PROFIL: Senátor Marek Hilšer se chce stát civilním prezidentem, který bude na Hrad jezdit tramvají

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 23. března 1976 v Chomutově. V létě 1989 emigroval Hilšer s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během návštěvy čínského prezidenta v březnu 2016 v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně. Je ženatý a má dvě děti.

Dosavadní politická kariéra

Hilšer se ucházel o prezidentský post už v roce 2018. Těsně tehdy nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, účast mu tak zajistila až podpora 11 senátorů. Se ziskem 8,8 procenta hlasů skončil pátý. O hlasy voličů se v roce 2018 ucházel ve volbách do Senátu v rámci uskupení Marek Hilšer do Senátu, jehož je předsedou. Zákonodárcem v horní komoře se stal za Prahu 2. Je členem senátorského klubu Starostové a nezávislí, působí jako místopředseda výboru pro sociální politiku.

Politické postoje

Hilšer vyznává liberální a západně orientovanou politiku. Členství v EU a NATO „stvrzuje naši příslušnost k Západu,“ řekl v březnovém rozhovoru pro Forum 24. Vymezuje se naopak proti vazbám na Rusko a Čínu, Česko by podle něj například mělo vystoupit z čínské iniciativy 16+1. Výhrady má také k Visegrádské skupině (V4), která se dle jeho slov často projevuje „jako zakomplexovaný spolek někde na okraji evropského hodnotového rámce“. Spolupráce v rámci V4 má ale smysl v oblastech kultury, vědy nebo vzdělávání, domnívá se. Podporuje manželství pro všechny i Green Deal, který podle jeho slov pro ČTK může kromě zmírnění dopadů klimatické změny také vylepšit konkurenceschopnost českého průmyslu.

Volební program

Hilšer představil volební program o pěti pilířích. Klade v něm důraz na posilování důvěry ve spravedlnost či nezávislost prezidenta na politických stranách a vlivu lobbistů. Zdůrazňuje také rovnost občanů před státem, prosazuje podporu sociálního bydlení nebo pomoc pro lidi v exekuci, zbavení se energetické závislosti na Rusku a decentralizaci českého energetického systému. V některých těchto oblastech je však vliv prezidenta jen omezený.

Ekonomika

Hilšer prosazuje dlouhodobé snižování státních výdajů a navyšování příjmů. Stát by podle něj měl jít příkladem a výrazně omezit své zbytné výdaje, naopak zdanění práce a sociálních odvodů by se podle jeho výroku pro ČTK zvyšovat nemělo. Přijetí eura se „nebrání“, uvedl pro Forum 24. Kroku podle něj musí předcházet otevřená debata o jeho pozitivech i negativech, která však zatím neprobíhá. Kritizoval zrušení superhrubé mzdy, kterou za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) odhlasovalo ANO, ODS a SPD. „Tato věc nepřispěla nízkopříjmovým obyvatelům,“ řekl v září v Prostoru X. Výpočet daně by se podle něj měl vrátit, dodal pro ČTK. V Prostoru X také řekl, že v energetické oblasti má dojít k demokratizaci a přechodu k obnovitelným zdrojům, podporuje i jádro.

Válka na Ukrajině

Hilšer patří mezi dlouhodobé kritiky Ruska, aktivně vystupoval už po napadení Ukrajiny v roce 2014. Předchozí vlády podle něj zásadně podcenily situaci a špatně odhadly její vývoj. Podporuje posílení východního křídla NATO, úkolem Česka je podle něj přijímání uprchlíků, poskytování humanitární i vojenské pomoci. V březnu se skupinou senátorů apeloval v otevřeném dopise na premiéra Petra Fialu (ODS) k vytvoření humanitární bezletové zóny nad napadenou zemí.

Ruského lídra Vladimira Putina označil v Prostoru X za diktátora a „novodobého Hitlera“, který „vytáhl proti evropskému způsobu života“. Evropa se podle něj má snažit o vítězství Ukrajiny, zatlačení Ruska, se kterým se pak mají následně obnovovat vztahy. Na Ukrajinu se sám vydal v říjnu, navštívil Oděsu a Mykolajiv, kam přivezl humanitární dary a setkal se s tamními představiteli, řekl Aktuálně.cz. Česko by podle něj mělo také „všemožně podporovat“ demokratické směřování Gruzie a Moldavska, uvedl pro Forum 24.

Postoj k současné vládě

V Prostoru X uvedl, že současný kabinet pro pomoc obyvatelům v současné krizi přijímá řadu opatření, neumí je však příliš komunikovat. Vláda podle něj pokulhává v cílení pomoci těm nejpostiženějším. Vyslovil se také proti přijímání plošných opatření, „která mohou vlastně podporovat i ty, kteří to ve skutečnosti nepotřebují“.

Role prezidenta

Podle Hilšera by měl být prezident nezávislý a nadstranický, řekl v CNN Prima News. „Neměl by mít vazby na strany a měl by všem měřit stejně.“ Pro Forum 24 uvedl, že hlava státu není jen pouhým úředníkem, ale ani spasitelem a zachráncem nebo někým, kdo pevnou rukou zajistí pořádek. „Nabízím prezidenta, který bude civilní a ukáže, že kvalitní demokracie stojí na občanech a jejich angažmá,“ přiblížil. „Chci být prezident, který bude jezdit do úřadu tramvají číslo 22 a bude mu to připadat úplně normální,“ dodal.

