Hamás chce rukojmí v Pásmu Gazy vyměnit za tisíce palestinských vězňů

Nahrávám video

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

  • 0:00

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.

  • 23:24

    Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých. 

  • 22:18

    Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Hamás zveřejnil první video jedné z rukojmích. Na záběrech je 21letá žena, která se představuje jako Mia Šamová. „Právě teď jsem v Gaze. V sobotu brzy ráno jsem se vracela z večírku v oblasti Sderotu. Utrpěla jsem vážné zranění ruky. Přivezli mě do Gazy a odvezli mě do nemocnice, kde mě tři hodiny operovali. Starají se o mě, dávají mi léky,“ řekla. „Prosím jen, abyste mě co nejdříve vzali domů k mé rodině, rodičům, sourozencům. Prosím, dostaňte mě odsud co nejrychleji,“ dodala. Podle webu The Times of Israel se dívka účastnila hudebního festivalu u kibucu Reim, kde ozbrojenci z Hamásu zabili asi 260 lidí. Rodina dívky po zveřejnění videa podle izraelských médií uvedla, že má radost, že je Mia naživu.

Podle izraelských úřadů unesli teroristé do Pásma Gazy nejméně 199 lidí jako rukojmí, včetně žen, dětí a seniorů. Ozbrojené křídlo Hamásu nyní hovoří o dvou stech až dvou stech padesáti izraelských rukojmí. Jejich zdravotní stav je nejasný.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu podle agentury Reuters také prohlásil, že Hamás má kromě Izraelců i zajatce jiných národností. Ti jsou podle něj „hosté“ a budou propuštěni, až to okolnosti budou umožňovat. Podle Mišála Hamás zadržuje i několik vysoce postavených příslušníků izraelské armády z divize působící u hranice s Pásmem Gazy.

Mluvčí izraelské armády uvedl, že Izrael neprovede útok, který by ohrozil zajaté občany. Minulý týden agentura Reuters s odkazem na informovaný zdroj napsala, že se Katar snaží zprostředkovat jednání o výměně zajatých izraelských žen a dětí za 36 palestinských žen a dětí v izraelských vězeních.

Izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo už 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí vládní úřad Hamásu. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, uvedl server BBC s odkazem na palestinské úřady.

Počet izraelských obětí podle nedělních čísel činí nejméně čtrnáct set. Na obou stranách pravděpodobně tvoří většinu obětí civilisté. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných. 

Ostřelování z Libanonu

Napětí se zvýšilo na severu Izraele, kde zesílila aktivita libanonského hnutí Hizballáh, spřízněného s Hamásem a s Íránem. Hizballáh už v posledních dnech z Libanonu vypálil několik raket na Izrael. O izraelských útocích na Hizballáh informoval server listu The Times of Israel (ToI), podle něhož Izrael v Libanonu zasáhl „vojenskou infrastrukturu“ organizace.

V Pásmu Gazy si Izrael zřejmě připravuje půdu pro pozemní invazi, jejímž cílem je zničit politické a vojenské vedení Hamásu, který stál za masakry Izraelců ze 7. října. Od té doby ozbrojenci na Izrael z Gazy podle údajů armády vypálili přes šest tisíc raket.

Podle zpravodaje ČT Davida Borka aktuální situace nenaznačuje možné brzké zahájení očekávané pozemní ofenzivy izraelské armády do Pásma Gazy.

„Ve srovnání s přehnaně konkrétními očekáváními o víkendu, kdy dokonce kolovaly neoficiální informace o hodině spuštění operace, to teď vypadá, že takto iminentní a urgentní to není,“ sdělil s tím, že za situací jsou možná vojenské, politické či geopolitické důvody.

Biden: Hamás musí být zničen

Podle amerického prezidenta Joea Bidena musí být teroristické hnutí Hamás zničeno. „Ano, myslím si to,“ odpověděl Biden na otázku v rozhovoru s televizí CBS News. „Ale musí existovat palestinská samospráva. Musí existovat cesta k palestinskému státu,“ poznamenal také.

Před očekávanou pozemní invazí Izraele do Pásma Gazy, odkud Hamás zaútočil, vyslovil přesvědčení, že pokud by se Izrael rozhodl tento úzký pobřežní pás okupovat, byla by to velká chyba. Zároveň by byl pro humanitární koridor, který by alespoň části obyvatel Gazy umožnil dostat se pryč.

Server The Times of Israel uvedl, že Bílý dům jmenoval diplomata Davida Satterfielda zvláštním zmocněncem pro humanitární otázky na Blízkém východě. Má vést americkou diplomacii s cílem naléhavě řešit humanitární krizi v Gaze. Cestu do Izraele mezitím podle izraelských médií zvažuje i sám americký prezident, židovský stát by podle nich mohl navštívit tento týden. 

Do Izraele se v pondělí vrátil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který zemi navštívil už minulý čtvrtek. Nyní Izrael znovu ujistil o americké podpoře. V předchozích dnech Blinken jednal v několika arabských zemích.

