Ukrajina by mohla dobýt zpět území, které ztratila. Je tu však riziko jaderné odplaty, míní Smetana

Ruský prezident Vladimir Putin v Uzbekistánu prohlásil, že Rusko bude pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok a že plán „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, zůstává stejný. Podle Smetany je to politický vzkaz různými směry a v tuto chvíli to, že „speciální vojenská operace“ bude pokračovat, není velkým překvapením.

Situace na frontách se však podle něj dá popsat tak, že Ukrajina konečně převzala iniciativu na bojištích. Aktuálně diktuje dynamiku tohoto konfliktu a Rusko se musí přizpůsobovat.

„Probíhají dvě protiofenzivy na ukrajinském území. Jedna je na jihu, která byla dlouho avizovaná i v médiích a kde se Ukrajina snaží primárně osvobodit západní břeh Dněpru v Chersonské oblasti. Snaží se o to, aby degradovala ruské schopnosti na tomto území a aby bylo Rusko donuceno buď se samo stáhnout z tohoto území, nebo v ideálním případě se Ukrajině podařilo dokonce obklíčit některé jednotky a zajmout je,“ vysvětuje analytik.

Druhá se odehrává v Doněcké oblasti, která je klíčová pro Putina, protože o ní Rusko mluví minimálně od dubna jako o oficiáním cíli celé vojenské operace, tedy „osvobození“ Donbasu. Za poslední týden se Ukrajincům podařila blesková a velmi úspěšná protiofenziva, která začala v Charkovské oblasti.

„Ukrajina velmi dobře využila toho, že tam Rusko mělo nízkou vojenskou přítomnost a zároveň tam mělo poměrně slabé jednotky nízkých kvalit. Velmi dobře také využila momentu překvapení, velmi efektivně provedla protiofenzivu, při níž se podařilo zatlačit ruská vojska až za řeku Oskil. Podařilo se donutit Rusy, aby opustili město Izjum, které bylo dlouhodobě pro Rusko takovou branou pro možnost útoku ze severu právě do oblasti Donbasu,“ zhodnotil Smetana.

Situace v Záporoží je klidnější

Potvrzené informace o tom, že by Rusové ustupovali i ze Záporoží, Smetana nemá. Zmínil však, že ruské cílení na Záporožskou jadernou elektrárnu je cílením na civilní objekt, což i podle mezinárodního práva by mělo být vyloučené.

„Rusko se nicméně dodržováním pravidel mezinárodního práva v tomto konfliktu příliš nezaobírá. Jsou tam velká rizika spojená s faktem, že jde o obrovskou jadernou elektrárnu. Je sice relativně dobře chráněna proti náhodným útokům, ale žádná nehoda se nedá vyloučit, obzvlášť pokud tam probíhá aktivní ostřelování, které jsme mohli vidět v posledních týdnech,“ konstatoval.

Situace je tam teď podle něj o něco klidnější nejen kvůli zmírnění ostřelování, ale i kvůli faktu, že celá elektrárna je nyní v utlumeném módu. Reaktory jsou odstaveny a elektrárna byla znovu napojena na záložní zdroj energie. „Pořád je to ale velice náročné, a proto mezinárodní státy i MAAE velmi tlačí na Rusko, aby tento objekt dalo zpátky do rukou Ukrajincům,“ řekl bezpečnostní analytik.

Pomoc od USA, které slíbily na Ukrajinu poslat 600 milionů dolarů a raketomety HIMARS, je podle Smetany důležitá. Podotkl, že Ukrajina využívá salvových raketometů HIMARS už v několika posledních měsících a velmi úspěšně zasahuje cenné cíle v ruském týlu jako jsou sklady munice, velicí stanoviště, logistické huby a podobně, což velmi zpomalilo ruský postup. „A velmi to pomáhá také na jižní frontě,“ zmínil.