V případě svého zvolení prezidentem by podle vyjádření pro ČTK okamžitě odvolal vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře, požadoval by také provedení auditu v Kanceláři prezidenta republiky a také v Lesní správě Lány. Usiloval by také o otevření Pražského hradu veřejnosti, dodal pro Forum 24.

Kampaň

Kandidaturu mu umožnily podpisy 14 senátorů, navzdory sbírání podpisů od občanů jich totiž Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc. Podle ČTK chce do kampaně investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Oproti minulým prezidentským volbám s ním na kampani pracuje i malý placený tým.

Celkové příjmy na Hilšerově transparentním účtu na začátku ledna dosáhly necelých 1,3 milionu korun, téměř stejnou sumu tvořily i jeho výdaje. Většinu prostředků na účet poslalo hnutí „Marek Hilšer do Senátu“, jehož je prezidentský kandidát předsedou, na kampaň mu ale přispěli i drobní dárci. Podle Aktuálně.cz „odmítá peníze bohatých sponzorů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Státního zdravotního ústavu vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyhlásily stávkovou pohotovost, uvedl předseda tamní odborové organizace Jiří Charvát. Důvodem je podle něj zejména požadavek ministerstva zdravotnictví na snížení počtu pracovních míst v ústavu o desetinu. Ředitelka SZÚ Barbora Macková krok odborů respektuje. Ministerstvo považuje dosavadní fungování ústavu za neudržitelné.
11:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na náměstí Svobody v Brně hořelo několik stánků pro vánoční trhy

Na náměstí Svobody v Brně začaly ve středu dopoledne hořet asi tři stánky určené pro vánoční trhy. Policie část náměstí uzavřela, po jedné straně je ale prostor podle zpravodaje ČTK průchozí. „Na místě je několik jednotek hasičů, požár dohašují,“ uvedl mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.
11:30Aktualizovánopřed 22 mminutami

STAN, SPOLU a Praha sobě podepsaly koaliční smlouvu v Praze

Koalice STAN, SPOLU (ODS, TOP 09) a Praha sobě ve středu podepsala koaliční smlouvu a představila novou radu. Novým primátorem Prahy bude lídr vítězného hnutí STAN Petr Hlaváček. Jeho prvním náměstkem se stane Tomáš Portlík (ODS). Dalšími budou Adam Scheinherr (Praha sobě), Antonín Klecanda, Hana Novotná (oba STAN) a Michal Hroza (TOP 09). Jedenáctičlennou radu doplní Alexandra Udženija (ODS), Tomáš Slabihoudek (TOP 09), Pavel Dobeš, Michal Biskup (oba STAN) a David Bouz (Praha sobě).
10:58Aktualizovánopřed 23 mminutami

Česko by mohlo vypsat zakázku na protivzdušnou obranu příští rok, uvedl Zůna

Česká republika by mohla příští rok vypsat veřejnou zakázku na pořízení nových systémů protivzdušné obrany, které by měly být schopné zasahovat taktické balistické střely, řekl českým novinářům ve středu při návštěvě Izraele ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Česká delegace získala nabídky, které by mohly umožnit rychlejší pořízení systémů protivzdušné obrany, než se původně předpokládalo, zmínil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
08:28Aktualizovánopřed 34 mminutami

Soud oznámí rozhodnutí o stížnosti na senátní volby na Žďársku. Rozdíl tam byl jeden hlas

Nejvyšší správní soud (NSS) odpoledne oznámí, jak rozhodl o poslední dosud nevyřízené stížnosti na senátní volby. Podal ji Radek Černý (ODS), jenž na Žďársku o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy.
před 2 hhodinami

VideoNa Československo před revolucí i po ní vzpomínali i zahraniční novináři

Na zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům i na první dojmy z porevoluční Prahy zavzpomínali ve speciálním díle Událostí, komentářů z Národní třídy americký novinář Jolyon Naegele, někdejší zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, a britský novinář Rob Cameron, který 22 let působil jako pražský zpravodaj BBC. „Na Národní třídě mám pocit svobody, když to porovnám s tím, jaké to bylo v 80. letech,“ uvedl Naegele, který na místě zažil zásahy proti demonstrantům už v roce 1988. Cameron zase připomněl svou první návštěvu Československa v roce 1992. „Bylo to pro mě exotické. Z mého pohledu nudného šedivého Londýna jsem přijel do velmi barevné a zajímavé Prahy,“ popsal. Ve speciálu Událostí, komentářů z Národní třídy k 17. listopadu hovořil s Terezou Řezníčkovou také divadelník a disident Břetislav Rychlík a novinářka Saša Uhlová.
před 3 hhodinami

Nehodu vlaků v Praze policie řeší jako obecné ohrožení, hrozí za něj až osm let

Úterní nehodu vlaků u pražského hlavního nádraží, při které se zranilo 46 lidí, prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. V případě prokázání viny za něj může hrozit až osm let vězení. Policisté o tom informovali na sociální síti X.
před 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.