v několika arabských zemích.

Hraniční přechod mezi Egyptem a Gazou zůstává většinou uzavřený

Situace pro 2,3 milionu Palestinců v Gaze, kteří nemají z úzkého pobřežního pásu o velikosti menší než Praha kam uniknout, je podle mezinárodních organizací kritická. Izraelská armáda podle Reuters sdělila, že po její výzvě, aby civilisté opustili severní část Gazy a přesunuli se na jih, tak učinilo na šest set tisíc Palestinců.

Agentura Reuters s informacemi od představitelů Egypta uvedla, že by se měl v pondělí na několik hodin otevřít hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Gazou. Rafáh je jediný hraniční přechod z Gazy, který nemá pod kontrolou Izrael, ale Egypt. Otevření přechodu by umožnilo přístup humanitární pomoci, podle Reuters měli mít možnost jinak zcela uzavřenou oblast opustit cizinci.

Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí však krátce po 11:30 SELČ vydal prohlášení, podle něhož otevření Rafáhu doposud neumožnil Izrael, píše Reuters. Navzdory rozporuplným zprávám na sociálních sítích byly brány na dotyčném přechodu evidentně stále zavřené i kolem 12:00 SELČ. Přechod podle posledních zpráv zůstává po většinu času uzavřený.

Podle Borka se Egypt může obávát toho, jaká bude množina těch, kterým bude dovoleno opustit Gazu. Hamás prý může mít zájem Egypt destabilizovat.

Fotografie zveřejněné na síti X ukazovaly sanitní a nákladní vozy připravené ke vjezdu do Gazy v momentě, kdy se Rafáh otevře, podle listu Ha'arec šlo o vybavení poskytnuté Jordánskem, Světovým potravinovým programem a dalšími. Egyptská strana je podle Ha'arecu ochotná poskytnout své letiště a další infrastrukturu pro převoz pomoci do Gazy, požadovala však nejdříve záruky na Izraeli, že jeho zástupcům nebude hrozit újma.

27 minut
90' ČT24: Boj Izraele na dvou frontách
Zdroj: ČT24

Spor o klid zbraní

Izrael podle dvou nejmenovaných egyptských představitelů citovaných agenturou Reuters po jednání s Egyptem a USA souhlasil, že nebude od pondělních 9:00 místního času na několik hodin útočit na jih Gazy. Čas odpovídal plánovanému otevření přechodu Rafáh do Egypta. Informaci však záhy popřela kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. „Nyní neplatí žádné příměří a humanitární pomoc v Gaze výměnou za odchod cizinců,“ stojí podle Reuters v prohlášení kanceláře předsedy vlády.

Proti dohodě o neútočení na jih Gazy v době převozu humanitární pomoci se podle The Times of Israel staví někteří ministři strany Likud premiéra Netanjahua. Ministr energetiky Jisrael Kac podle serveru uvedl, že „Izrael je odpovědný rodinám zavražděných a unesených rukojmí (hnutím Hamás), ne vrahům Hamásu a těm, kteří hnutí podpořili“.

Ministr kultury Miki Zohar podle ToI prohlásil, že „ti, kteří masakrují děti, znásilňují ženy a unášejí nemluvňata, si nezaslouží slitování“.

Okamžité zastavení vojenských operací v Gaze a otevření humanitárních koridorů po Izraeli v pondělí požadoval generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Ahmad Abúl Ghajt při jednání ministrů spravedlnosti v Bagdádu. Hnutí Hamás uvedlo, že nemá žádné informace o klidu zbraní, otevření přechodu do Egypta a dodání humanitární pomoci touto cestou, píše list Ha'arec.

Netanjahu na pondělním zasedání izraelského parlamentu označil boj s Hamásem za souboj světla s temnotou, přičemž skupinu přirovnal k nacistům, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Zasedání Knesetu muselo být asi na 40 minut přerušeno kvůli raketovým útokům. K palbě na Jeruzalém a Tel Aviv se vzápětí přihlásil Hamás a označil to za odvetu za izraelské útoky na civilisty v Pásmu Gazy.

Nemocnicím v Gaze hrozí vypnutí elektřiny

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) uvedl, že krize je taková, že už není nadále schopen poskytovat humanitární pomoc. „Byly zabity tisíce lidí, včetně žen a dětí. V Gaze už dokonce docházejí pytle na mrtvoly,“ nechal se slyšet šéf UNRWA Philippe Lazzarini. Podle agentury Reuters úřady v Gaze zvažují, že budou kopat masové hroby. UNRWA také uvedla, že lidé hlásící se k Hamásu se zmocnili paliva a zdravotnického vybavení v jejich areálu ve městě Gaza.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti, OCHA zase varuje před dopady nedostatku elektřiny, jejíž dodávky do Gazy Izrael před několika dny zastavil. Navíc kvůli nedostatku paliva nefunguje ani zdejší jediná elektrárna a stejný osud teď může postihnout i místní nemocnice. „Vypnutí záložních generátorů by ohrozilo životy tisíců pacientů,“ uvedla OCHA.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že Pásmu Gazy hrozí do 24 hodin skutečná katastrofa, pokud neobdrží pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 38 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...