Hraniční přechod mezi Egyptem a Gazou zůstává většinou uzavřený

Situace pro 2,3 milionu Palestinců v Gaze, kteří nemají z úzkého pobřežního pásu o velikosti menší než Praha kam uniknout, je podle mezinárodních organizací kritická. Izraelská armáda podle Reuters sdělila, že po její výzvě, aby civilisté opustili severní část Gazy a přesunuli se na jih, tak učinilo na šest set tisíc Palestinců.

Agentura Reuters s informacemi od představitelů Egypta uvedla, že by se měl v pondělí na několik hodin otevřít hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Gazou. Rafáh je jediný hraniční přechod z Gazy, který nemá pod kontrolou Izrael, ale Egypt. Otevření přechodu by umožnilo přístup humanitární pomoci, podle Reuters měli mít možnost jinak zcela uzavřenou oblast opustit cizinci.

Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí však krátce po 11:30 SELČ vydal prohlášení, podle něhož otevření Rafáhu doposud neumožnil Izrael, píše Reuters. Navzdory rozporuplným zprávám na sociálních sítích byly brány na dotyčném přechodu evidentně stále zavřené i kolem 12:00 SELČ. Přechod podle posledních zpráv zůstává po většinu času uzavřený.

Podle Borka se Egypt může obávát toho, jaká bude množina těch, kterým bude dovoleno opustit Gazu. Hamás prý může mít zájem Egypt destabilizovat.

Fotografie zveřejněné na síti X ukazovaly sanitní a nákladní vozy připravené ke vjezdu do Gazy v momentě, kdy se Rafáh otevře, podle listu Ha'arec šlo o vybavení poskytnuté Jordánskem, Světovým potravinovým programem a dalšími. Egyptská strana je podle Ha'arecu ochotná poskytnout své letiště a další infrastrukturu pro převoz pomoci do Gazy, požadovala však nejdříve záruky na Izraeli, že jeho zástupcům nebude hrozit újma.

Nahrávám video

Spor o klid zbraní

Izrael podle dvou nejmenovaných egyptských představitelů citovaných agenturou Reuters po jednání s Egyptem a USA souhlasil, že nebude od pondělních 9:00 místního času na několik hodin útočit na jih Gazy. Čas odpovídal plánovanému otevření přechodu Rafáh do Egypta. Informaci však záhy popřela kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. „Nyní neplatí žádné příměří a humanitární pomoc v Gaze výměnou za odchod cizinců,“ stojí podle Reuters v prohlášení kanceláře předsedy vlády.

Proti dohodě o neútočení na jih Gazy v době převozu humanitární pomoci se podle The Times of Israel staví někteří ministři strany Likud premiéra Netanjahua. Ministr energetiky Jisrael Kac podle serveru uvedl, že „Izrael je odpovědný rodinám zavražděných a unesených rukojmí (hnutím Hamás), ne vrahům Hamásu a těm, kteří hnutí podpořili“.

Ministr kultury Miki Zohar podle ToI prohlásil, že „ti, kteří masakrují děti, znásilňují ženy a unášejí nemluvňata, si nezaslouží slitování“.

Okamžité zastavení vojenských operací v Gaze a otevření humanitárních koridorů po Izraeli v pondělí požadoval generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Ahmad Abúl Ghajt při jednání ministrů spravedlnosti v Bagdádu. Hnutí Hamás uvedlo, že nemá žádné informace o klidu zbraní, otevření přechodu do Egypta a dodání humanitární pomoci touto cestou, píše list Ha'arec.

Netanjahu na pondělním zasedání izraelského parlamentu označil boj s Hamásem za souboj světla s temnotou, přičemž skupinu přirovnal k nacistům, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Zasedání Knesetu muselo být asi na 40 minut přerušeno kvůli raketovým útokům. K palbě na Jeruzalém a Tel Aviv se vzápětí přihlásil Hamás a označil to za odvetu za izraelské útoky na civilisty v Pásmu Gazy.

Nemocnicím v Gaze hrozí vypnutí elektřiny

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) uvedl, že krize je taková, že už není nadále schopen poskytovat humanitární pomoc. „Byly zabity tisíce lidí, včetně žen a dětí. V Gaze už dokonce docházejí pytle na mrtvoly,“ nechal se slyšet šéf UNRWA Philippe Lazzarini. Podle agentury Reuters úřady v Gaze zvažují, že budou kopat masové hroby. UNRWA také uvedla, že lidé hlásící se k Hamásu se zmocnili paliva a zdravotnického vybavení v jejich areálu ve městě Gaza.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti, OCHA zase varuje před dopady nedostatku elektřiny, jejíž dodávky do Gazy Izrael před několika dny zastavil. Navíc kvůli nedostatku paliva nefunguje ani zdejší jediná elektrárna a stejný osud teď může postihnout i místní nemocnice. „Vypnutí záložních generátorů by ohrozilo životy tisíců pacientů,“ uvedla OCHA.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že Pásmu Gazy hrozí do 24 hodin skutečná katastrofa, pokud neobdrží pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Ten v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 37 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 49 mminutami

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 3 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 4 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 5 hhodinami

ICE dál pokračuje v zatýkání, počíná si ale nenápadněji

Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
před 5 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 6 hhodinami
Načítání...