Nemějme růžové brýle o vnitřních problémech Ukrajiny. Cesta do EU je šancí k jejich řešení, řekl Lipavský

Zástupci diplomacií všech unijních států se setkali mimo území EU historicky poprvé. Už jen doprava sedmadvaceti vysokých politiků do válčící země, kde je přerušený letový provoz a jejíž železniční tratě Moskva považuje za legitimní cíle, byla složitou bezpečnostní operací. „Základním bezpečnostním opatřením u každé z takto náročných cest je, že se o tom dopředu nemluví,“ popsal Lipavský. „Deset hodin na pryčně přes noc může být poměrně náročných,“ dodal.

Lipavský byl v Kyjevě za posledních šest let již poosmé. „Kyjev byl čtyřmilionové město, dnes tam žije výrazně méně lidí. Na druhou stranu, není to ten nejdepresivnější Kyjev, který jsem viděl první rok války,“ popsal tamní atmosféru.

Jednání ministrů zahraničí v ukrajinské metropoli bylo vyjádřením podpory napadenému státu, zároveň přineslo konkrétní kroky. „Je to hodně o symbolice, ale i o praktických věcech, které se však domlouvají na každé radě ministrů zahraničních věcí,“ přiblížil.

Z jednání vyplynulo, že by Ukrajina mohla obdržet pět miliard eur z Evropského mírové nástroje. Prostředky doposud blokovalo Maďarsko. „Problém se ještě definitivně nerozetnul. Nicméně z informací, které dostávám, jsme blízko řešení. Věřím tomu, že se podaří získat souhlas posledního členského státu,“ uvedl Lipavský.

Ohledně plánovaného velkého balíku evropské podpory však nevznáší připomínky pouze maďarští představitelé, upozornil ministr. „Celá řada členských států má poměrně konkrétní dotazy – jaké mechanismy to budou, jak budou uplatněny, jakým způsobem z toho bude možné čerpat. I my vznášíme tyto dotazy v rámci jednání v Bruselu. Je opravdu legitimní si otázky klást,“ přiblížil.

Balík pomoci by podle něj měl být „vnitřně spravedlivý“. „Není to o tom, že by evropské státy nechtěly pomáhat Ukrajině. Myslím si, že se všichni snaží pomáhat, jak jim to jejich situace dovolí. Věřím, že Evropská komise a (šéf unijní diplomacie) Josep Borrell budou schopni přinést takový návrh, který bude celkově přijat s větším potleskem,“ řekl.

Západ požaduje ukrajinské reformy

Ve Spojených státech se nyní mluví o reformních požadavcích směrem k ukrajinským institucím, které mají podmínit pokračující pomoc zemi. Dokument podepsal bezpečnostní poradce prezidenta Joea Bidena Mike Pyle, reagoval tak na kritiku republikánů.

Lipavský upozornil, že minulý týden americký Kongres při hlasování o navýšení rozpočtového stropu federální vlády vyloučil podporu Ukrajiny ve výši šesti miliard dolarů. „Uvidíme v následujících týdnech a měsících jednání, která povedou k tomu, aby prezident Joe Biden mohl pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ zmínil Lipavský. Ministr věří, že Spojené státy v pomoci napadené zemi setrvají. Očekává však, že Washington směrem ke Kyjevu určité požadavky vznese.

Reformy požaduje také Evropská unie. Jsou podmínkami pro pokračování přístupového procesu. „Je to dáno tím, že se musí sladit právní řády. Evropská unie je především postavena na tom, že jednotlivé zákony společně fungují. Někdy to je až absurdní, ale to je ten důvod, proč potom můžete pohodlně vyvážet zboží po celé Evropě nebo volně cestovat,“ zdůvodnil Lipavský.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle něj ministrům v Kyjevě potvrdil, že chce Ukrajinu na vstup do EU připravit. „Chce pozměnit pět tisíc zákonů,“ přiblížil Lipavský. „Je to jejich obrovská šance, aby se vypořádali s korupcí, různými neefektivními věcmi, aby provedli reformu justice nebo protikorupčních orgánů,“ vyjmenoval. „Nemějme růžové brýle – Ukrajina má celou řadu vnitřních problémů. Problémy ruskou agresí nezmizely,“ dodal.

Kyjev nemůže jít cestou rétorických výpadů, domnívá se ministr

Nedávné personální změny – například v čele ukrajinského ministerstva obrany – Lipavský vnímá jako interní záležitost, kterou mu nepřísluší hodnotit. „Pokud ale chce Ukrajina získat kandidátský status, potom je namístě podle kritérií, které Evropa má, posuzovat, jestli je, nebo není připravena,“ podotkl.

Například spor o vývoz ukrajinského obilí do Evropy podle něj ukazuje, že Kyjev nemůže jít „cestou razantních rétorických a agresivnějších výpadů“, ale naopak si to musí „prakticky odpracovat a najít reálné řešení“.

Podle ministra zahraničí se ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu střídají fáze nadšené podpory a vyčerpání. „Je důležité si vždy uvědomit, co hájíme. Co jsou zájmy Česka, co jsou zájmy evropské, kde se shodujeme a na tom se pravidelně utvrzovat. Musíme v tom být vytrvalí.“

„Věřím, že Ukrajina se dokáže ubránit, že dokáže obnovit svoji územní celistvost, že dokáže uhájit svoji suverenitu,“ dodal.

Některé prvky slovenské kampaně mohou prosáknout i do Česka

Lipavský se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil také k situaci po slovenských parlamentních volbách. V zemi zvítězil Smer–SD bývalého premiéra Roberta Fica, kterého prezidentka Zuzana Čaputová již pověřila mandátem k sestavení vlády. „Pro mě bylo klíčové, že možný budoucí premiér hovořil o tom, že má pokračovat slovenská orientace v Evropské unii, NATO,“ okomentoval Lipavský.

Český ministr zahraničí se před volbami vyjádřil kriticky k politické kampani Smeru. Vyslovil přání, aby Fico odstoupil od „některých naprosto nehorázných výroků“, které se týkaly konfliktu na Ukrajině. Také prezident Petr Pavel před volbami řekl, že návrat Fica do premiérského úřadu by mohl vést ke zhoršení česko-slovenských vztahů.

Nyní je však podle Lipavského zejména důležité, jakým bude Slovensko pod novým vedením partnerem na mezinárodních jednáních. „Věřím tomu, že až proti sobě zasedne slovenská a česká vláda, tak můžeme prakticky pracovat na otázkách, které nás tíží,“ okomentoval Lipavský. Mezi aktuální problémy podle něj spadá například nelegální migrace, kvůli které česká vláda odsouhlasila zavedení namátkových kontrol na hranicích se Slovenskem.

V otázce vojenské pomoci Ukrajině, kterou Fico v kampani odmítal, bude podle ministra záležet na tom, „co to přesně bude znamenat, jak se to přesně projeví, jak tuto rétorickou větu promítne do reálného konání slovenské vlády“. „Na to si musíme počkat,“ dodal.

Některé prvky ze slovenské kampaně, kterou média často označovala jako vyhrocenou, se podle něj mohou přelít i do Česka. „My se od sebe ve střední Evropě vzájemně inspirujeme. Také jsme si jako lidé, co obývají střední Evropu, hodně podobní, fungují na nás podobné recepty,“ podotkl. „Je možné, že něco, co jsme viděli během volební kampaně na Slovensku, zažijeme i zde v Česku,“ dodal.