Překročení červené linie

Moskva však označila případné dodávky střel dlouhého doletu do raketometů HIMARS za červenou linii. Politolog si ale nemyslí, že je to červená linie v tom smyslu, jako by bylo například přímé vojenské zapojení Západu do konfliktu. „Dají se však zároveň očekávat nějaká odvetná opatření, ale v tomto smyslu Moskva nemá tolik možností. Ukrajina může čelit zvýšení počtu raketových útoků na civilí infrastrukturu na Ukrajině, což koneckonců vidíme i v posledních dnech. Co se týče protiopatření směrem k Evropě, pole působnosti má Rusko kolem dodávek energií, ale moc si nedokážu představit nic jiného,“ předesílá. 

Při setkání ministrů obrany Česka, Slovenska a Polska se zmínila možná pomoc ze strany Slovenska, které odkládá vyřazené migy a zmiňovalo existenci teoretické možnosti, že by je Ukrajinci dostali. „Obecně platí, že letectvo je jedna z kontroverznějších částí dodávek. Od začátku se řeší, jakým způsobem je dodávat a zda by bylo třeba rozumné, aby letadla startovala z území Polska. Zde jsou ovšem obavy z určité revitaliace a zvyšovalo by to riziko konfliktu mezi Ruskem a Západem. Varianta dodávek migů je však realistická i díky tomu, že to jsou letadla sovětské výroby a Ukrajinci je umí dobře ovládat,“ zhodnotil Smetana.

„Obavy z eskalace nejsou nějaká jedna jasná červená čára, o které obě strany vědí, kde je. Ona se posunuje, je hodně zastřená a obě dvě strany tuto čáru nějakým způsobem kontestují, zkoušejí, co je možné a jaký bude v případě překročení vývoj. Takže ani do budoucna bych proto nevylučoval variantu, že by letecká pomoc mohla přijít i například ze strany USA,“ podotkl analytik.

Předpovídat situaci na frontách na více než několik dní s takovým nedostatkem informací, jako mají všichni mimo centrum dění, je podle Smetany velice složité a v podstatě zbytečné.

„Kdybych však musel nutně tipovat, tak si dokážu představit, že Ukrajina tak, jak postupuje aktuálně, by mohla být schopna osvobodit západní břeh Dněpru u města Cherson. Věřím, že by také mohla dále postoupit na východě v Luhanské oblasti. Dá se mluvit o snahách dobýt zpět město Severodoněck. Kroků před zimou, které se mohou ještě do zimy odehrát, je každopádně několik a žádný z nich není nereálný,“ myslí si politolog.

Rozhodně však považuje za nereálné očekávat, že konflikt skončí před zimou. Zima bude podle něj potenciálně oddechový čas pro obě strany, kdy budou schopny reorganizovat a rotovat své jednotky a pak na jaře obnovit protiofenzivu. „Je otázka jak toho budou schopny obě strany využít,“ řekl. 

Rusko může vyvolat velké jaderné napětí

Stín jaderných zbraní je podle Smetany ve válce přítomen od počátku konfliktu, v samotném projevu při zahájení invaze vyslal ruský prezident Putin jasný signál Západu, že pokud by vojensky intervenoval, tak je to chvíle, kdy ke stolu potenciálně přicházejí ruské jaderné zbraně.

„Nedomnívám se však, že Rusko jaderné zbraně použije, tu pravděpodobnost považuji za velmi nízkou. A nepovažuji to za reálné ani v kontextu aktuálních bojů na Donbase. Nedává to strategicky ani takticky smysl, nedává to smysl podle ruské deklarované doktríny. Náklady by převažovaly nad benefity.“

Jinou otázkou a větším rizikem může být (a podle Smetany je to nikoli snadné, ale realistické), pokud by Ukrajina byla schopna dobýt zpět území okupovaná po letošním únoru. „Pokud by došlo k variantě osvobozování Krymu, což je deklarovaný ukrajinský cíl, tak je možné, že Putin bude nejprve vyhrožovat jaderným útokem, potenciálně Rusko předvede nějaký demonstrativní jaderný výbuch, až po nejzazší variantu, použití jaderných zbraní na území Ukrajiny. V tomto případě se riziko významně zvyšuje, pořád to ale neznamená, že se to stane,“ řekl Smetana.