Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech. Ruská flotila míří k Oděse

„Hlavní otázka, kterou jsme dnes vyřešili, je otázka záchrany lidí, civilistů, kteří se ocitli v zóně vojenských střetů. Proto se strany, zástupci ruského ministerstva obrany, ukrajinského ministerstva obrany, dohodly na formátu režimu pro udržování humanitárních koridorů pro odchod civilního obyvatelstva,“ uvedl podle agentury TASS poradce ruského prezidenta Medinskij.

Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak podle ruské služby stanice BBC upřesnil, že se delegace dohodly na možnosti příměří pouze v těch oblastech, kde budou civilisté evakuováni skrze koridory. „Za tímto účelem budou co nejdříve zorganizovány společné komunikační kanály a budou vytvořeny společné logistické postupy,“ prohlásil.

Ukrajinská strana podle Podoljaka přesto nedosáhla výsledků, ve které doufala, a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení ruským parlamentem.

Čtvrteční druhé kolo rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území. Rozhovory podle agentury TASS trvaly dvě a půl hodiny.

Boje stále pokračují

Ukrajinská armáda oznámila, že její vojáci zabili jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz. Podle investigativního serveru Bellingcat to potvrdili i sami Rusové. Má jít o generálmajora Andreje Suchověckého.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že za uplynulý den sestřelila protivzdušná obrana tři ruské letouny a dva vrtulníky. Rusko ztráty svých letounů nezveřejňuje.

Ve čtvrtek ráno štáb aktualizoval svou statistiku ruských ztrát. Okupanti údajně mimo jiné ztratili přes devět tisíc vojáků (číslo zahrnuje mrtvé a zraněné), 217 tanků, devět stovek obrněnců, 90 kusů dělostřelectva a 42 kusů raketového dělostřelectva.

Moskva údaje o ztrátách nezveřejňuje, ve středu je ale poprvé přiznala – údajně na Ukrajině zemřelo 498 ruských vojáků a 1597 utrpělo zranění. Kreml také prohlásil, že ruští vojáci na Ukrajině jsou hrdinové, kteří se zapíší do historie po boku sovětských vojáků, kteří bojovali proti nacistickému Německu.

Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) zahynulo od začátku ruské agrese nejméně 227 civilistů a dalších 525 utrpělo zranění. Úřad zdůrazňuje, že odhad je vzhledem k přísné metodice velmi podhodnocený. Kyjev hovoří o přibližně dvou tisících zabitých civilistech.

Naučte se, co jsou reparace, vzkázal Moskvě Zelenskyj

Zelenskyj ve čtvrtečním vzkazu veřejnosti prohlásil, že obranné linie stále vzdorují ruskému útoku. „Nemáme co ztratit, pouze naši svobodu,“ řekl ukrajinský lídr. Doplnil, že země obdržela další zásobu zbraní od svých spojenců. Na Ukrajinu prý dorazili také první dobrovolníci ochotní bojovat proti okupantům.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v reakci na to pohrozil, že ruské síly nepovažují dobrovolníky v ukrajinské cizinecké legii za bojovníky podle mezinárodního práva, a proto s nimi nebudou v případě uvěznění zacházet jako s válečnými zajatci.

Zelenskyj zase ruské vojáky vyzval k návratu domů. „Ukrajina nechce být pokryta mrtvými těly vojáků. Vraťte se domů. S celou svou armádou. Řekněte svým důstojníkům, že chcete žít,“ pronesl prezident.

Oznámil rovněž, že Rusko mění taktiku a ostřeluje civilní oblasti. To podle něj svědčí o tom, že Ukrajina se proti ruské agresi brání úspěšně, protože Moskva plánovala rychlé vítězství. „Opravíme každý dům, každou ulici, každé město. Říkám Rusku: naučte se výraz reparace a odškodnění. Nahradíte nám v plném rozsahu vše, co jste spáchali našemu státu, každému Ukrajinci,“ zdůraznil ukrajinský prezident. 

Ve čtvrtek odpoledne Zelenskyj předstoupil před novináře a znovu vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Rusové podle něho totiž bombardují i civilní a nikoliv jen vojenskou infrastrukturu. Připomněl například, že rakety zasáhly i památník masakru v Babím Jaru v Kyjevě.

