PROFIL: Senátor Marek Hilšer se chce stát civilním prezidentem, který bude na Hrad jezdit tramvají

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 23. března 1976 v Chomutově. V létě 1989 emigroval Hilšer s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během návštěvy čínského prezidenta v březnu 2016 v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně. Je ženatý a má dvě děti.

Dosavadní politická kariéra

Hilšer se ucházel o prezidentský post už v roce 2018. Těsně tehdy nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, účast mu tak zajistila až podpora 11 senátorů. Se ziskem 8,8 procenta hlasů skončil pátý. O hlasy voličů se v roce 2018 ucházel ve volbách do Senátu v rámci uskupení Marek Hilšer do Senátu, jehož je předsedou. Zákonodárcem v horní komoře se stal za Prahu 2. Je členem senátorského klubu Starostové a nezávislí, působí jako místopředseda výboru pro sociální politiku.

Politické postoje

Hilšer vyznává liberální a západně orientovanou politiku. Členství v EU a NATO „stvrzuje naši příslušnost k Západu,“ řekl v březnovém rozhovoru pro Forum 24. Vymezuje se naopak proti vazbám na Rusko a Čínu, Česko by podle něj například mělo vystoupit z čínské iniciativy 16+1. Výhrady má také k Visegrádské skupině (V4), která se dle jeho slov často projevuje „jako zakomplexovaný spolek někde na okraji evropského hodnotového rámce“. Spolupráce v rámci V4 má ale smysl v oblastech kultury, vědy nebo vzdělávání, domnívá se. Podporuje manželství pro všechny i Green Deal, který podle jeho slov pro ČTK může kromě zmírnění dopadů klimatické změny také vylepšit konkurenceschopnost českého průmyslu.

Volební program

Hilšer představil volební program o pěti pilířích. Klade v něm důraz na posilování důvěry ve spravedlnost či nezávislost prezidenta na politických stranách a vlivu lobbistů. Zdůrazňuje také rovnost občanů před státem, prosazuje podporu sociálního bydlení nebo pomoc pro lidi v exekuci, zbavení se energetické závislosti na Rusku a decentralizaci českého energetického systému. V některých těchto oblastech je však vliv prezidenta jen omezený.

Ekonomika

Hilšer prosazuje dlouhodobé snižování státních výdajů a navyšování příjmů. Stát by podle něj měl jít příkladem a výrazně omezit své zbytné výdaje, naopak zdanění práce a sociálních odvodů by se podle jeho výroku pro ČTK zvyšovat nemělo. Přijetí eura se „nebrání“, uvedl pro Forum 24. Kroku podle něj musí předcházet otevřená debata o jeho pozitivech i negativech, která však zatím neprobíhá. Kritizoval zrušení superhrubé mzdy, kterou za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) odhlasovalo ANO, ODS a SPD. „Tato věc nepřispěla nízkopříjmovým obyvatelům,“ řekl v září v Prostoru X. Výpočet daně by se podle něj měl vrátit, dodal pro ČTK. V Prostoru X také řekl, že v energetické oblasti má dojít k demokratizaci a přechodu k obnovitelným zdrojům, podporuje i jádro.

Válka na Ukrajině

Hilšer patří mezi dlouhodobé kritiky Ruska, aktivně vystupoval už po napadení Ukrajiny v roce 2014. Předchozí vlády podle něj zásadně podcenily situaci a špatně odhadly její vývoj. Podporuje posílení východního křídla NATO, úkolem Česka je podle něj přijímání uprchlíků, poskytování humanitární i vojenské pomoci. V březnu se skupinou senátorů apeloval v otevřeném dopise na premiéra Petra Fialu (ODS) k vytvoření humanitární bezletové zóny nad napadenou zemí.

Ruského lídra Vladimira Putina označil v Prostoru X za diktátora a „novodobého Hitlera“, který „vytáhl proti evropskému způsobu života“. Evropa se podle něj má snažit o vítězství Ukrajiny, zatlačení Ruska, se kterým se pak mají následně obnovovat vztahy. Na Ukrajinu se sám vydal v říjnu, navštívil Oděsu a Mykolajiv, kam přivezl humanitární dary a setkal se s tamními představiteli, řekl Aktuálně.cz. Česko by podle něj mělo také „všemožně podporovat“ demokratické směřování Gruzie a Moldavska, uvedl pro Forum 24.

Postoj k současné vládě

V Prostoru X uvedl, že současný kabinet pro pomoc obyvatelům v současné krizi přijímá řadu opatření, neumí je však příliš komunikovat. Vláda podle něj pokulhává v cílení pomoci těm nejpostiženějším. Vyslovil se také proti přijímání plošných opatření, „která mohou vlastně podporovat i ty, kteří to ve skutečnosti nepotřebují“.

Role prezidenta

Podle Hilšera by měl být prezident nezávislý a nadstranický, řekl v CNN Prima News. „Neměl by mít vazby na strany a měl by všem měřit stejně.“ Pro Forum 24 uvedl, že hlava státu není jen pouhým úředníkem, ale ani spasitelem a zachráncem nebo někým, kdo pevnou rukou zajistí pořádek. „Nabízím prezidenta, který bude civilní a ukáže, že kvalitní demokracie stojí na občanech a jejich angažmá,“ přiblížil. „Chci být prezident, který bude jezdit do úřadu tramvají číslo 22 a bude mu to připadat úplně normální,“ dodal.

V případě svého zvolení prezidentem by podle vyjádření pro ČTK okamžitě odvolal vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře, požadoval by také provedení auditu v Kanceláři prezidenta republiky a také v Lesní správě Lány. Usiloval by také o otevření Pražského hradu veřejnosti, dodal pro Forum 24.

Kampaň

Kandidaturu mu umožnily podpisy 14 senátorů, navzdory sbírání podpisů od občanů jich totiž Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc. Podle ČTK chce do kampaně investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Oproti minulým prezidentským volbám s ním na kampani pracuje i malý placený tým.

Celkové příjmy na Hilšerově transparentním účtu na začátku ledna dosáhly necelých 1,3 milionu korun, téměř stejnou sumu tvořily i jeho výdaje. Většinu prostředků na účet poslalo hnutí „Marek Hilšer do Senátu“, jehož je prezidentský kandidát předsedou, na kampaň mu ale přispěli i drobní dárci. Podle Aktuálně.cz „odmítá peníze bohatých sponzorů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 20 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.