„Naši lidé umírají a letadla k útokům startují jak z Ruska, tak i z Běloruska,“ prohlásil prezident s tím, že si neustále telefonuje s lídry západních zemí. „Kolik lidí potřebujete, aby zahynulo. Kolik nohou a rukou potřebujete, aby bylo utrženo, abyste zavedli bezletovou zónu.“

„Pokud nemáte sílu a vůli k uzavření nebe, tak mi dejte letadla. Dejte mi letadla. Pokud nebude nás, nedejbože, pak tu bude Lotyšsko, Litva, Estonsko. Další bude Gruzie, Moldavsko, Polsko. (Rusové) Půjdou až k berlínské zdi,“ pokračoval Zelenskyj.

Vše jde podle plánu, prohlásil Putin

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina „speciální vojenská operace“ na Ukrajině, jak Kreml válku označuje, postupuje přesně podle plánu. Ruské vojáky působící v sousední zemi označil za hrdiny.

Prohlásil také, že ukrajinští „nacionalisté“ používají civilní obyvatelstvo jako živé štíty. Ukrajinské síly konkrétně obvinil, že v rezidenčních čtvrtích rozmisťují těžkou armádní techniku. Důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil.

Genocida Ukrajinců, zní z Mariupolu

Nadále silnému bombardování čelí obklíčený Mariupol, i ten je ale stále v ukrajinských rukou. Město je odříznuto od dodávek elektřiny, tepla i vody. Podle radnice útoky zranily nejméně 130 lidí, média se ale obávají, že bilance bude horší. Ruská vojska z Donbasu zdůrazňují, že pokud se přístav nevzdá, zaútočí na něj.

„Přerušují dodávky jídla, ženou nás do blokády jako u Leningradu,“ stojí v prohlášení mariupolské radnice. „Záměrně sedm dní ničí infrastrukturu kritickou pro život. (…) Ženy, děti a senioři trpí. Ničí náš národ. Toto je genocida ukrajinského lidu,“ zdůrazňuje vedení přístavu.

„Dnešní den byl nejtěžším, nejsložitějším a nejkrutějším ze všech sedmi dnů války. Dnes nás chtěli prostě všechny zničit,“ dodal starosta Vadym Bojčenko. Jeho náměstek Sergej Orlov také připustil, že úřady netuší, kolik lidí v Mariupolu zemřelo. „Nemůžeme sbírat a spočítat těla,“ řekl.

Ruská flotila míří k Oděse

Raketa nebo bomba zasáhla bangladéšskou nákladní loď v přístavu Olvija v Mykolajivské oblasti na severním pobřeží Černého moře. Exploze zabila jednoho člena posádky, záchranáři se z lodi snaží dostat ostatní.

Skupina ruských válečných lodí podle zdrojů z Pentagonu vyplula z okupovaného Krymu směrem k Oděse. Ke třetímu největšímu městu na Ukrajině a důležitému přístavu by mohla dorazit už ve středu. Ukrajinský generální štáb varoval před hrozícím obojživelným výsadkem. Ruská armáda už kontroluje pobřeží Azovského moře – ztráta Oděsy by Ukrajinu zcela odřízla od Černého moře.

U Oděsy ztroskotala estonská nákladní loď Helt. Dva členové posádky se zachránili, čtyři jsou nezvěstní. „Loď se definitivně potopila,“ řekl Igor Ilves, manažer společnosti Vista Shipping Agency sídlící v Tallinnu, které loď Helt patřila. Podle Ilvese mohlo plavidlo najet na minu.

Při čtvrteční leteckém úderu na kontrolní stanoviště u města Korosteň poblíž Žytomyru zahynuli dva lidé a dalších pět bylo zraněno, uvedla místní média s odvoláním na starostu Volodymyra Moskalenka.

Letecký poplach v noci na čtvrtek zněl podle serveru RBK Ukrajina i ve městech na západě země v Žytomyru, Lvově, Lucku či Ivano-Frankivsku.

Kyjev pod dělostřeleckou palbou

Nejméně čtyři silné exploze se v noci na čtvrtek ozvaly z ukrajinského hlavního města Kyjeva.

Dva velké výbuchy zřejmě proběhly v centru města, následně se ozvaly dva další poblíž stanice metra. Městem zněji poplašné sirény varující před vzdušným útokem.

Jedno z videí zachycujících exploze zveřejnil novinář na twitterovém účtu OSINTtechnical. Další zveřejnil reportér zpravodajské stanice YWN Moshe Schwartz.

Exploze pak večer otřásla okolím vlakového nádraží. Do centra metropole dopadla raketa sestřelená systémem protivzdušné obrany. Ruský útok podle ukrajinských médií mířil na nedaleké ministerstvo obrany nebo velitelství pozemních sil. Incident se podle agentury Unian obešel bez zranění. Část obyvatel je ovšem bez dodávek tepla.

Výbuchy v Kyjevě zachytil i živý vstup stanice CBS News. Její reportér Charlie D'Agata právě skončil svoje povídání, když se za ním ozvala exploze, která zasáhla velkou část města.

Zkušený zpravodaj si nejdřív myslel, že jde pouze o záblesk světla, než ke štábu dorazil silný zvuk výbuchu a další záblesk o několik vteřin později.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko označil situaci v hlavním městě za těžkou, ale pod kontrolou. V noci podle něj nikdo nezemřel a exploze byly výsledkem sestřelování ruských raket protivzdušnou obranou metropole.

Masivní útoky na Charkov a okolí

Rusové odstřelovali i město Izjum s 50 tisíci obyvateli na východě země. O půlnoci zasáhly ruské bomby civilní výškovou budovu a další dům. Mezi oběťmi je šest dospělých a dvě děti. 

Pokračují také útoky na další města. Podle ukrajinského deníku The Kyiv Independent v Charkově ruské bombardování zasáhlo nejméně tři školy a charkovskou Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Poškozena byla také blízká budova městské rady.

Již v úterý zemřela právě v druhém největším ukrajinském městě místní pracovnice Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), uvedla organizace.

Ve městě Ochtyrka, které leží mezi Sumy a Charkovem, pak dělostřelecké útoky zničily desítky obytných domů.

V Černihivu bylo podle ukrajinského krizového štábu vyproštěno nejméně dvadvacet těl ze sutin po ruských leteckých úderech. Záchranné práce pokračují, úřady však nesdělily, kde přesně se útok odehrál.

Gubernátor Černihivské oblasti dříve informoval, že při ruském bombardování dvou škol a obytných domů zemřelo nejméně devět lidí, čtyři jsou ranění. „Záchranné práce pokračují,“ doplnil.

Cherson v rukou ruské armády

Klíčové přístavní město Cherson na jihu země padlo po několika dnech bojů do rukou ruské armády, potvrdil to jeho starosta Igor Kolykajev. Vojáci podle něj násilím vstoupili do budov místních úřadů a vyhlásili zákaz vycházení. Apeloval také na ruské vojáky, aby nestříleli na civilisty. Ve městě podle něj nejsou žádní ukrajinští vojáci.

Součástí podmínek fungování obsazeného města je kromě zákazu vycházení od osmé večer do šesté ráno také zákaz sdružování více než dvou lidí. Auta též smí do města vjíždět pouze minimální rychlostí a nesmí vozit nic jiného než jídlo, léky a další zásoby.

„Zatím je to tak. Vlajka nad námi je ukrajinská. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba splnit tyto požadavky. Nic dalšího v tuto chvíli nemůžu nabídnout,“ doplnil starosta. Stanice BBC dříve napsala, že pokud by Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Ruskem dobyté město od počátku ruské invaze na Ukrajinu.

Nejmenovaný činitel Pentagonu nicméně novinářů oznámil, že boje o Cherson stále pokračují, a Spojené státy ho proto nechtějí prohlásit za dobyté. USA podle jeho vyjádření nadále poskytují Kyjevu své zpravodajské informace. Letecký a satelitní průzkum nicméně podle něj nyní komplikuje počasí.

„Chtějí se (Rusové) posunout na Mykolajiv, aby získali pozice severovýchodně od Oděsy. Chtějí totiž zaútočit na Oděsu, nejen z moře, ale také ze země,“ uvedl zdroj z Pentagonu.

V Chersonu žije zhruba 300 tisíc obyvatel. Ruská vojska na jihu Ukrajiny útočí i na přístav u Azovského moře Mariupol, už dříve dobyli nedaleké město Berďansk.